Úloha nacionalistů v dění na Ukrajině
Autor: Vladimír Jovanovič | Publikováno: 23.06.2014 | Rubrika: VE SVĚTĚ
Ilustrace
Někomu může připadat zarážející, že USA, EU a dokonce i Izrael poskytují podporu demonstrantům, jejichž podstatnou část tvoří nacionalisté a dokonce i neonacisté ze západní Ukrajiny. Jak ale víme, když jde o mocenské zájmy jde ideologie stranou.

Někomu může připadat zarážející, že USA, EU a dokonce i Izrael poskytují podporu demonstrantům, jejichž podstatnou část tvoří nacionalisté a dokonce i neonacisté ze západní Ukrajiny. Jak ale víme, když jde o mocenské zájmy jde ideologie stranou.

Tito pravicoví extrémisté dokonale posloužili Západu jako úderná pěst, která umožnila realizaci převratu. To, že organizace Pravý sektor odmítá vstup do EU a např. strana Svoboda je rovněž silně nacionalistická, na věci absolutně nic nemění.

Ostatně důkazem toho je např. fakt, že vůdce nejvýznamnější ukrajinské nacionalistické strany Svoboda, Oleh Tjahnybok, vystupuje na demonstracích bok po boku s prozápadními liberálními ukrajinskými politiky. Dokonce vystupoval i po boku nejhoršího amerického válečného štváče, republikánského senátora Johna McCaina. Strana Svoboda také podporuje současnou ukrajinskou prozápadní vládu. Ostatně dobrým příkladem takovéto politiky Západu je Sýrie, kde jsou islamisté plně podporováni ze strany USA a Izraele v boji proti proruské vládě Bašára Asada.

Ideologické rozdíly tudíž Washingtonu ani Tel Avivu nijak nebrání v podpoře (ať už přímé nebo nepřímé) neonacistů na Ukrajině či islamistů v Sýrii. Pro Západ totiž bylo klíčovým zájmem svrhnout tamní proruskou vládu. Pro tento cíl je Západu každý spojenec dobrý. Ostatně to není poprvé, kdy paradoxně USA a EU podporují nacionalisty v určité zemi, kde se jim to hodí. V minulosti takto Západ podporoval např. slovinské, chorvatské, bosňácké či albánské nacionalisty.

Ukrajina není jedinou zemí, v níž Západ využívá tamní nacionalisty pro své cíle. Washington totiž v současnosti útočí na dvou frontách a krom Ukrajiny se snaží zorganizovat revoluci také ve Venezuele. A i zde paradoxně využívá služeb pravicových extrémistů. Konkrétně se jedná o kolumbijské neonacisty, kteří podporují venezuelskou proamerickou opozici v jejím odporu proti režimu zesnulého Huga Cháveze, který dnes vede jeho nástupce Nicolas Maduro.

 

Kdo tvoří ukrajinskou opozici?

Nezapomínejme, že ukrajinští demonstranti tvoří ideologicky zcela nesourodou masu, která je sjednocena pouze odporem k proruské vládě. Naprostá většina demonstrantů také podporuje vstup Ukrajiny do EU. O tom ostatně svědčí všechny předchozí volby na Ukrajině a jejich výsledky, stejně jako to že důvodem k vypuknutí demonstrací bylo odmítnutí podpisu asociační dohody s EU. Dále o tom svědčí také fakt, že ihned po úspěšném převratu byla nastolena zcela prozápadní vláda. Většinu demonstrantů tak tvoří sympatizanti proevropských liberálních stran, nikoliv příznivci krajní pravice.

Mezi demonstranty tak vedle nacionalistických zástupců najdeme např. feministky, bojovníky za práva homosexuálů či anarchisty. Podporu jim vyjádřila také nechvalně známá organizace FEMEN. Ovšem je pravdou, že právě demonstranti z řad krajně pravicového Pravého sektoru, byli v bojích na Majdanu nejaktivnější a zároveň nejagresivnější složkou.

V řadách demonstrantů bojovalo také mnoho ukrajinských Židů, veteránů izraelské armády a dokonce i příslušníci speciálních jednotek Izraele. Někteří z nich patřili k velitelům úderných bojůvek demonstrantů na Majdanu a měli výrazný podíl na bojích proti Janukovičovu režimu. V jejich řadách byli i zranění. Nebyli ovšem jedinými cizinci na Majdanu. Za zmínku stojí také dobrovolníci z řad Kavkazanů, kteří bojovali a někteří z nich i umírali na Majdanu po boku demonstrantů. Prozápadní vládu na Ukrajině tak nastolovala velmi zvláštní koalice tvořená neonacisty, nacionalisty, liberály, feministkami, zastánci homosexualismu, anarchisty a sionisty.

 

Ukrajinští nacionalisté alias banderovci – o koho se jedná?

Západoukrajinští pravicoví extrémisté, nacionalisté a šovinisté jsou známí svým odporem k Rusům. To nám je jasné při pohledu na ukrajinskou historii. Současní ukrajinští nacionalisté navazují na odkaz Banderovců či ukrajinských jednotek Waffen-SS.

Banderovci bojovali za samostatnou Ukrajinu a šli proti všem, kteří jim stáli v cestě. Stejně tak byli schopni spojit se s každým, kdo jim v jejich úsilí mohl pomoci (což se do značné míry podobá politice současného Pravého sektoru). Banderovci přitom za II. světové války střídavě bojovali nejen proti Sovětům, ale i proti Němcům.

Banderovci nechvalně prosluli strašnými zločiny a etnickými čistkami, které spáchali na sousedních národech. Obětí jejich teroru byli především Poláci, Rusové a Židé. Často přitom masakrovali bez rozdílu muže, ženy i děti včetně nemluvňat. Jen polských civilistů povraždili na 130 tisíc. Obětí banderovského teroru byli také naši krajané, volyňští Češi, žijící na západní Ukrajině. Během ústupu přes naše území po skončení války pak Banderovci povraždili řadu československých vojáků. Nemůžeme se tedy rozhodně divit, že mají rusky mluvící Ukrajinci i Rusové strach ze vzestupu hnutí, jež se hlásí k jejich odkazu.

Může na Ukrajině dojít k národní revoluci?

I kdyby se stal zázrak a nacionalisté a neonacisté z Pravého sektoru by se k moci dostali, jejich režim by byl zcela neudržitelný. Pokud by totiž skutečně odmítli spolupráci se Západem, pak by byli zcela osamoceni a izolováni bez jakýchkoliv spojenců a spřátelených států. Každý současný nacionalistický režim ve světě je totiž trnem v oku Washingtonu a Bruselu a tyto mocnosti se jej snaží odstranit. Proto mají nacionalistické režimy šanci na přežití jedině s plnou podporou Ruska, viz příklad Sýrie, Venezuely, Iránu a dalších.

Nacionalistická vláda by se tudíž na Ukrajině v žádném případě nemohl udržet u moci, neboť by byla vystavena sankcím a nepřátelství jak Západu, tak také Ruska, které by se logicky muselo postavit proti antiruskému režimu na Ukrajině. Takovýto režim by s nikým nemohl obchodovat ani jinak spolupracovat a Ukrajinu by tak velmi rychle čekal kolaps. Daný režim by buď musel začít spolupracovat s USA a EU a nebo by se zhroutil.

http://cervenobili.cz