Dostane Vladimír Putin Pulitzerovu cenu?
Autor: Pat Buchanan | Publikováno: 29.07.2016 | Rubrika: VE SVĚTĚ
Ilustrace
Copak nemá teď “lid právo znát” špinavé čachry? WikiLeaks zveřejnila e-maily v pátek v noci. Už v neděli Clintonové klika vypustila mechanického králíka pro mediální chrty, kteří za ním poslušně vyrazili. Králík se jmenuje: Udělali to Rusáci!

Když mávnutím ruky poslal pryč kněze, kteří mu přišli udělit poslední pomazání, prohlásil francouzský filosof Voltaire na smrtelné posteli: “Celý život jsem se k Bohu modlil jedinou, krátkou modlitbu: ‘Pane, kéž moji nepřátelé vypadají směšně.’ A Bůh mě vyslyšel.”

Šaškárna amerických Demokratů

Stejná slova by se dala použít na situaci okolo ukradených e-mailů Národní komise Demokratické strany (Democratic National Committee, DNC). Celé je to až příliš úžasné, než aby to byla pravda. Ale ona to pravda je.

Už rok říká čtyřiasedmdesátiletý důstojný prezidentský kandidát Bernie Sanders, že pod vedením předsedkyně DNC Debbie Wasserman-Schultzové Demokratická strana systematicky likviduje jeho kampaň, aby tak usnadnila cestu k prezidentské nominaci Hillary Clintonové. A jak to vypadá z várky devatenácti tisíc dvou e-mailů, které hackeři pustili po proudu těsně před “korunovací” nové královny demokratické strany, stařík Bernie má pravdu. Od začátku se hraje s cinknutými kartami, rozhodčí jsou podplacení - prostě to není fér souboj.

Celých čtyřicet let některým z nás vrtalo hlavou, co vlastně mohli hledat Jim McCord a jeho čtyři Kubánci v ústřední předsedy DNC Larryho O’Briena během aféry Watergate. Teď už to ovšem dává smysl. 

Pomluvit vlastního kandidáta? Amen.

Mezi roztomilými plány, které vyšly z hlav vedoucích postav Demokratické komise, bylo možné také vykuchat Sandersovy volební výsledky mezi křesťany v Západní Virginii a v Kentucky. Plán byl jednoduchý: říci těm dobrým lidem, že Sanders nevěří ani v to, že Bůh je. Ne že je agnostik, ale ateista.

Nápad se poprvé objevil v e-mailu finančního ředitele DNC Brada Marshalla, určeném vedoucí exekutivy DNC Amy Daceyové:

“Věří vůbec (Bernie) v Boha? Zatím z toho vybruslil poukazem na to, že má židovské předky. Já myslím, že je ateista. To by znamenalo několik procent rozdíl u mých lidí. Pro voliče z řad jižních Baptistů je mezi Židem a ateistou velký rozdíl.”

A Daceyová odepsala: “Amen.”

Mechanický králík

V roce 1960 hájil John F. Kennedy před houstonskými protestantskými kněžími právo katolíka stát se prezidentem. Jak daleko od podobného ducha je “Marshallův plán”, který míří k diskreditaci kandidáta pomocí tvrzení, že je bezbožný ateista? To je teď podobné chování hlavní politickou linií strany Baracka Obamy?

Pokud do konce týdne nevyhodí Marshalla i s Daceyovou, bude odpověď na předchozí otázku jednoznačná.

WikiLeaks zveřejnila e-maily v pátek v noci. Už v neděli Clintonové klika vypustila mechanického králíka pro mediální chrty, kteří za ním poslušně vyrazili. Králík se jmenuje: Udělali to Rusáci!

Loutky a vodiči

Manažer kampaně Hillary Clintonové Robert Mook řekl televizní stanici ABC, že:“experti nám tvrdí, že se osoby pracující pro ruský stát vloupaly do DNC, vzaly všechny e-maily, a ty teď postupně zveřejňují přes jiné weby… Někteří experti dokonce tvrdí, že to Rusové udělali schválně, aby pomohli Donaldu Trumpovi.”

V pondělí se předseda téže kampaně John Podesta nechal slyšet, že mezi Vladimírem Putinem a Donaldem Trumpem existuje “něco jako platonická láska”. A mluvčí kampaně Brian Fallon řekl CNN: “Mezi experty panuje shoda na tom, že to skutečně bylo Rusko, které je za úniky dat v DNC.”

Účelem je jediné: Změnit předmět veřejné debaty. Nasměrovat média pryč od spiknutí uvnitř DNC, které provádělo sabotáž na kampani vlastního kandidáta.

Bude tisk se svými obvyklými “vodiči” spolupracovat i tentokrát?

Dostane Putin Pulitzera?

V roce 1971 publikovaly New York Times tajné dokumenty z dob vlády Kennedyho a Johnsona, které se týkaly operací USA ve Vietnamu. Cílem bylo především diskreditovat válku, kterou deník původně podporoval, a ztížit válečné úsilí současnému prezidentovi, tedy Nixonovi. 

Mnohé dokumenty byly v režimu tajné. Přesto byly neoprávněně vzaty ze složek ministerstva obrany a okopírovány - a publikovány celostátním deníkem.

A ten dodnes velevážený deník se bránil tím, že “lid má právo znát” tajemství své vlády.

Pak to ale musí platit vždy. Copak nemá teď “lid právo znát” špinavé čachry, kterými se snažila DNC potopit prezidentskou kampaň vlastního člověka? Copak lid nemá právo vědět, že tím, že systematicky popírali Sandersova obvinění, lhali jemu, svojí straně i celé zemi? Kolik toho věděla Hillary Clintonová o tom, že předsedkyně DNC Debbie Wasserman-Schultzová byla komplicem v podvodu vůči kandidátovi její strany? A kdy se to dozvěděla?

Za to, že publikovaly ukradené dokumenty z ministerstva obrany, leak, později přezdívaný Pentagon Papers, dostaly New York Times Pulitzerovu cenu. Možná, že si Rusové - pokud skutečně umožnili, že se americký lid dozvěděl, o tom, jak “demokratičtí” jsou ve skutečnosti Demokraté - zaslouží podobné ocenění. Standardy “demokracie podle Timesů” se snad od roku 1971 nezměnily. Takže příštím laureátem Pulitzerovy ceny by měl být Vladimír Putin.

Kdo seje vítr...

Samozřejmě, že pokud se Rusové - nebo jakákoli jiná cizí mocnost - pletou do kampaně před našimi prezidentskými volbami, měli bychom o tom vědět a zastavit to. 

Ale upřímně - kdo si začal?

Od konce studené války sabotují Spojené státy prostřednictvím kyberútoků centryfugy v íránské jaderné elektrárně ve městě Natanz. Podporovali jsme “barevné revoluce” v půltuctu zemí od Srbska přes Ukrajinu až ke Gruzii. Cílem bylo svrhnout vládce, kteří se nám nelíbili. To vše ve jménu demokracie. 

Nepřekvapí, že Rusko, Čína, Egypt a dokonce i Izrael dnes zavírají či vyhazují ze svých zemí nevládní organizace propojené se Spojenými státy. Nebo že se nabourávají na weby amerických institucí.

První jsme vynalezli tuhle hru. Takoví jsme “šikulové”. Jenže ostatní se ji naučili.

Sklízíme, co jsme zaseli.

 

Převzato z Protiproud