„Vládnoucí třída má školy a tisk pod palcem. To umožňuje hýbat pocity davů.“ (Albert Einstein)

New Age má globalistický a totalitní charakter utopie

Autor: Henryk Kiereś  | Publikováno: 8.6.2011 | Rubrika: ZA OPONOU
Ilustrace

Pod pojmem New Age se skrývá dnes velmi módní ideologie, jejíž stoupenci předpovídají brzký příchod nového věku (New Age) ve světových dějinách – věku vodnáře. Má se vyznačovat všeobecnou hojností (symbolizuje ji mytologický mladík Ganymédes vylévající vodu ze džbánu) a především celkovou proměnou lidského bytí: dojde ke zbožštění člověka a k jeho konečnému osvobození od zla.

Mohlo by se zdát, že se tyto vize nemusejí brát příliš vážně, že se jedná o svého druhu neškodnou kulturní zvláštnost, která stejně jako jiné módní trendy pomine a nakonec jednou provždy upadne v zapomnění. Vždyť lidské dějiny jsou plné mýtů a utopií, různých vzletných idejí, které lež prezentují jako pravdu a s oblibou vytvářejí obrazy dokonalých společností a států. To je sice pravda, jenomže z historie víme, že tyto sny nekončí tam, kde by skončit měly – pouze na papíře –, ale že jsou velmi často živnou půdou pro společenské ideologie a jejich úsilí přeměny světa a že tato přeměna s sebou namísto slibované hojnosti dobra a vysvobození z moci zla přináší rozklad kultury a civilizační můry.

New Age vychází z mýtů a utopií a následně je roubuje na tzv. gnózi. Tato tajná nauka je základem každé ideologie a je největším ohrožením lidské kultury – proto ji není radno podceňovat. Ba co víc, New Age rádo cituje vědu. Využívá jejích pikantérií (o ty ve vědě nebyla nikdy nouze), zároveň si ji přivlastňuje, přičemž se mu mnohdy daří svést vědce: filosofa, přírodovědce, humanistu, ale i psychologa a psychiatra. Když se učenec stává rukojmím New Age, pak se gnózí nakazí i jeho vědní obor a stane se pseudovědou, „služkou ideologie“. Dodejme ještě, že se New Age zmocňuje i teologie a náboženství, umění a morálky, má totiž „zálusk“ na celého člověka, na veškeré jeho aktivity.

Co je na New Age tak přitažlivého? Tak tedy: jedná se o vizi a té je vlastní tzv. holistické pojetí, tzn. že podává ucelený obraz světa. Na tomto pozadí pak stanovuje konečný cíl lidského života a předkládá zaručené recepty k jeho dosažení. Dále pak New Age vychází vstříc světonázorovým potřebám člověka, přičemž síla jeho vlivu a atraktivita spočívají v jednoduchosti předkládaného obrazu světa i samotných receptů. Každá společenská ideologie žije z propagandy a nejspolehlivějšími nástroji propagandy jsou právě jednoduché vize plus snadnost dosažení cíle.

Na „špek“ New Age skáčou nejen jednotlivci, ale i celé národy, ba dokonce celá pokolení. Běžně se takovéto „pastičce“ velmi trefně říká manipulace. Ovšem budeme-li na tuto manipulaci pohlížet v zájmu přesnosti s jistou účastí, nazveme ji spíše sebemanipulací, jejíž příčina tkví ve zcela obyčejném pochybení v poznání, tedy v neuvědomělém zaměňování lži za pravdu, klamu za skutečnost. Není proto od věci podívat se na New Age a seznámit se s historickými i věcnými příčinami jeho zavádějícího smýšlení. Název článku předpokládá, že pramenem New Age je jakási pseudofilosofie, tedy – z hlediska původu a etymologie – falešná moudrost. Doplňme ještě, že gnosticismus dělá lidstvu společnost „odjakživa“ a jako filosofický směr spatřil světlo světa teprve někdy mezi šestým stoletím před Kristem a čtvrtým stoletím po Kristu. Avšak omyly filosofie (navzdory její vlastní podstatě) jsou gnózi nakloněny a stojí u základu New Age.

Co je to New Age?

Jak již bylo řečeno, jde o učení hlásající příchod věku vodnáře – období hojnosti a osvobození člověka z moci zla. Tato idea vyplývá z tzv. spekulativních slunečních teorií a z astrologických představ s nimi spojených, podle kterých závisí běh dějin a osud člověka na postavení planet a pohybu hvězd. Základem astrologických předpovědí je horoskop, tedy tabulka předkládající zvěrokruh, označující polohu planet, která souvisí se znameními zvěrokruhu v určitém časovém okamžiku. Stoupenci New Age jsou přesvědčeni, že astrologie je nejstarší a nejhodnotnější naukou, která navíc má i antropologické poslání.

Tak tedy, podle astrologie, přesněji řečeno, podle historiosofie, jež je s ní spjata, ovlivňuje lidské dějiny vesmírný rytmus, přičemž každý věk, např. věk raka, berana, ryb či vodnáře, imanentně vymezuje jeho specifický archetyp – archaický kód (řec. arché = praobraz, počátek, princip, pralátka) –, který rozhoduje o charakteru země i na ní žijícího člověka. Ke svému konci spějící věk ryb byl (přes všechny své výdobytky) epochou válek a materiálního nedostatku. Věk vodnáře má být naopak „nadčasový“, má být obdobím, v němž dojde k naplnění dějin a člověk dosáhne plnosti svého lidství. Hovoří se zde o božské přirozenosti člověka, potažmo o nahrazení Boha Člověkem.

Zrod a rozšíření New Age spadá do druhé poloviny dvacátého století (šedesátá až osmdesátá léta) a jeho počátky jsou co do organizace spjaty s utopickým společenstvím ve skotském Findhornu a s tzv. Institutem pro rozvoj lidských schopností sídlícím v kalifornském Esalenu, neposlední řadě s nesčetnými sektami navazujícími svým učením na myšlenkové konstrukty New Age a užívajícími shodné praktiky a rituály. New Age je z hlediska uspořádání a učení velmi pestré, pod jeho praporem můžeme nalézt nejen rozličné sekty a celosvětové organizace, kupříkladu tzv. scientologickou církev či svobodné zednáře, ale také nespočet příležitostných a místních společenských směrů či subkultur.

Jejich programy ovlivňují různé filosofie, které hrají dominantní roli: např. složka náboženská – v ní se předpovídá sloučení všech stávajících náboženství do jednoho celosvětového nadnáboženství nebo odstranění těchto náboženství z života „newagera“; složka ekologická – její realizace probíhá v souvislosti s kultem Matky země (Gaia) a s politickými aktivitami „zelených“; složka společenská – zde se propaguje anarchie (stádní komunismus) a tzv. otevřená sexualita (zejména homosexualita a pedofilie), boj o legalizaci omamných látek (zejména tzv. měkkých drog) a nevázaný životní styl (ideologie MTV); složka „demografická“ – morální i právní uznání antikoncepce, potratů i eutanazie a na druhé straně genetické zdokonalování lidstva (eugenika).

Styčným bodem všech modifikací New Age je víra v to, že po roce 2000 vchází lidstvo do nové epochy, epochy konce dějin i vesmíru (dojde k „smrti“ dějin, k období posthistorickému), epochy vyznačující se tzv. rozšířeným vědomím, oplývajícím světlem a harmonií. K tomu je nutné doplnit fakt, že ideologie New Age, vyznačující se doktrinálním eklektismem a synkretismem, není ani tak ve většině případů proklamována, jako spíše nevědomky praktikována. Přispívá k tomu rozvoj sdělovacích prostředků a s tím související informační globalizace světa, jež zcela zřetelně napomáhá šíření tzv. multikulturalismu („multi-kulti“), který razí názor, že všechny kultury jsou si rovné, a hledá inspiraci v dávných civilizacích a laciných senzacích.

Kritika New Age

Hlasy s New Age polemizující jsou zajedno v tom, že jeho učení není projevem, potažmo známkou vyššího poznání či pokročilejší civilizace, nýbrž znamením hluboké krize, v níž se západní civilizace ocitla. Tato krize se vyznačuje ztracenou schopností rozumět světu, člověku i místu člověka ve světě, stejně jako konečnému cíli lidského života. V názoru, resp. světonázoru hnutí New Age můžeme nalézt prazvláštní směs útržkovitých vědomostí – výpůjček z rozmanitých oborů, náboženských systémů a mýtů, které jsou spolu provázány na principu „zbožného přání“ (wishfull thinking).

New Age nezapadá do klasického pojetí logiky a běžně chápané racionality. Jeho základní teze jsou buď nepravdivé, anebo si navzájem odporují. Nejsou tedy ani tak lživé, jako spíš nesmyslné. Kromě toho jsou na hony vzdáleny přirozeným (spontánním) zkušenostem, na nichž je založen celý vědomý život člověka, a to dokonce i našeho „newagera“. Největší odpor vzbuzují případné reálné (!) následky ideologie tohoto hnutí, a to v rovině antropologické, civilizační a kulturní.

Je mu vyčítáno, že odosobňuje a odlidšťuje člověka, přispívá k úpadku života společnosti a k „zglajchšaltování“ kultury a stírá hranice mezi vědou, uměním a náboženstvím. Poukazuje se přitom na praktiky New Age, jež představují velké nebezpečí pro psychiku člověka a škodí samotné podstatě jeho lidství. Jedná se zejména o citovou izolaci, holotropní dýchání, hypnózu, mantry, nedostatek spánku a nepřiměřené posty, kineziologii, mandaly, cvičení tai-či, aikidó, feng-šuej, rolfing, iridologii, reiki, bioenergoterapii, používání kyvadélek atp.

Jmenované parapsychologické a alternativní medicínské směry, zvláště ty, jež jsou k nám importovány z mimoevropských kultur, neslouží k rozvíjení lidského rozumu, aby člověk více a lépe rozuměl (přitom myšlení je nejvyšším lidským poznávacím aktem), ale ke snižování rozumové schopnosti člověka a v konečné fázi až k jejímu rozvrácení. Mimo to tzv. selfismus [zaměření na vlastní já – pozn. red.] a pozitivní myšlení zabíjejí v lidském jedinci schopnost reflexe a sebereflexe, která je nezbytnou podmínkou bytí „ve světě“, zejména společenského života a jeho měřítka – solidarity.

Žádná z technik New Age pak není neutrální v otázkách poznání či světonázoru a údajné „nové stavy vědomí“, kterých toto hnutí dosahuje, jsou výsledkem působení šamanismu a iniciačních technik. Poukazuje se rovněž na naivitu lidí, kteří se ideologií New Age nechají ovlivnit a hledají v ní proslulý „kámen mudrců“, jakýsi univerzální recept na lidský život. Přívrženec New Age většinou prochází „vymýváním mozku“ a mění se v „nového proletáře“, povolný nástroj komerčně zaměřené civilizace.

Řada kritiků New Age správně podotýká, že tato ideologie má globalistický a totalitní charakter. Jeho mluvčí hovoří otevřeně o vládě New Age či taky plánu New Age, jenž obsahuje všecko, co nabízejí utopie, jmenovitě záměr vybudování světa-stroje, ve kterém bude zmiňovaný proletář (Gemeinermann, Everyman, Homo Sovieticus), tento reprezentant „lidského potencionálu“, podléhat byrokracii, kulturní i civilizační uniformitě, rovnostářství, militarizaci, přerozdělování statků a eliminaci (osob politicky nepřizpůsobivých). Typické pro New Age je rovněž fakt, že nesvádí pouze prostotou svých myšlenek a jednoduchými recepty, ale i náboženskou rétorikou, propaguje přece světové náboženství, čímž slibuje i ukončení náboženských rozporů a válek, smíření lidstva v nové duchovní hlavě, které oni říkají Maitréja a my Antikrist, přičemž „osvíceným“ slibuje „samospasení“.

Úryvek z knihy Człowiek i cywilizacja, Lublin 2007.

Přeložil L. R.

Prof. dr hab. Henryk Kiereś je vedoucím Katedry filosofie umění na Lublinské katolické univerzitě. Dlouhodobě spolupracuje s Radiem Maryja, je členem Polské společnosti Tomáše Akvinského, Polské filosofické společnosti a Vědecké společnosti Lublinské katolické univerzity.

Te Deum 4/2008

6451 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Aktuálně nejčtenější
Články autora
Průzkum
Žádné aktivní ankety nebyly nalezeny