Nad sjezdem Koruny české
Autor: odjinud | Publikováno: 10.12.2011 | Rubrika: U NÁS
Ilustrace
V letošním roce jsem však zaznamenal uvnitř této strany jistý zajímavý pohyb. Objevila se skupina nespokojenců, která usilovala o radikální změnu v jejím dosavadním politickém zaměření. Nazvala se konzervativní platformou a skutečně se jí podařilo pohnout zatuchlým vzduchem Koruny České; profilovala se výrazně konzervativně a neváhala vyjadřovat se k aktuálním politickým záležitostem, přičemž si ve svých vystoupeních skutečně nebrala servítky.

V sobotu 26. listopadu proběhl generální sněm Koruny české. Sněmy této celkem okrajové straničky, lišící se od ostatních politických subjektů pouze svým monarchistickým zaměřením, jsou obvykle nezajímavé a neexistuje mnoho důvodů pro novinářskou pozornost. V letošním roce jsem však zaznamenal uvnitř této strany jistý zajímavý pohyb. Objevila se skupina nespokojenců, která usilovala o radikální změnu v jejím dosavadním politickém zaměření. Nazvala se konzervativní platformou a skutečně se jí podařilo pohnout zatuchlým vzduchem Koruny České; profilovala se výrazně konzervativně a neváhala vyjadřovat se k aktuálním politickým záležitostem, přičemž si ve svých vystoupeních skutečně nebrala servítky.
 
A že situace uvnitř této monarchistické strany opravdu není klidná a panuje v ní hluboká nespokojenost s dosavadním zaměřením a aktivním vystupováním, o tom svědčí i vznik další platformy, která se nazvala racionální. Na rozdíl od konzervativců se tato platforma profilovala výrazně eurofilně. Nejvíc mě od ní pobavilo, že dosavadní stranický mainstream nazvala „turistickou platformou“.

A tak jsem shledal, že by mohlo být docela zajímavé se sněmu zúčastnit. Jak dopadne interní frakční boj?

Generálního sněmu se zúčastnila cca padesátka lidí, což mi přišlo poněkud málo. Dotazem u jednoho člena jsem zjistil, že jde o zhruba čtvrtinu celé členské základny a že předešlých sněmů se zúčastňovalo přibližně sto členů. Účast tedy skutečně mizivá.

Po projevech hostů a přestávce se konečně sněm dostal k vlastnímu pořadu. V projevu předsedy strany Václava Srba jsem však neshledal nic zvlášť zajímavého, neslo se v intencích jeho běžného vystupování. Václav Srb je dobrý řečník a tak mě nakonec zaujala především jeho vyjádření k frekventovaným tématům. Vyjádřil se k Václavu Klausovi; uznává některá jeho konzervativní vyjádření, ale… Podobně se vyjádřil ke Karlu Schwarzenberkovi: nesouhlasí s některými jeho postoji, ale… Ve stejném duchu se nesly i výroky k obdobným současným politickým skutečnostem. Chytrá horákyně, nazval bych tento postoj. Ani pěšky, ani na voze, ani nahá, ani oblečená. Nikoho neurazil, k ničemu se nezavázal. Co jsem v jeho proslovu opravdu postrádal, byla zmínka o platformách. V závěru se zmínil o nadcházejících plánech, takže jsem se dozvěděl o uspořádání několika zájezdů. Po pravdě řečeno, ani jsem už nevnímal, kam. Inu, turistická platforma.

Po předsedovi si vzal slovo Jan Drnek, plzeňský spisovatel a člen předsednictva. Přečetl svůj projev, jemuž by klidně slušel název fejeton, kterým reagoval na stranickou opozici. V poněkud zmatené alegorii, v níž na správné straně stála parta černých pasažérů v MHD, označil ty, kteří začali kritizovat metody této party, za parazity. V další části pak zkritizoval samotnou existenci politických stran a Korunu českou označil za paradoxní stranu, neboť na rozdíl od ostatních nechce ovládnout stát, který navíc už ani neexistuje. Nechce vést politický boj, nepovažuje svou stranu za stranu vítězů, ale za stranu beránkovu, který se nechal ukřižovat. Celé to bylo poněkud zmatené, s řadou paradoxních, až směšných tvrzení, ale vykazovalo dobrou spisovatelskou zkušenost a styl.

Následovala vystoupení zemských hejtmanů. V krátkém projevu českého hejtmana jsem neshledal nic zajímavého a už jsem začal docela litovat, že na této akci ztrácím čas. Z nudy mě vytrhl projev moravského hejtmana, který přečetla jeho manželka, neboť hejtman sám se nemohl zúčastnit. Apeloval na dodržování slušnosti mezi členy, kritizoval vzájemné napadání a zmínil i to, že není něco v pořádku, když i pan předseda používá v korespondenci slovo „nasrat“.

Dále zmínil moravský zemský sněm, který vyjádřil nespokojenost s prací předsedy a požadoval písemné vysvětlení do lhůty 14 dní před konáním generálního sněmu. Místo písemné odpovědi však předseda začal obvolávat moravské společnosti a zajišťovat si podporu. Předsednictvem byl moravský sněm prohlášen z formálních důvodů za neplatný, moravský hejtman však stojí za schválenými závěry sněmu.

Slezský hejtman začal zponenáhlu. Nutno v této souvislosti zmínit, že Slezsko je jedním z center nespokojenců v Koruně české a tvoří jádro konzervativní platformy. Hejtman nejprve vysvětlil, jak se stalo, že se slezským hejtmanem KČ stal Pražák, ale již v tomto vysvětlení popsal negativně způsob řešení problémů v Koruně České. Dojíždění na cca tříhodinové jednání předsednictva ze Slezska je časově i finančně náročné, ale návrhy Slezanů na organizační změny vyzněly do prázdna. Nakonec proto zvolili za hejtmana člověka z Prahy, aby si zajistili pravidelnou účast na zasedáních. Tento popis situace byl však pro slezského hejtmana jen úvodem ke kritice práce strany. Zdůraznil formalismus, ke kterému se vedení strany uchyluje místo řešení skutečných problémů. Uvedl, že formalismus je vždy tam, kde schází vize. Skutečnost formalismu doložil striktním trváním na dodržování stanov ve chvílích, kdy je potřeba smést ze stolu kritiku, v případech konformních se však na znění stanov tolik nedbá. A tak předsednictvo odmítlo mimořádný slezský sněm uznat za sněm, aniž by se důkladně zamyslelo nad jeho závěry.

Za viníka tohoto stavu zcela jednoznačně označil předsedu strany Václava Srba. Uvedl, že mu chybí smělá a zkonkretizovaná vize, která by se nehalila jen do vznešených frází. Proto celá slezská organizace vyjádřila předsedovi nedůvěru a vyzvala ho k odstoupení. Vyzvala rovněž generální sněm, aby svým hlasováním rozhodl, zda má zůstat ve funkci.

Po vystoupeních zemských hejtmanů dostali prostor předsedové místních organizací. Zmíním jen některá vystoupení. Všiml jsem si přitom poněkud nerovnoměrného rozložení těchto místních organizací. Při nízkém počtu členů této straničky to ovšem není překvapivé. Jednotliví představitelé byli vyvoláváni zleva doprava a kupodivu jakoby to odpovídalo i jejich politickým názorům. Zajímavý příspěvek měl předseda ostravské organizace – jak jinak, představitel konzervativní platformy. V úvodu pozitivně vyhodnotil rok 2011 jako rok, kdy KČ „začala dělat do politiky“. Následně vyjmenoval několik klíčových témat, které ovšem měla na svědomí právě konzervativní platforma. Požadavek na odstoupení předsedy se ozval ještě v příspěvku předsedy z Prahy 4 a hlas nespokojenosti se stavem strany byl poměrně často opakován. V celkovém pohledu na průběh sněmu však konstatuji, že dosavadní předsednictvo drželo průběh poměrně pevně v rukou a opíralo se o hlasy, vyjadřující předsedovi podporu, aniž by nějak reagovalo na hlasy kritické. Předseda z funkce neodstoupil a učinil jediný ústupek: nabídne funkci k dispozici na příštím generálním sněmu. Nu, necháme se překvapit. O odvolání předsedy se nehlasovalo a celá záležitost tak vyšuměla do ztracena. Koruna česká v nadcházejícím roce svou činnost nejspíš nezmění.

čtěte také:

Zdravice účastníkům konference „Hovory na pravici“: Koruna česká - Slezsko proti NWO a havlistům

Stanovisko Koruny České – Slezsko k aktuálnímu sčítání lidu

Proč se monarchista dovolává prezidenta?