Paralelní deník čtenáře (29) Existuje člověk konspirační?
Autor: Čtenář FreeGlobe.cz | Publikováno: 14.08.2011 | Rubrika: NÁZORY ČTENÁŘŮ
Ilustrace
13. srpna 2011 - Na Zvědavci se rozproudila zajímavá debata. Odstartoval ji editor Zvědavce článkem o "člověku konspiračním" (homo consensionis). Předkládá zajímavou myšlenku, že stejně tak, jako někteří bezmyšlenkovitě přebírají informace z hlavních médií, existuje skupina lidí, která bezstarostně přebírá (tedy zcela nekriticky) informace z médií alternativních - a tedy vždy a za všech okolností věří v konspirační povahu událostí a to i tam, kde to není vůbec na místě.

13. srpna 2011 - Na Zvědavci se rozproudila zajímavá debata. Odstartoval ji editor Zvědavce článkem o "člověku konspiračním" (homo consensionis). Předkládá zajímavou myšlenku, že stejně tak, jako někteří bezmyšlenkovitě přebírají informace z hlavních médií, existuje skupina lidí, která bezstarostně přebírá (tedy zcela nekriticky) informace z médií alternativních - a tedy vždy a za všech okolností věří v konspirační povahu událostí a to i tam, kde to není vůbec na místě. Podle Stwory je za tímto postojem často i snaha odlišit se od ostatních, vypadat (se svými exkluzivními informacemi) výjimečně. Což o to - text má samozřejmě mnohé do sebe a dá se s ním v zásadě souhlasit. I podle komentářů se zdá, že Stwora udeřil hřebíček na hlavičku, protože mnozí mu v diskuzi dávají za pravdu - není možné věřit všemu, co se na internetu píše, člověk musí přemýšlet, aby neupadnul do druhého extrému. Správně také uvádí, že ne vše, co se ve světě stane, je součástí tajného spiknutí. Mohou se dít i obyčejné události, které žádné tajemné pozadí nemají. S tím by se dalo souhlasit. Zvláštní ale je, jaké případy si Stwora vybral jako příklad událostí, jež podle něj s konspirací nijak nesouvisí - případ Breivik, Smolensk, tsunami v Japonsku, katastrofa v Mexickém zálivu. Kdyby si vybral jakékoli jiné, neměl bych proti tomu nic. I mně připadá uhozené vidět spiklence za každým sloupem, věřit v UFO, v ještěrky (rozuměj - reptiliány), konec světa podle májského kalendáře nebo dänikenovsko-ickeovské bláboly i mimozemských civilizacích, které nás zde vysadily a kontrolují. Stworovy příklady jsou ale ukázkovými případy, kde existuje až příliš mnoho pochybností na to, abychom mohli zvolat - nešťastná náhoda. Breivik je asi nejkomplikovanější - že mohou rupnout nervy člověku, který vidí úpadek společnosti kolem sebe, není nic zvláštního. Viz film Volný pád. Ale Norův případ obsahuje příliš mnoho nesrovnalostí, na druhou stranu se o něm příliš brzy přestalo psát, kdežto  naopak příliš rychle se spustila řada mohutných protiopatření ve stylu velkého bratra. Japonsko je seizmická oblast a zemětřesení, i kdyby bylo vyvoláno HAARPEM, se zde tedy vždy jaksi ztratí - no není to ale právě ten důvod, že zde byl HAARP využit? Nejsou to jen blouznivci, kdo to tvrdí, napsala to i řada vědců nebo novinářů, kteří se problémem zabývají. Stejně tak pád letadla ve Smolensku nemohla být náhoda a Poláci to dobře vědí. Máme zde co do činění s agresivitou nejen americkou, ale i ruskou. To je pro některé - třeba pro Zvědavce - možná nepřekročitelná představa (že by se podobná zla mohla páchat i na druhé straně). A katastrofa v Mexickém zálivu? Copak těch podivných náhod těsně před výbuchem nebylo habaděj? Mnozí lidé z vrcholového managementu se chovali tak, jako kdyby věděli, že se něco takového stane. Ale nechme toho. Na dokazování konspirační povahy jednotlivých kauz zde není prostor. Jen je divné, že si Zvědavec, jinak skvělý webzine, vybral zrovna tyto události, ke kterým nepřistupuje se stejně kritickým úsudkem, jako k řadě jiných.