GMO a "nakrmení světa". Fakta versus fikce
Autor: Libor Koláč | Publikováno: 03.04.2012 | Rubrika: ZISKY & ZTRÁTY
Ilustrace
Místo toho, aby průmyslové zemědělství zajišťovalo potravu podle výživových potřeb lokálních komunit, cílem produkce je prodej na světových trzích. Zatímco světová produkce potravin se od padesátých letech minulého století ztrojnásobila, dnes je více hladových lidí než před dvaceti lety. Malí rodinní farmáři se stěhují ze své půdy a lokální obyvatelé si nemohou dovolit koupit, co se na místě vypěstuje. Až příliš často je výsledkem zvyšující se environmentální zkáza, chudoba a hlad.

Nejvíce hladovějící lidé žijí v zemích, kde je přebytek potravy a ne nedostatek. Podle Organizace OSN pro zemědělství a výživu se na světě produkuje jeden a půl krát více potravin, než je nutné k poskytnutí adekvátní a výživné potravy každému na světě. Přesto, jeden ze sedmi lidí na světě trpí hladem.

Místo toho, aby průmyslové zemědělství zajišťovalo potravu podle výživových potřeb lokálních komunit, cílem produkce je prodej na světových trzích. Zatímco světová produkce potravin se od padesátých letech minulého století ztrojnásobila, dnes je více hladových lidí než před dvaceti lety. Malí rodinní farmáři se stěhují ze své půdy a lokální obyvatelé si nemohou dovolit koupit, co se na místě vypěstuje. Až příliš často je výsledkem zvyšující se environmentální zkáza, chudoba a hlad.

Potravinová bezpečnost nebude zaručena technickým pokrokem, jakým je genetické inženýrství. Hladoví lidé potřebují přístup k půdě, kde mohou potraviny pěstovat neboť k penězům, za které si potraviny mohou koupit. Technologické “řešení”, jakým má být genetická manipulace jen maskují skutečný sociální, environmentální, ekonomický a politický problém zodpovědný za hlad.

Příklad z Argentiny, druhého největšího pěstitele geneticky modifikovaných (GM) plodin na světě a jediné rozvíjející se země produkující GM plodiny na velkých plochách, ukazuje, že GMO nevede ke zvýšení potravinové bezpečnosti. Miliony tun sóji je každý den exportováno z Argentiny na krmení dobytka, zatímco miliony Argentinců jsou hladoví.

Skutečné důvody hladu

Chudoba a nedostatek přístupu ke zdrojům
Hlad a podvýživa jsou přímými následky nedostatku přístupu k produktivním zdrojům, jako je půda, lesy, moře, voda, semena, technologie a úvěry. Sedmdesát pět procent světových hladovějících jsou politicky marginalizovaní lidé, žijící v okrajových oblastech. Příkladem nerovnovážné distribuce půdy a jejím přímým důsledkem na hlad je Latinská Amerika – 80 procent půdy je v rukou 20 procent pěstitelů.

Nepatřičný obchodní režim
Současný zemědělský obchodní režim staví země jižní částí Země do nemožné situace. Celkové roční dotace OECD do jejich národních zemědělských sektorů dosahují výšku celého HDP sub-saharské Afriky. Dotace exportu, uměle nízké ceny a legalizování dumpingu bohatých zemí od WTO charakterizují současný nespravedlivý model zemědělského obchodu, kterému musí čelit chudé země.

Orientace na výzkum pro industriální zemědělství místo směrem k potřebám marginálních pěstitelů
Výzkum často zanedbává rozvoj zemědělských technik, které snižují potřebné vstupní komodity a které se snadno kontrolují. Na mezinárodní a národní úrovni je výzkum vysoce zaměřen na rozvoj průmyslového zemědělství.

Zdroj: www.greenpeace.org

převzato: http://stopgmo.wordpress.com

čtěte také:

GMO kontaminace světa je mnohem horší než únik ropy v Mexickém zálivu

Kantýna Monsanto nepodává geneticky modifikované potraviny svým zaměstnancům

Deset základních důvodů, proč říct NE společnosti MONSANTO