Eurokomisař: Evropa potřebuje vlastní drony
Autor: odjinud | Publikováno: 28.07.2013 | Rubrika: V BRUSELU
Ilustrace
Unie by se měla zbavit závislosti na Izraeli a Spojených státech pokud jde o bezpilotní letouny, vyzývá v souvislosti s materiálem o spolupráci ve zbrojním průmyslu eurokomisař Barnier.

Unie by se měla zbavit závislosti na Izraeli a Spojených státech pokud jde o bezpilotní letouny, vyzývá v souvislosti s materiálem o spolupráci ve zbrojním průmyslu eurokomisař Barnier.

Evropská komise je politicky nezávislá, kolegiální instituce, jejímž posláním je bránit zájmy Evropské unie. Dnes zveřejní dokument ( Opens external link in new windowOznámení ) s návrhy na posílení spolupráce členských zemí mezi členskými zeměmi EU v oblasti obrany.

Poučení, které by si Evropa mohla vzít z nedávných špionážních skandálů nebo aféry Prism je „stát se suverénní, nezávislou ve strategických věcech“, řekl francouzský eurokomisař odpovědný za vnitřní trh Michel Barnier.

„V tomto dokumentu přinášíme původní návrh pokud jde o evropské obranné kapacity. Proč by Evropa neměla mít program pro drony? „, Řekl minulý týden Barnier malé skupině francouzských novinářů působících v Bruselu.

Podle eurokomisaře by takový program pomohl Evropě „získat svou suverenitu a nebyla by přitom nucena nakupovat tuto technologii od třetích zemí“, především od Izraele a Spojených států.

Škrty ve výdajích na obranu přinutili představitelů evropského zbrojení průmyslu uvažovat o společném programu vývoje bezpilotních letadel. Francouzská společnost Dassault Aciation, evropský gigant EADS a italská společnost Finmeccanica v červnu prohlásili, že společný program by „byl příspěvkem k pokrytí potřeb evropských ozbrojených sil při optimalizaci náročné rozpočtové situace prostřednictvím spojení výzkumu a zdrojů na vývoj“.

Firmy prohlásily, že jsou připraveny spolupracovat na vývoji evropského Drone MALE (medium-altitude, long-endurance), který umožňuje sledování širokého území až po dobu 24 hodin.

Přestože otázky obrany jsou v plné kompetenci jednotlivých členských států, Barnier si myslí, že by Komise mohla koordinovat program vývoje evropského bezpilotního letounu podporou výzkumu a harmonizací legislativy o vzdušném prostoru, která se v každém členském státě liší.

Společně by se kromě bezpilotních letounů mohla obstarávat i další vojenská technika, například nemocniční lodě, technika spojená s bojem proti kyberzločinu nebo laboratoře pro chemickou biologickou a radiologickou obranu.

Politickou ochotu k takovému kroku by mohly posílit právě drastické škrty v rozpočtech, které většina členských zemí pocítila iv obraně. Paradoxní výjimkou je Německo, které je stále nejvyšším přispěvatelem do společného rozpočtu EU, což mu spolu s lidnatosti dává velkou váhu v evropské politice. Německo je známé svým rezervovaným postojem ke společné obranné politice a k mezinárodní vojenské angažovanosti.

V roce 2010 francouzský ministr obrany Herve Morin prohlásil, že při klesajících investicích do obrany Evropa riskuje, že se do 50 let stane „protektorátem Spojených států“.

I přes absenci reálných kompetencí může EU regulacemi výrazně usnadnit spolupráci na zbrojním trhu. Aktuálně oznámení komíně hovoří o cíli podpořit inovaci a růst podporou malých firem v obranném průmyslu a synergie mezi vojenským a civilním výzkumem.

Podle Barniera jde zejména o oblasti certifikaci, standardizaci, veřejné zakázky, vesmírná politika, výzkum, obchod a energetika.

Komise chce usnadnit zbrojení firmám export tím, že vytvoří v Evropě standardizované procedury na certifikaci produktů, namísto toho, aby musely v každé zemi absolvovat drahé testy o tom, že splňují specifické požadavky.

O sdělení Komise budou diskutovat hlavy států a vlád na summitu EU, který se bude konat v prosinci tohoto roku.

Zdroj:  euractiv.sk

čtěte také:

Evo Morales zrušil svůj email kvůli špehování USA

Šmírování ODS nevadí, rozčilují ji antiamerické výpady

Opatrně se Skype. Microsoft čte vše, co píšete