„Vládnoucí třída má školy a tisk pod palcem. To umožňuje hýbat pocity davů.“
(Albert Einstein)
“Problém, který se táhne po staletí, a o který dříve či později proběhne boj, je moc lidu versus moc bank.”
(Lord Acton)
“Není kolaps industriální civilizace jediná naděje pro tuto planetu? Není naší odpovědností tomuto napomoct?”
(Maurice Strong)
“Jestli do této země přijde tyranie a útlak, přijde pod rouškou války proti vnějšímu nepříteli.”
(James Madison, prezident USA)
“Individuum je handikapováno v momentě, kdy se setká s konspirací tak monstrózní, že nemůže uvěřit tomu, že existuje.”
(J. Edgar Hoover)
“Brzy nastane globální transformace. Vše co potřebujeme, je velká krize a národy uznají nový světový řád.”
(David Rockefeller)
“Hledajíc nepřítele, který by nás spojil, přišli jsme s myšlenkou globálního oteplování: nedostatek vody, hladomory atd. jsou dostačující.”
(Club of Rome, The First Global Revolution)
"Planeta má rakovinu a tou rakovinu je člověk."
(Club of Rome, Mankind at the Turning Point)
"Vyhlazení lidské rasy je pravděpodobně nejen navyhnutelné, je to dobrá věc."
(Christopher Manes, Earth First!)
"Ideální velikost populace na planetě je přes 500 milionů, ale míň než 1 miliarda."
(Club of Rome, Goals for Mankind)
"Celková populace v počtu 250-300 mil. lidí, 95 % propad dnešního stavu, by byla ideální."
(Ted Turner, zakladatel CNN)
„Vláda, která byla ustanovená pro lid, se dostala do rukou jejich bossů a zaměstnavatelů. Neviditelná říše byla postavena nad formy demokracie“
(Woodrow Wilson)
„Budeme mít globální vládu, ať se nám to líbí nebo ne. Jedinou otázkou je, zda jí bude docíleno skrze dobývání, nebo skrze konsensus.“
(James Paul Warburg)
Občas se mě někdo zeptá nakolik filozoficky a politicky, navazujeme na prvorepublikovou stranu Československou národní demokracii a proč. Tu založil JUDr. Karel Kramář 25. března 1919, a jak se později ukázalo, byla spíše výrazem neopodstatněné víry, že představitelé velmocí, kteří ve Versailles vytýčili novou politickou mapu Evropy, budou jednat s politickými reprezentacemi obnovených států jako rovný s rovným. A tak se některým dnes zdá, že navazujeme na politické vize, z nichž je cítit Naftalín.
Občané Spojených států evropských, zapamatujte si tyto tváře a pomozte federálním úřadům státu Czechland v hledání těchto nebezpečných desperátů a jejich společníků.
Rusko je nejen větší zemí, ale i multietničtějším, multikulturnějším a multináboženštějším státem než byla stará podunajská monarchie. Šance, že se CIA, NSA, Mossadu a dalším rozvědkám podaří rozhádat mezi sebou tyto skupiny, tedy vypadá lákavě. Ruského prezidenta a vládu se jim zatím nepodařilo vtáhnout do ukrajinské války a zažehnout Velkou válku III., tudíž se nabízí iniciace řízeného rozkladu zevnitř.
Největším problémem dneška je prý hrozící válka, pak sociální nespravedlnost, justiční a daňová zvůle, zástupy byrokratů, politiků, vysokoškoláků, environmentalistů, sociologů a sociopatů, přičemž je v posledku prožráno vše, co se podaří vytvořit. Pravda, toto jsou naše problémy, ale není to jen příslovečný vrchol ledovce neboli důsledek skrytých příčin? Jak jsme se dostali do stavu, kdy se společnost stává sama sobě hrozbou? Netvoří snad společnost každý z nás a není její stav pouze souhrnem našich osobních priorit, motivů, cílů a úsilí?
Právě jsme se ocitli na prahu něčeho, co si ani neumíme představit, chceme být skutečně vtaženi do války? Za co vlastně? Za čí svobodu, za čí blahobyt a za čí pozemský ráj? Modleme se, aby prezident Ruské federace měl více moudrosti a mravní úrovně než má toto naše „Panoptikum užitečných idiotů“.
Co je tedy dnes NATO? Je to vojenská aliance, která brání tzv. svobodný svět, nebo jde o militantní uskupení žoldnéřů, kteří slepě, tedy po vojensku, realizují cíle určitých globálních skupin a jejich zvrácené vize? Stále věříte, že po všech taženích, které NATO, potažmo americká armáda, podniklo od roku 1989, je západní svět bezpečnější? Vzhledem k Ukrajině tento pocit určitě nemám, přičemž všude, kde NATO zasahovalo, se místním lidem rozhodně lépe nežije.
Když bylo před lety nastoleno téma tzv. registrované partnerství, setkával jsem se u piva s kamarády „ženáči“ a řeč se občas stočila i na manželky. Mnozí z nich drželi hlavu v dlaních a vyprávěli tragikomické historky, jak tuhle probírali registrované partnerství se svou drahou polovičkou a téměř vždy to skončilo hádkou. Manželky totiž soucítily s homosexuály a přály jim vše dobré, tedy registrované partnerství a zlobily se na své manžely, že se jim na tom něco nezdá. Zajímavý úkaz.
Můj dojem z Hovorů na pravici, které proběhly v pondělí 2. června 2014 v Praze na Novotného lávce, by se dal popsat jako večer plný rozpaků. Nikoli proto, že bych si snad dělal iluze, že posílením euroskeptických stran v europarlamentu se hroutí marxistická doktrína EU a jejich nevolených orgánů, ale proto, že v sále, zvlášť po příspěvku Petra Hájka, zavládla pochmurná nálada.
Až si odpovíte, možná si i řeknete, že je třeba vylézt z emigrace vlastní duše. Snad si i připustíte, že posvátný ostrov je mýtus, protože tahle pokrytecká nobilita Vás stejně doběhne, přičemž to zjistíte, až ve chvíli, kdy už bude pozdě na cokoliv. Jejich fankluby je totiž každými volbami povytáhnou výše. Tak proč je nedoběhnout? Proč ne právě s těmi, kteří to vidí podobně jako vy.
Mnoho lidí se dnes cítí mravně na výši, když se dostatečně ohánějí lidskými právy. Každá menšina prý zasluhuje ochranu a speciální zacházení. Ptám se proč. Vrazi jsou také menšinou, stejně jako pedofilové či zoofilové, takže i oni zasluhují speciální ochranu a péči jako vzácná bylina? Běžný člověk se ovšem ptá, jestli by naopak nezasluhovali určitou ochranu lidé, kteří mají rodiny, pečují o ně, pracují do úmoru, by ukojili nenasytnou státní hydru, přičemž stát se na ně pokaždé vykašle, a to ve chvíli kdy skutečně potřebují pomoc. V ochraně se však postupuje velmi selektivně. Zatím co během dne je pozabíjeno tisíce našich dětí tzv. právem na potrat, tak zelení soudruzi pláčou nad osudem krav, koní a lučních motýlů.
Děkujeme všem, kteří jste nám dali hlas či jste jakkoliv přispěli k tomu, že se strana NE BRUSELU – Národní demokracie zapsala do podvědomí lidem v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Bez ohledu na výsledek voleb do Evropského parlamentu jste sami za sebe prokázali, že selský rozum zcela neodumřel a pud sebezáchovy je silnější než jakýkoliv plán zvrácených elitářů snících svůj sen o „světovém míru“, který je určen výhradně těmto soudruhům a jejich otrokům.
Když 5. května 2014 bulvární žumpa, která se vydává za „seriózní tisk“, Týden, zveřejnil článek na téma, zda je Adam Benjamin Bartoš antisemitou, říkal jsem si, že by si zasluhoval pozornost. Vzhledem k tomu, že jsem byl zaneprázděn kampaní pro stranu NE Bruselu – Národní demokracie a času bylo málo, při vědomí, že v liberální demokracii se obhajoba stává součástí obžaloby, říkal jsem si, že není kam spěchat, vždyť lež má krátké nohy. Tento týden skončila kampaň a shodou okolností vyšla kniha A. B. Bartoše s provokativním názvem „Obřezaná republika“. Nastal příhodný čas se k tématu vrátit.
Zlo se vždy tváří jako dobro. Kdyby se tvářilo jinak, nebyla by po něm poptávka a ono se musí umět prodat. Jedním z institucionalizovaných zel je současná Evropská unie. Někteří namítnou, že jde o tvrzení poněkud přehnané, vždyť nám přece dávají peníze, dotují nás a bdí nad naším klidným spánkem. To je zásadní omyl a zároveň důkaz, že když zlo dobře zabalíte, mnoho lidí uvěří, že ona věc musí přeci být dobrá.
Jenže co s katolíky, které ostatní „katolíci“ nazývají „lefébvristy“? Prohlásit je za nepřátele státu! Jakého státu? Onoho obnoveného Římského impéria, jak o něm ve své knize Smrt v sametu píše pan Petr Pavel Hájek. Toto je přeci onen letitý spor mezi paradigmatem „vlády elit“, kterou vyznával Václav Havel a paradigmatem demokracie jako soutěže, kterou hájí Václav Klaus. Každý katolík „lefébvrista“ potvrdí, že se mnohdy lépe domluví s lidmi stojícími dokonce mimo církve, mají-li všech pět pohromadě, než s tzv. moderním katolíkem. Ze zkušenosti totiž ví, že není větší nenávisti vůči katolické věrouce a tradici než z řad tzv. ortodoxních moderních katolíků, kteří si jinak duchovně padají do náruče s každým.
Ale bylo tomu někdy jinak? Co kdy udělala jakákoliv vláda od roku 1989 pro ty, kteří chtěli vždy pracovat, platit spravedlivé daně, bydlet, založit rodinu a mít více dětí než jen dvě? Myslím, že vůbec nic.
25 článků (2 stránky)