Ale protože místo, kde se prokazatelně systém PVO BUK dne 17. července nacházel, je relativně velice blízko k pomyslné hranici vzbouřeneckého území, stále to nezodpovídá otázku, kdo tento systém vlastní, kdo ho obsluhoval a kdo případně vypálil raketu na Boeing 777-200 Malajských aerolinií s 298 pasažéry včetně posádky na palubě.

Jestli to byla ukrajinská armáda nebo vzbouřenci, zda to byla úmysná provokace, nebo nehoda, které bohužel válka přináší, na to zatím nelze jednoznačně odpovědět a já osobně zde žádný názor, jaká je správná odpověď na tuto otázku, nepřináším. Proto se laskavý čtenář žádá, aby si z předložených důkazů případně udělal závěry sám, nebo si počkal na výsledky vyšetřování.

Nyní slíbené důkazy:

Zde je satelitní fotografie č. 3 (podle ruského číslování), zveřejněná v pondělí na tiskové konferenci ruského ministerstva obrany:

BUK - SPARTAK 14. 7. 2014

Fotografie ukazuje odpalovací zařízení systému BUK ukrajinské armády na základně u vesnice Spartak severně od Doněcku dne 14. července 2014.

To tam ale podle zveřejněné satelitní fotografie č. 4 už nebylo dne 17. července 2014, kdy došlo k tragédii:

BUK je pryč ze Spartaku

Zde je za to satelitní fotografie č. 5, která ukazuje, že 3 vozidla systému BUK se včetně odpalovacích ramp objevila dne 17. července u vesnice Zaproščenskoje cca 8km jižně od města Šachťorsk:

BUK - Zaproščenskoje 17. 7. 2014

Jeho přesné umístění lze porovnáním tvarů nalézt i na mapách Google:

Zaproščenskoje Google Earth

Dalšího dne, tedy 18. července ale systém z tohoto místa zmizel, jak ukazuje satelitní fotografie č. 6:

Zaproščenskoje 18. 7.

Nyní se podívejme na celou situaci na mapě, kde se systém BUK, který se objevil u vesnice Zaproščenskoje 17. července a druhého dne byl zase pryč, nacházel ve vztahu k sestřelenému letadlu Malajských aerolinií a dalšímu letadlu Singapurských aerolinií letu 351 z Kodaně do Singapuru, letícím po podobné trase cca 2 letové minuty v závěsu a ze kterého zřejmě mohla být případné sestřelení Malajského letadla velmi dobře vidět:

mapa

Na mapě, kde je vyznačená pozice letadel (a vzdálenosti v námořních mílích užívaných v letectví) získána pomocí dat mezinárodního systému trasování letů Flightradar24.com, které jsou plně potvrzeny z dat z radarů ruského civilního systému řízení letů, je vidět, že systém BUK se nacházel méně než půl letové minuty rakety země-vzduch systému PVO BUK od místa, kde se pohybovalo letadlo Malajských aerolinií a kde došlo k jeho zničení.

Místo, kde se systém BUK vyskytoval, bylo podle ukrajinských zdrojů cca 20km od pomyslné hranice území údajně kontrolovaného vzbouřenci:

situace 17. 7.

Kdo ale byl skutečně vlastníkem tohoto systému, kdo byli jeho operátoři a kdo případně vystřelil raketu na letadlo Malajských aerolinií, není jasné, a celkem nezpochybnitelný fakt, že se systém nacházel uvnitř území údajně kontrolovaného vzbouřenci, stále nedokazuje, že to byli oni, kteří systémem disponovali a vypálili raketu, která se velmi pravděpodobně stala osudnou Malajskému letadlu, a která by jej z dané pozice zasáhla zřejmě méně než půl minuty po odpálení.

Zda tomu tak skutečně bylo by mohli pomoci objasnit piloti (a případně i pasažéři) letadla B777-200 Singapurských aeroliníí na letu č. 351 z Kodaňe do Singapuru, kteří letěli cca 2 letové minuty za pak sestřeleným letadlem a pokud by raketa byla vypálena ze systému BUK umístěného u vesnice Zaproščenskoje, mohli ze svého kokpitu na pozici cca 30° od osy svého letu mít situaci jako na dlani a vidět přibližně toto (simulace pomocí Google Earth):

simulace pohledu z kokpitu SIA351

Jak je možné, že se pilotů Singapurských Aeroliníí na to, co případně na vlastní oči a případně na obrazovce svého palubního radaru viděli, ještě nikdo nezeptal, se od chvíle, kdy jsem v pondělí viděl radarová data zveřejněná ruským ministerstvem obrany (a která zcela souhlasí s daty v mezinárodním systému trasování letů Flightradar24.com) neptám už jen já, ale od včerejška přinejmenším už i ruské celostátní televize. Ty navíc nyní přišly se zatím neověřenou informací, pocházející údajně od zdroje v ukrajinské vojenské rozvědce, že jmenovitě právě systém BUK u vesnice Zaproščenskoje se údajně účastnil vojenského cvičení nácviku sestřelování vzdušných cílů a že jeho cvičným cílem byl bitevník SU25, který se podle radarových záznamů, zveřejněných v pondělí ruským ministerstvem obrany, zřejmě vyskytoval v téměř bezprostřední blízkosti zničeného civilního letadla Malajských Aerolinií, právě ve chvíli, kdy šlo k zemi. Otázku, zda je skutečně pravděpodobné, že by ukrajinská armáda pořádala cvičení PVO v oblasti, kde probíhají skutečné boje, nechť si laskavý čtenář raději případně zodpoví sám.

Vyšetřovací komise katastrofy MH17 by ale každopádně měla neprodlenně vyslechnout potenciální klíčové svědky tragédie, tedy piloty Singapurských Aerolinií letu 351 z Kodaně do Singapuru dne 17. července t.r., kteří by zřejmě zásadně mohli přispět k objasnění, zda a případně odkud byla vypálena raketa, která pravděpodobně zpečetila osud 298 pasažérů letu Malajských Aerolinií.

 

Toto je česká verze článku původně psaného pro fórum organizace Pilotsfor911truth.org. Autor je nezávislým odborníkem v oboru analýzy leteckých dat a jeho výzkum byl použit např. v dokumentu  911Intercepted zabývajícím se výsledky nezávislého výzkumu leteckých dat z radarů a "černých skříněk" týkajících se teroristických útoků z 11. září 2001.