„Vládnoucí třída má školy a tisk pod palcem. To umožňuje hýbat pocity davů.“ (Albert Einstein)

Recenze: Avatar

Autor: Dan Drápal | Publikováno: 3.6.2010 | Rubrika: KULTURA
Ilustrace

Díky svému synovi jsem shlédl prý nejdražší film, jaký kdy byl natočen. Avatar prý shlédla již miliarda lidí a bezpočet miliard dolarů film již vydělal.

Musím říci, že jsem nelitoval. Film Jamese Camerona obsahoval minimum erotických scén a přestože je místy děsivý, nechce diváky uhranout zobrazováním násilnických scén. Osobně násilí a explicitní erotiku těžko snáším; tento film byl po této stránce pro mě únosný. Film vypráví o dávné budoucnosti – děj se odehrává na měsíci Pandora, obíhajícím kolem planety, která sama obíhá jednu hvězdu v souhvězdí Kentaura. Tedy daleko v čase a daleko v prostoru. Pro mě ale na něm bylo nejzajímavější, co vypovídá o naší době. Stává se totiž, že nejen sci-fi filmy, ale i historické filmy jsou zajímavější tím, co vypovídají o naší době, než o éře, do níž jsou svým dějem situovány. Třeba takový film Království nebeské, který byl trhákem před několika lety, vypovídal mnohem více o vztahu mnoha evropských a amerických intelektuálů k dnešnímu konfliktu na Blízkém východě než o době křižáckých výprav, v níž se odehrával.

Film vypráví o konfliktu lidí, kteří chtějí na tomto měsíci těžit nějaký velmi vzácný a pro ně důležitý nerost, s místními tvory, kteří se vzhledem podobají lidem, byť dosahují asi dvojnásobného vzrůstu a říkají si Na’vi. Tito tvorové žijí v dokonalé harmonii s přírodou. Mají však smůlu – bydlí právě nad nalezištěm onoho nerostu, po kterém lidé prahnou.

Zdá se mi evidentní, že tito tvorové naplňují ideál autorů filmu. Ideální Na’vi musí čelit lidské hrabivosti a lidskému násilí, které se je snaží připravit o jejich domov. Zápletka spočívá v tom, že několik lidí se pomocí zvláštní technologie svým vědomím přesune do uměle vytvořených těl těchto Na’vi, aby jim přišli na kobylku. Hlavní postavě filmu, jednonohému veteránovi jménem Jake Sully (hraje ho Sam Worthington), se ale zalíbí mezi Na’vi natolik, že přestane plnit úkoly, jež mu zadával bezohledný velitel základny lidí, a začne bojovat za Na’vi. Pokouší se zachránit jejich svět, což se mu nakonec podaří.

Lidstvo je tedy rozpolceno na lidi hrabivé, bezohledné a násilnické, a na několik kladných jedinců, kteří považuji Na’vi za sobě rovné, ne-li lepší než jsou oni sami, a tudíž se přikloní na jejich stranu. Film je pozitivní pohádkou v tom smyslu, že „dobro“ v něm nakonec zvítězí a zlo – přinejmenším dočasně – ostrouhá. V tom film působí optimisticky, což mu – alespoň v mých očích – slouží ke cti. Pesimisticky z něj ale vychází lidstvo jako takové; to je ovládáno nenasytnými, všeho schopnými lidmi, kteří dokáží umně manipulovat většinou. Je evidentní, že toto je hlavní námitka autorů vůči našemu světu. Spása, dobro, šlechetnost spočívá v tom, že se někteří šlechetní jedinci spojí s něčím radikálně jiným.

Jak upozorňuje John Eldredge, téměř každý příběh, který za něco stojí, v sobě nese stopy toho, čemu sám říká „Velký příběh“, tedy vlastně stopy dějin spásy. Nejinak je tomu s tímto příběhem. Každý „pořádný“ příběh musí obsahovat zlosyna, šlechetného zachránce, prvek lásky a prvek sebeoběti. Nejinak je tomu i s Avatarem. Nejedné výpovědi tohoto filmu o našem světě lze přitakat. Ano, v lidstvu můžeme od prvotního hříchu pozorovat dvě tendence: Stavět se ke světu i k druhým lidem kořistnicky a myslet jen na svůj vlastní prospěch, i snahu najít nějaký lepší svět, kde by se něco takového nedělo. Čas od času se domníváme, že tento lepší svět někde existuje. Buď byl v minulosti (Zlatý věk), nebo bude v budoucnosti (až se uskuteční Utopie, až vybudujeme komunismus atd.), nebo někde hodně daleko. V 18. století byla Evropa uhranuta mýtem šlechetného a moudrého Orientálce; vyléčena z něj byla setkáním s krutostí východních národů, která mnohdy předčila i krutost evropskou. Nu, a film Avatar tento lepší svět umísťuje hodně daleko, na Pandoru.

Problém nastává, když někdo přijde s nápady, jak ten vytoužený nový, lepší svět uskutečnit. Zpravidla to skončí potoky krve, jakkoli byly počáteční úmysly šlechetné.

Křesťané věří, že lidskými silami tohoto nového, lepšího světa dosáhnout nelze. Věříme, že nám jednou bude dán darem. Neznamená to ovšem, že bychom se neměli pokoušet zanechat ten svět, do nějž jsme byli postaveni, v trochu lepším stavu, než v jakém jsme jej našli. Příběhy ať už reálné (historické či ze současnosti) či fiktivní (třeba ze vzdálené budoucnosti) nás mohou motivovat, abychom milovali šlechetnost, spravedlnost a dobro.

Pokud k Avataru přistupujeme takto, můžeme se těšit ze zajímavé podívané a můžeme držet palce lidem, kteří projevují šlechetnost. Nemusíme přejímat fantazie o bohyni Eywa, která vládne celému světu Pandory, či je s ním vlastně totožná. Autoři filmu nám zde jako řešení naší lidské otázky nabízejí starý známý pantheismus – často v mylném domnění, že ten je vlastní různým primitivním civilizacím (slovo primitivní zde nemíním pejorativně).

Nebezpečí filmu může spočívat ve vyvolávání představy, že spása spočívá ve splynutí s přírodou. Ne, příroda je – podobně jako my – stvoření. Není ani dobrá, ani moudrá. Mnohdy je krásná, často je krutá. Ale především: Je stvoření, nikoli Bůh. A křesťané věří, že žalostný pád člověka do hříchu uvedl do otroctví i celé stvoření, které spolu s námi očekává vykoupení. Začít uctívat stvoření místo Stvořitele je počátkem cesty do pekel, jak ukazuje apoštol Pavel v prvních kapitolách listu Římanům. Věřím, že lze žít s přírodou v harmonii (dobře se to dařilo třeba sv. Františkovi), nelze ji však uctívat nebo v ní hledat odpovědi na základní lidské otázky. Lze ji moudře spravovat (to byl původní Boží plán pro člověka) a jako křesťané bychom právě o to měli usilovat. Trochu nás to přiblíží některým ekologickým fundamentalistům, přestože mnohé jejich základní premisy budeme odmítat. A naše místo rozhodně není na straně těch, kdo jdou přes mrtvoly za svými kořistnickými cíli.

2876 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

FreeGlobe.cz

Chaluhy, třeste se! Bílí dredaři ve skutečnosti šíří rasismus. Taková je dikce nového stupně politické korektnosti (+ foto)Ruské špičky: USA nemají prostředky k nátlaku na politiku RuskaEuroopilec Juncker si užívá za naše peníze! Vůbec se s tím nemazlí. Podívejte se, jak si žije šlechta, poddaníBrutalita francouzské policie. Milovníci demokracie mlčí, není to v Rusku (+ foto)Neuvěřitelná epidemie útoků kyselinou! Policie si neví rady. Další kulturní obohacení Evropy

ePortal.cz

Jan Palach nebyl hrdina. To opravdu neRazítkovací mánie snad nikdy neskončí

euPortal.cz

V minulosti Kliniku podpořil Andrej Babiš a dokonce hrál roli při jakési provizorní užívací smlouvě, za což byl tehdy levičáckými kruhy adorovánTvrdá realita: V Británii díky muslimům 15 útoků kyselinou týdně. Z toho 3/4 v Londýně

Eurabia.cz

Jak muslimové skrývají svou agresivitu za obviňování druhých z perzekuce muslimů Jak potom kvalifikovat chování NATO v Srbsku či v Afghánistánu a některých jeho členů v Iráku a v Libyí?

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životHliník sa nachádza v mnohých vakcínach/vysoká hladina jedovatého hliníku v mozgu autistov

euServer.cz

Bandera se prokazatelně 13x tajně setkal s představiteli CIA. Například: 22.3.1950 v Hamburku, 17.5.1950 s CIA, 7.5.1951 na letecké základně USA ve Wiesbadenu...Přemrštěné náklady nekončící války mohou vést k tomu, že Spojené státy budou muset překonat pocit ponížení a z Afghánistánu se stáhnou. Už dnes Čína, Rusko a Indie přebírají v oblasti politickou inciativu

ParlamentniListy.cz

Halík mě poslal do pekla. Lituji, že jsem z Putny udělal profesora. Zeman u Soukupa odpálil několik bombBrutální výsměch Jaroslava Plesla „kavárně". TOPiči! Na Soukupa prý budou muset „vyhrabat" rasismus
Články autora
Průzkum
Žádné aktivní ankety nebyly nalezeny