Lapsus církve. Ocenila novinářku, která je propotratovou aktivistkou. Peníze ihned věnovala na potraty
Autor: Radomír Malý | Publikováno: 01.11.2013 | Rubrika: VE SVĚTĚ
Ilustrace
To, že ji biskupové přesto vyznamenali (publicisté bránící nenarozený život toto potěšení neměli), nelze při veškeré úctě k biskupskému úřadu nazvat jinak než vrcholem pokrytectví. Připomíná mi to jednu starou ruskou pohádku o zlém carovi, který jednou rukou blahosklonně předává hlavnímu hrdinovi Ivanovi klec se zlatým ptákem, ale druhou rukou dává pokyn katům. Jsem zvědav, jak na toto zareaguje, jestli vůbec zareaguje, Řím. Za takový lapsus – nota bene spojený s cynickým výsměchem Katolické církvi, když vyznamenaná ihned obdržené peníze věnovala katolíkům nepřátelské organizaci, by měli biskupové, kteří se na tom podíleli, okamžitě rezignovat.

Křivdili bychom vysoce postaveným církevním představitelům, kdybychom je označili za podporovatele potratů nebo za ty, kdo k tomuto nejstrašnějšímu novověkému zločinu mlčí. Hlasy proti interrupcím se z jejich řad bezpochyby ozývají, což se nedá popřít. Jak ale máme věřit jejich upřímnosti, když na portálu kath.net je možno si přečíst zprávu z 29. 10., že Německá biskupská konference propůjčila Cenu za média v hodnotě 5 tisíc Euro žurnalistce listu Süddeutsche Zeitung Laře Kathrině Fritzscheové?

 

Tato dáma darované peníze ihned poté provokativně odeslala na konto jedné propotratové organizace, která se „proslavila“ tím, že na letošním Pochodu pro život v Berlíně obránce nenarozeného života fyzicky napadala.

Biskup ze Stuttgartu mons. Gebhard Fürst při udělování vyznamenání vyzvedl u Fritzscheové její angažovanost „pro pravdu, spravedlnost a rozvoj“. Na závěr svého proslovu řekl: „Buďte agentem prorocké komunikace…Církev stojí na vaší straně!“ Bylo by naivní myslet si, že němečtí biskupové nevěděli o útočných článcích madam Fritscheové o údajném „právu“ žen nakládat svobodně se svým tělem a „právu“ na svobodnou volbu rozhodnout o svém těhotenství. Fritscheová byla touto svojí aktivitou dlouhou dobu známá.

To, že ji biskupové přesto vyznamenali (publicisté bránící nenarozený život toto potěšení neměli), nelze při veškeré úctě k biskupskému úřadu nazvat jinak než vrcholem pokrytectví. Připomíná mi to jednu starou ruskou pohádku o zlém carovi, který jednou rukou blahosklonně předává hlavnímu hrdinovi Ivanovi klec se zlatým ptákem, ale druhou rukou dává pokyn katům. Jsem zvědav, jak na toto zareaguje, jestli vůbec zareaguje, Řím. Za takový lapsus – nota bene spojený s cynickým výsměchem Katolické církvi, když vyznamenaná ihned obdržené peníze věnovala katolíkům nepřátelské organizaci, by měli biskupové, kteří se na tom podíleli, okamžitě rezignovat. Jejich služba se stala nevěrohodnou, zkompromitovali se. Kdybych byl německým katolíkem, okamžitě bych veřejně prohlásil, že jim nadále už nemohu věřit ani slovo. Výroky bývalého vatikánského exorcisty Gabriela Amortha o nepřátelích Církve, satanistech a zednářích přímo v  řadách vysoké hierarchie tak nabývají zcela reálnou a konkrétní podobu. Samozřejmě se právě za takové pastýře máme modlit, ale důvěřovat jim jako dobrým pastýřům, kteří dají za ovce svůj život – to ani omylem!

http://www.stjoseph.cz/