„Vládnoucí třída má školy a tisk pod palcem. To umožňuje hýbat pocity davů.“ (Albert Einstein)

Kdo je kdo na protiextremistické scéně

Autor: Tomáš Pecina | Publikováno: 27.6.2011 | Rubrika: U NÁS
Ilustrace

Poslední události, zejména Ústavním soudem posvěcená kriminalisace číslovek, opětovný odsuzující rozsudek nad prvomájovými řečníky a obvinění šesti osob za to, že nesly prima facie zcela nezávadný transparent, nenechává místo k pochybnostem: ano, stroj státní represe se roztáčí naplno, a vyznavači method Bobliga von Edelstadt budou mít v následujícíh týdnech a měsících plný žlab.

Pojďme se proto podívat na to, kteří hráči v této truchlohře vystupují a jaká je jejich motivace; z analysy možná vyplyne, kde má protivník slabá místa a jakými prostředky by bylo možné dostat se mu na kobylku.
 

Zákazníci


Jak jsem se pokoušel vysvětlit už ve svém rozhovoru pro Antifu, v současných kampaních nejde ani o Romy, ani o Židy, ani o neonacisty, ale o potlačení nebezpečné, protože protisystémové, politické oposice. Proto je vytvářen dojem, že nebýt represe, zanedlouho by v České republice vzplanuly synagogy, romská sídliště by byla vzata útokem a moci v zemi by se ujal Tomáš Vandas I. Strašlivý.

Zákazníkem kampaně jsou tedy politici, jimž život bez skutečné, agresivní oposice vyhovuje: není to nic nového, podobně byl organisován politický život už v 1. republice, o situaci v letech 1945–89 ani nemluvě.

Zajímavou postavou je bývalý premier Jan Fischer, za jehož vlády nynější vlna omezování osobních svobod započala. Na hypothesu, že šlo o jím prováděnou israelskou objednávku, se dívám spíše skepticky: Fischer je typický oportunista, člověk bez jakékoli osobní integrity a muž, který v sobě objevil – ve chvíli, kdy se to zdálo být výhodné – Žida se stejnou mírou upřímnosti, s jakou v sobě o několik desítek let dříve objevil zaníceného marxistu – a bude-li třeba, objeví v sobě při vhodné příležitosti muslima, křesťana nebo vyznavače přírodních kultů.

Že by Fischer dostal rozkaz, proto pochybuji, zdá se mi naopak pravděpodobné, že jen chtěl být sám hujerovsky iniciativní.

Dělníci protiextremismu

To je lidská náplň různých blokád a protinacistických demonstrací, většinou mladí lidé anarchistické nebo socialisticko-liberální orientace, kteří ve svatém nadšení nenahlížejí, že slouží něčemu jinému, než je jim nalháváno. Jsou nezkušení, nevzdělaní, často i hloupí, a nebezpeční tím, jak jsou zneužitelní.

Chápou, že je špatně, provedla-li skupina výrostků žhářský útok ve Vítkově, ale jestliže jim někdo řekne, že je třeba vypálit určitý dům, protože v něm bydlí náckové, nemalá část z nich to bez rozmýšlení udělá, na základě stejné úvahy, v důsledku níž se pravidelně propůjčují k blokádám pochodů nebo protidemonstracím.

Militantnější (Antifa) se zaměřují na fysické útoky proti nepříteli, hloubavější se omezují na sepisování plamenných proklamací.

Osobnosti

Zatímco dělníci protiextremismu stojí víceméně mimo mainstream, osobnosti hnutí jsou ve společnosti dobře integrovány a využívají svého vlivu. Zaměřují se na nátlakové akce např. proti úředníkům, kteří respektují zákon a odmítají zakazovat shromáždění a pochody neonacistů, a často mívají úspěch, protože dokáží dobře pracovat s novináři.

Sami to bývají fanatičtí vyznavači intolerantní ideologie, a bývá časté, že svým militantním zápalem kompensují své komplexy méněcennosti, dané nevábným vzhledem (Věra Tydlitátová, Klára Kalibová) nebo nevysokou inteligencí (Ondřej Cakl).

Media

Novináři představují převodní páku mezi protiextremistickými aktivisty a veřejností. Většina z nich vykonává své dílo dobrovolně, v přesvědčení, že pomáhají dobré věci. Důležitým motivem je ale i strach, že by sami mohli být osočeni ze sympathií k nacismu.

Policie a státní zastupitelství

Orgány činné v trestním řízení jsou tradičně na potlačování politické oposice zvyklé, takže pro ně není protiextremistická kampaň žádnou novinkou. Policisté dobře vědí, že stíhat neonacisty je nenáročné, rozhodně daleko jednodušší než se utkávat se skutečnými zločinci, a tak své nové zaměření přijali s vděčností.

Nejkurisonější složkou je Útvar pro odhalování organisovaného zločinu, Šlachtovi muži. Korupce v této zemi kvete, politické strany jsou organisovány jako mafie, ze státního rozpočtu mizí rok od roku v důsledku malversací víc a víc peněz, ale Šlachta a jeho melody boys nemají na práci nic důležitějšího než zavírat mladé lidi za to, že na koncertech provozovali nevhodnou hudbu.

Soudní znalci


Noví znalci představují skutečnou aristokracii mezi protiextremisty, vítěze této bitvy. V akademické sfeře jsou téměř neznámí, o extremismu nepublikovali nikdy nic, co by stálo za řeč, krajně pochybné je i jejich vzdělání (např. plzeňský doktor práv Ivo Svoboda), ale orgány činné v trestním řízení je milují, protože dodávají persekuci zdání vědeckosti a legitimity.

Podobně jako rozhodci ad hoc jsou pevně svázáni se svým klientem, jímž je policie. Ta jim zadává desítky posudků ročně, a oni v nich poslušně, methodou copy&paste, do omrzení opakují, že předložená symbolika je závadová a že obvinění bez nejmenších pochyb chtěli propagovat nacismus nebo oslavovat Adolfa Hitlera. Cena za tyto posudky je závratná, pracnost minimální.

Jakmile ovšem některý obhájce bude trvat na tom, aby takový znalec předložil soudu svůj znalecký deník, a z něj pak prokáže, že o nezávislosti u něj nemůže být ani řeči, padne kosa na kámen a s theorií závadového diskursu a s kontextem projevu – a ovšem i s pohádkovými zisky – může být konec.

Obhájci

Ti by měli být protiváhou orgánů činných v trestním řízení, přinejmenším theoreticky. Praxe je ovšem jiná. Úkonů přípravného řízení se mnozí z nich ani neúčastní, a pokud ano, nepokládají za potřebné klást svědkům žádné podstatné otázky. Své klienty pak přesvědčují, že by měli přijmout relativně mírné tresty a nepouštět se se státní mocí zbytečně do sporu.

Soudci

Soudci jsou v celé hře tím nejzajímavějším článkem, protože bez nich nelze persekuci dovést do úspěšného konce.

Nejdůležitějším ze soudců je sám Velký Inkvisitor, Vojtěch Šimíček. Od judikatury jeho rozpouštěcího senátu se odvíjí prakticky vše. Ačkoli sám Šimíček, jak jsem přesvědčen, je slušný a čestný člověk, ve své naivitě dosud nenahlédl, čemu posloužil a jak nesmírně demokracii loňský rozsudek o rozpuštění Dělnické strany uškodil.

Níže postavení jsou trestní soudci. Ti jsou pro jednotlivé kausy pečlivě vybíráni, o nahodilém přidělování věcí nemůže být v případě extremistických zločinů ani řeči. Jsou v dost podobném postavení jako novináři a stejně jako oni mají strach, že by mohli být osočeni ze sympathií k nacismu. Výsledkem jsou žalostně odůvodněné rozsudky, které ovšem odvolací instance ze stejných příčin potvrzují. Nejvyšší a Ústavní soud pak buď mlčí, nebo svévolnou persekuci aktivně podporují.

Závěr

Tolik tedy v kostce k jednotlivým bojovníkům na straně intolerance. Kde je jejich slabé místo, kde jsou zranitelní?

Podle mne jsou taková místa dvě.

Pokud by se podařilo přesvědčit media, aby se jednotlivými případy skutečně zabývala a nepapouškovala jen to, co jim předkládá P.R. oddělení ministerstva vnitra, ztratila by kampaň veřejnou podporu a lidé by se začali ptát třeba na to, kolik celá ta legrace stojí a kdo z ní má ve skutečnosti prospěch.

Druhým slabým místem jsou soudy: jejich nezávislost je, řečeno poněkud patheticky, poslední výspou svobody. Dokud se ale nepodaří zabránit účelovému přidělování agendy, nejde v tomto směru udělat mnoho. Ministerstvo spravedlnosti, soudě podle jeho nedávné mediální aktivity, velmi dobře ví, jak se na soudech při přidělování věcí podvádí, avšak zjevně nemá prostředky, jak situaci změnit: nejde totiž jen o extremismus, ale na možnosti dostat věc k ovlivnitelnému soudci závisí celý systém korupce v justici, a tedy i zdroj nemalých vedlejších příjmů soudců a soudních funkcionářů.

A jakmile jde o úplatky, pak v této zemi nejede vlak, byť by se ministr i se všemi náměstky třeba stavěl na hlavu.

http://slepeckahul.pecina.cz

4112 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

FreeGlobe.cz

Němečtí vědci tvrdí, že lidské rasy neexistují. Vede je k tomu věda nebo náboženství politické korektnosti?Černý raper integrovaný v Evropě vyzývá k zotročení a zabíjení bělochů (+ video)Špiclovali Židi Trumpa a nasadili na něj odposlechy?Tyranie pánů sociálních sítíDobře holky! Studentky protestovaly proti genderově neutrálním uniformám (+ video)

ePortal.cz

Glosy: O zahraniční politice a Andrejově beztrestnostiNaděje pro Izrael? Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström odstupuje

euPortal.cz

Ukazuje se, že fanatická feministická genderistická neomarxistická ideologie škodí samotným ženám. Muži se v důsledku kampaně #MeToo proti sexuálnímu obtěžování stále více zdráhají spolupracovat se ženamiPomozte, prosím, bránit Vaše blízké, Vaše domovy a naši vlast

Eurabia.cz

Bičování mužů a žen za nemanželský sex v Indonésií. Brzy i v Evropě? Francouzský stát podporuje islamizaci formou propagace muslimské kultury ...

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Krutá nemoc Karel Gotta. Pražská kavárna a ubožáci na FB si mohou opět do mistra kopnoutJako republika jsme Koněva prohráli

ParlamentniListy.cz

Že Babiše chtěli vydat dva měsíce před volbami, to opravdu není náhoda. Jiřímu Čunkovi kauza Čapí hnízdo potvrdila vlastní šílené zkušenosti se státními zástupciKdyž ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Prezidentský kandidát Jiří Hynek vypráví, co s námi dnes dělají Američané kvůli armádnímu kšeftu na vrtulníky
Články autora
Průzkum
Žádné aktivní ankety nebyly nalezeny