Kissinger doufá, že k nastolení nového světového řádu nebude zapotřebí války. Hovoří o možnosti přijetí Ukrajiny do NATO a říká: „Rusko je důležitou součástí mezinárodního systému“
Autor: Spectrum13 | Publikováno: 01.12.2014 | Rubrika: SVĚTOVLÁDA
Ilustrace
Kissinger si klade otázku, jestli „dosáhneme světového řádu skrze chaos“, jak tomu bylo v případě třicetileté války, nebo „pochopením“ a říká: „Člověk by myslel, že šíření jaderných zbraní, nebezpečí klimatických změn a terorismu povede ke vzniku dostatečné společné agendy. Doufám tedy, že budeme dostatečně moudří, abychom se vyhnuli nějaké třicetileté válce.“

Henry Kissinger v nedávném rozhovoru pro „Der Spiegel“ hovořil o situaci na Ukrajině, Rusku a vyhlídkách světového řádu.

Na otázku ohledně Ruské anexe Krymu odpověděl: „Krym je příznak, nikoliv příčina. Krym je navíc zvláštní případ. Ukrajina byla po dlouhou dobu součástí Ruska. Nelze přijmout princip, že jakákoliv země může prostě měnit hranice a zabrat oblast jiné země. Ale pokud by byl Západ k sobě upřímný, musel by přiznat, že na jeho straně došlo k chybám. Anexe Krymu nebyla krokem ke světovému tažení. Nebylo to Hitlerovo napadení Československa.“

Když se jej novináři ptali, jestli je tedy podle něj také Západ zodpovědný za vyhrocení situace, Kissinger řekl: „Ano, to tvrdím. Evropa a Amerika nepochopily, jaký budou mít dané události dopad, počínaje jednáními o ekonomických vztazích Ukrajiny s Evropskou unií a demonstracemi v Kyjevě konče. Tyto všechny věci a jejich dopad měly být předmětem jednání s Ruskem. To neznamená, že ruská odpověď byla přiměřená.“

Pokud jde o uvalení sankcí na Rusko je Kissinger toho názoru, že „Západ nemohl souhlasit s anexí, nějaká protiopatření byla nezbytná. Ale nikdo na Západě nenabídl konkrétní plán pro obnovu Krymu. Nikdo není ochoten bojovat o východní Ukrajinu. Tak to prostě je“.

Když se jej novináři ptali, jak tedy jednat s ruským prezidentem Putinem, odvětil: „Musíme pamatovat, že Rusko je důležitou součástí mezinárodního systému, a tudíž užitečné při řešení všeho druhu krizí, např. pokud jde o dohodu ohledně šíření jaderných zbraní v Iránu a Sýrii. To by mělo mít přednost před taktickým hrocením nějakého jednoho, určitého případu. Na druhou stranu je důležité, že Ukrajina zůstala nezávislým státem, a měly by mít právo vybrat si hospodářská a obchodní sdružení podle svého. Ale nepovažuji za přírodní zákon, že každý stát má právo být spojencem v rámci NATO. Vy i já víme, že NATO nebude nikdy hlasovat jednomyslně pro přijetí Ukrajiny.“

V souvislosti s otázkou, jestli se mu nezdá, že se svět dnes nachází ve větším chaosu než kdykoli předtím, Kissinger připustil, že to tak vypadá, ale dodal: „Ale zároveň s tím, a zdá se to jako paradox, je to poprvé co vůbec lze hovořit o světovém řádu.“

A následně vysvětlil, co tím myslí: „Po téměř celou část historie, až do opravdu nedávné doby, byl světový řád řádem v nějaké oblasti. Je to poprvé, co různé části světa mohou ovlivňovat každou jinou část světa. To činí nový řád pro zglobalizovaný svět nezbytným. Nejsou zde ale všeobecně uznávaná pravidla. Máme čínský pohled, islámský pohled, západní pohled a do jisté míry ruský pohled. A ty nejsou vždy kompatibilní.“

Kissinger si klade otázku, jestli „dosáhneme světového řádu skrze chaos“, jak tomu bylo v případě třicetileté války, nebo „pochopením“ a říká: „Člověk by myslel, že šíření jaderných zbraní, nebezpečí klimatických změn a terorismu povede ke vzniku dostatečné společné agendy. Doufám tedy, že budeme dostatečně moudří, abychom se vyhnuli nějaké třicetileté válce.“

 

Zdroj: spiegel.de