Zatímco si vybíjíme komplexy ze srpna 1968 a hádáme se o hranici mezi Moskevskou Rusí a Kyjevskou Rusí, dochází k v naší zemi k největšímu útoku na občanské svobody od roku 1989. Nejsou kvůli tomu novinové titulky, nepořádají se pouliční demonstrace, ani se nemění zákony. Vše se odehrává v rámci vyhlášek ministerstva financí.
Můžeme taky litovat, že další protestní strany neuspěly - vesměs kvůli děsivě amatérsky vedeným kampaním. Osobně doufám, že třeba Svobodní budou mít za pár měsíců nové vedení a novou mentalitu, protože je to strana s potenciálem změnit ještě mnohem víc než Úsvit.
Tento čtvrtek uplyne 330 let od jedné z nejvýznamnějších událostí evropských dějin. Muslimská invazní armáda o síle 140 000 mužů, která obléhala Vídeň, byla během necelých 12 hodin zmasakrována asi polovičním počtem evropských bojovníků. Postup Islámu byl na 300 let zastaven a následovalo osvobození jižní Evropy. Kdyby bitva u Vídně dopadla obráceně, Vídeň by padla, musulmanské armádě by se otevřela cesta do území dnešního Německa a v dalším kroku do Francie (České země by byly spláchnuty mezi prvními). Nevznikl by kapitalismus s jeho průvodními jevy – technologickým pokrokem, demokracií a lidskými právy. Náš život by určovala bída, despocie, nejhorší formy pseudonáboženského fanatismu, násilí a všudypřítomná beznaděj. Byly by to poměry výrazně horší, než na jaké dnes narážíme v arabských zemích.