Válčení jako droga. Může za všechno zase Írán?
Autor: Pat Buchanan | Publikováno: 12.05.2019 | Rubrika: MYSLÍM SI
Ilustrace
Trumpův poradce pro otázky národní bezpečnosti John Bolton zase poučoval Vladimíra Putina o významu Monroeovy doktríny: „Toto je naše polokoule. Není to místo, kde by Rusové směli zasahovat.“

Minulý týden to byla Venezuela, které hrozily americké zbraně.

„I když je žádoucí mírové řešení, vojenská akce je možná,“ pokřikoval ministr zahraničí Mike Pompeo. "Pokud je vojenský zásah to, co udělat máme, pak to Spojené státy udělají." Trumpův poradce pro otázky národní bezpečnosti John Bolton zase poučoval Vladimíra Putina o významu Monroeovy doktríny: „Toto je naše polokoule. Není to místo, kde by Rusové směli zasahovat.“ 

Za všechno může Írán

Poté, co se venezuelská armáda rozhodla nepovstat a nesvrhnout prezidenta Madura, v neděli večer už to byl zase Írán, kterému hrozily americké zbraně. Bolton (skrze Trumpa) nařídil letadlové lodi USS Abraham Lincoln, jeho bitevní skupině a bombardovací síle na Středním východě, aby „vyslali jasný a jednoznačný vzkaz íránskému režimu, že jakýkoli útok na zájmy Spojených států nebo jejich spojenců odpovědí Spojené státy drtivou silou“.

O jakém „útoku“ to Bolton mluvil? Podle Axia Izrael upozornil Boltona, že hrozí íránský úder „na zájmy“ USA v Iráku. 

Pompeo pak Boltonovo varování interpretoval: „Viděli jsme, že Íránci eskalují napětí... budeme pokládat Íránce odpovědné za útoky na americké zájmy. … pokud tyto akce udělají třeba i někteří zástupci třetích stran, ať už jde o skupinu šíitských milic nebo nebo Hizballáh, budeme to mít za zodpovědnost vedení Íránu. “

Jinak řečeno, Bolton i Pompeo k dosavadním hrozbám vůči Íránu přidali ultimátum, že každý útok Hizballáhu v Libanonu, v Perském zálivu, v Jemenu, nebo Íránem podporovaných milic na Izrael, Saúdskou Arábii, nebo americké síly v Iráku, Sýrii nebo v Perském zálivu státy bude znamenat odvetný útok USA přímo na Írán.

Ani Kim není takové strašidlo 

Schválil jim to prezident Donald Trump? Zdá se, že jde dokonce ještě dál. Vůči Íránu, s nímž zahodil jadernou dohodu, znovu uložil další sankce. Minulý týden zrušil dočasný pardon pro osm států, jimž zatím umožnil pokračovat v nákupu íránské ropy. Smyslem je snížit  vývoz íránské ropy, která tvoří 40% HDP země, na nulu, a prohloubit hospodářskou krizi, která by měla v letošním roce snížit íránský HDP o 6%.

Trump rovnou označil Írán za teroristický stát a republikánskou gardu za teroristickou organizaci. Je to poprvé, co jsme něco takového udělali s ozbrojenými silami jiného státu. Ani se Severní Koreou to neděláme.

Írán odpověděl označením Ameriky za státního sponzora teroru a amerických vojenských sil na Blízkém východě jako teroristů. Současně varoval, že kdyby Spojené státy znemožnily vývoz jeho ropy přes Hormuzskou úžinu, mohl by tuto strategickou námořní cestu uzavřít. Vzhledem k tomu, že 30% světových ropných dodávek projíždí právě touto úžinou, její uzavření by způsobilo globální havárii.

Možná by si měl Donald Trump vzpomenout: V roce 1973, když prezident Nixon zachránil Izrael v Jom-Kipurské válce, OPEC a Arabové vyhlásili drastické ropné embargo. Ceny ropy i plynu vylétly tak vysoko, že Nixon uvažoval, že na na vánoční prázdniny na Floridu pojede vlakem. Nárůst cen plynu natolik poškodil prezidentovu popularitu u veřejnosti, že se stal jedním z faktorů, jenž přispěl k úsilí o jeho obžalobu, a vedl k Nixonově pádu.

Vládne béčko? 

Trumpovo hodnocení v průzkumu Gallupova ústavu dnes dosáhlo historického maxima: důvěřuje mu 46% veřejnosti, což samozřejmě souvisí s ohromujícím výkonem americké ekonomiky po Trumpově snížení daní a rozsáhlé deregulaci.

Možná, že válka s Íránem by mohla být zpočátku rovněž populární. Jenže co by to udělalo s  americkou ekonomikou, nemluvě o Trumpově závazku vyvázat se z nekonečných a neúspěšných válek na Blízkém východě?

Koncem dubna v rozhovoru pro Fox News identifikoval íránský ministr zahraničí ty, o nichž je přesvědčen, že americko-íránskou válku skutečně chtějí. Na otázku, zda Trump chce konfrontaci a násilnou „změnu režimu“, kterou John Bolton prosazoval, než se stal jeho poradcem pro národní bezpečnost, Mohammed Javad Zarif řekl: „Nevěřím, že to chce prezident Trump. Myslím, že Donald Trump myslel vážně svou kampaň slibující, že Spojené státy nepřivede do jiné války.“

„Prezident ostatně sám řekl, že USA už utratili v našem regionu 7 bilionů dolarů a jediným výsledkem je, že tu je více teroru, více nejistoty a větší nestabilita. Převážná část lidí v tomto regionu je přesvědčena, že přítomnost Spojených států je destabilizující. Myslím, že Donald Trump s tím souhlasí.“

Ale pokud to není Trump, kdo tlačí na konfrontaci a válku s Íránem, potom kdo?

Zaríf, tvrdí, že jde o "B-tým", který chce vlákat prezidenta Trumpa do konfrontace, kterou ve skutečnosti nechce. A kdo tvoří tento „B-tým“? Podle Zarifa John Bolton, Benjamin Netanyahu, korunní princ Mohammed bin Salman a korunní princ Mohammed bin Zayed.

Že by vládlo Bílému domu „béčko“?

V každém případě: Pokud by tato „stínová vláda“ ve svých ambicích uspěla - bude to Trumpova válka. A veškeré její „náklady“ zaplatí prezident Trump.

 

Převzato z Protiproud