Odchod RNDr. Bursíka oslabuje Stranu zelených
Autor: Pavel Křivka | Publikováno: 27.08.2013 | Rubrika: U NÁS
Ilustrace
Volební výsledek Strany zelených po odchodu RNDr. Bursíka bude určitě slabší, než kdyby bývalý předseda členem strany zůstal. Budou totiž chybět hlasy všech těch rybářů, myslivců, horolezců, včelařů, zahrádkářů, houbařů, pěších turistů, cyklistů a chalupářů, kteří sami sebe považují za milovníky přírody, za jakési „zelené“ v užším přírodopisném slova smyslu.

Volební výsledek Strany zelených po odchodu RNDr. Bursíka bude určitě slabší, než kdyby bývalý předseda členem strany zůstal. Budou totiž chybět hlasy všech těch rybářů, myslivců, horolezců, včelařů, zahrádkářů, houbařů, pěších turistů, cyklistů a chalupářů, kteří sami sebe považují za milovníky přírody, za jakési „zelené“ v užším přírodopisném slova smyslu.

Lidí takto smýšlejících sice není mnoho, ale právě pro ně byla Strana zelených na čele s RNDr. Bursíkem jakýmsi garantem péče o přírodu a neznečištěné životní prostředí. Jelikož nebyli členy této strany a neznali Bursíkovy diktátorské metody ani jeho elitářství nebo lobbysmus, právem jej považovali za experta, který to s přírodou myslí jen dobře.
 
A je třeba přiznat, že Martin Bursík se jako málokdo v této zemi vyzná v džungli tzv. ekologické legislativy, takže jeho odchodem a odchodem ing. Tylové, v SZ známé pod něžnou přezdívkou „kocourek“, Strana zelených v podstatě ztrácí expertní zázemí v resortu životního prostředí. Z odborníků na tuto oblast, kteří stojí za zmínku, ve straně nadále setrvává již jen RNDr. Štěpánek, bývalý radní hlavního města Prahy pro péči o životní prostředí.

Zdůvodnění odchodu posunem strany doleva je více než pochybné, zejména proto, že slova „levice“ a „levičák“ a naopak „pravice“ a „pravičák“ slouží v české politice již dlouho jen jako nadávky bez jakéhokoli obsahu. Samotná Strana zelených se těchto nálepkovacích pojmů bála natolik, že ve volebních programech pro jistotu uváděla floskuli „Zelení nejsou napravo, ani nalevo - jsou vpředu“. Vždyť všechny polistopadové vlády, ať si říkaly jakkoli, se chovaly krajně levicově, když nechaly bujet veřejný sektor s jeho sinekurami, dotacemi a granty včetně grantů a dotací evropských, a současně krajně pravicově, když nikdy nezavedly majetkové daně, které by stály za zmínku. Podle hodnocení OECD je v ČR míra majetkových daní jedna z nejnižších na světě a daň z držení automobilů se na rozdíl od mnoha jiných zemí u většiny aut neplatí vůbec. Dokonce ani Bursíkem skoro jako strašidlo zmiňovaný president republiky Miloš Zeman si se svou nálepkou „levičáka“ nedovolí o majetkových daních ani hovořit a prosazuje pouze majetková přiznání.

Ve Straně zelených nyní tedy logicky převáží agenda tzv. lidských práv, což je zejména boj proti národnímu státu a rodině, a boj za práva údajně utlačovaných a diskriminovaných, ať už jde o Cikány, homosexuály nebo ženy z rozpadlých rodin chovající politické ambice. Strana zelených možná v budoucnu naváže i na tradici založenou Vasilem Bilakem a spol., a požádá vládu USA, aby kvůli nějaké další zdi v Matiční či jiné ulici bombardovala Prahu. A ještě více než dříve bude chtít chránit společnost před „extremismem“, přičemž extremismem bude vše, co za něj Strana zelených prohlásí. Stále častěji uslyšíme slova „nepřípustný“, „nepřijatelný“ nebo „diskvalifikuje“. A zřejmě by nezůstalo u oblíbených tiskových zpráv, ale za vlády s účastí SZ bychom se dočkali i dalších politických procesů, protože „extremisty“ je přece třeba od zdravého jádra společnosti izolovat.

Takový vývoj ostatně zdárně nastal už dnes, kdy ještě voliči ani Stranu zelených do sněmovny nestačili vyslat. V Praze 8. srpna 2013 začal proces s 15 dívkami, kterým hrozí až 8 let vězení za pouhou účast na akcích jakési ženské organizace, kterou soudní znalec prohlásil za „extremistickou“. Místo někdejšího gumového paragrafu č. 98 „podvracení republiky“ používá justice dnešního režimu paragraf ještě gumovější a s podstatně vyšší trestní sazbou, a sice č. 260 (403) „podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka“.

Obžaloba uvádí banální fakta jako „držela kytku a stála před transparentem s nápisem Resistance Women Unity“ – což by jako trestná činnost zřejmě neprošlo ani za Husáka! Nepochybuji o tom, že vláda s účastí Strany zelených by v boji proti extremismu dokázala překročit i tento dosavadní smutný rekord ve skutečném potlačování práv a svobod člověka.

Jakkoli se ukázalo, že většina ekologických témat je švindl nebo prosazování vůle zájmových skupin (údajné globální oteplování, údajné ohrožení tisíců druhů živočichů a rostlin apod.), vzbuzuje lidskoprávní agenda Strany zelených u mnoha lidí ještě větší odpor než onen tzv. chlorofylový fašismus. Připočítáme-li k tomu vypjatou podporu, jakou Strana zelených prokazuje válčení a kontinentální diktatuře známé pod zkratkou EU, není naštěstí příliš pravděpodobné, že by se na takový toxický program dalo zlákat více než 5 % voličů.

Vystoupení bývalého předsedy ze Strany zelených, které jednoznačně znamená její oslabení, proto vítám jako správný krok, a jako bývalý člen a funkcionář oné strany Martinu Bursíkovi k jeho rozhodnutí blahopřeji.

Autor vystoupil ze SZ v roce 2009