Obama vytvoří před svým odchodem ještě jednu mezinárodní krizi
Autor: odjinud | Publikováno: 19.05.2016 | Rubrika: VE SVĚTĚ
Ilustrace
Osvobození města v nynější situaci může mít za následek nové krveprolití, velký počet obětí, velké škody a tisíce nových běženců. Bude to „tragická, ale lehce předpověditelná" tečka za prezidentstvím Obamy, uzavírají Duelfer a Millerová.

Barack Obama pravděpodobně stihne vytvořit ještě jednu mezinárodní krizi před tím, než skončí jeho období na postu prezidenta USA, píší noviny New York Post.

Jedná se o situaci okolo iráckého města Mosul, které bude, podle slov amerického prezidenta, do konce roku osvobozeno od ozbrojenců IS (organizace zakázaná v Rusku — red.).

Autoři článku, bývalý speciální poradce CIA v otázkách zbraní hromadného ničení v Iráku Charles Duelfer a žurnalistka Judith Millerová, si myslí, že „osvobození Mosulu" nepovede k vojenskému vítězství, ale k „humanitární krizi a politické katastrofě".

Duelfer a Millerová vyjmenovávají pět příčin tohoto scénáře. Zaprvé, je to spojeno s rozměry města, které chtějí Washington a irácká armáda osvobodit, s připraveností teroristů odpovědět na jejich útok.

Mosul je podle počtu obyvatel druhé největší město Iráku, které je mnohem větší, než již osvobozené město Ramádí, které bylo bohužel ozbrojenci prakticky smeteno ze zemského povrchu, říkají autoři.

V případě, že bude provedena útočná operace na Mosul, obyvatele města, jež v něm jsou spolu s okupanty zablokovaní, zachvátí panika. IS měl dostatečně dlouhou dobu připravit se na to, aby držel měšťany jako rukojmí a zaminoval celé budovy.

„Osvobození může Mosul změnit na město duchů," uzavírají autoři k prvnímu bodu.

Zadruhé, sunnité, jež žijí ve městě, nechtějí, aby bylo osvobozeno iráckou armádou. „Mosulští sunnité ještě ke všemu nedůvěřují Bagdádu. Mnozí se bojí, že napůl nezávislé šíitské jednotky, které jsou částečně podporované Íránem a bývalým premiérem země Núrím Málikím, pro ně představují větší hrozbu v dlouhodobé perspektivě než IS," píšou autoři.

Zatřetí, i kdyby USA pomohly irácké armádě vyhnat IS z Mosulu, není jasné, co bude dál. „Kdo obsadí město, kdo ho bude řídit? Po americké okupaci Bagdádu a svržení Saddáma Huseina v dubnu roku 2003 představitelé USA sunnity příliš nepodporovali v jejich snažení plánovat budoucnost země," říkají autoři.

Začtvrté, z pohledu Duelfera a Millerové bude Írán podporovat humanitární krizi v zemi, jelikož pro něj má být krize v sousedním Iráku výhodná.

Zapáté, chaos v Mosulu může, podle slov autorů, citelně zhoršit situaci v Bagdádu. Nynější premiér země Hajdar Abádí, jak se zdá, se skutečně pokouší bojovat s korupcí a podporovat to, aby na zájmy sunnitů byl také brán ohled. Ovšem vybojovat Mosul předtím, než z jeho pokusů budou těžit reálné výhody, je velký risk.

Z pohledu autorů stojí nyní před Obamou složitá volba, která je svojí důležitostí srovnatelná s rozhodnutí schválit zásah proti Usámovi bin Ládinovi. Musí se rozhodnout, zdali je vhodné vybojovat město v nejbližší době, nebo vyzvat Bagdád počkat do té doby, než bude situace ve vládě země více stabilní.

Osvobození města v nynější situaci může mít za následek nové krveprolití, velký počet obětí, velké škody a tisíce nových běženců. Bude to „tragická, ale lehce předpověditelná" tečka za prezidentstvím Obamy, uzavírají Duelfer a Millerová.

 

Převzato z cz.sputniknews.com