„Vládnoucí třída má školy a tisk pod palcem. To umožňuje hýbat pocity davů.“ (Albert Einstein)

Poznámky k neomylnosti kanonisací

Autor: Michal Kretschmer | Publikováno: 30.5.2014 | Rubrika: VE SVĚTĚ
Ilustrace

V souvislosti s kanonisací Jana XXIII a Jana Pavla II se oživila debata o neomylnosti kanonisací. Mám za to, že je důležité nejen uvažovat o tom, jak tomu je, ale především o tom, proč by měly být kanonisace neomylné.  

Církev dosud závazně nerozhodla o tom, jak tomu je a zda neomylnost kanonisací by znamenala pouze jistotu, že dotyčný je v nebi nebo i jistotu, že jeho život (alespoň ve své poslední fázi) vykazoval heroické ctnosti a že tedy může být vzorem způsobem přiměřeným stavu jednotlivých věřících. Pokud by předmětem kanonisace neměla také být deklarace svatého života dotyčného, pak volba kanonisovaných nutně ve velké míře odpovídá lidským zájmům církevních činitelů a může se stát deklarací popularity. Může tak být kanonisován i člověk, který přes svůj nesvatý život, je v nebi. Nabízí se pak otázka, jak o tom církev ví, a proč neví, kdo je v pekle.  Postup kanonizačního procesu spadá do oblasti církevního práva a v té pak papež může dispensovat od některých náležitostí. Tak se kanonisace (a beatifikace) může stát předmětem pouhého lidského chtění rozhodujících církevních osob.

Ohledně papežské neomylnosti je nejdůležitější neomylnost dogmatická za jistých podmínek, jak byla definována I. vatikánským sněmem. Na druhé místo bych kladl jistotu o tom, že konstituce nějakého řádu jsou správnou a vhodnou cestou ke svatosti, a to, zda liturgické texty neobsahují nějaký omyl. Není bez zajímavosti, že tridentský koncil se omezil při pojednávání o mši svaté na to, že mešní kánon neobsahuje bludy a že nic neobsahuje, co by nevykazovalo svatost a zbožnost a nepovznášelo mysl obětujících k Bohu (Sess. 22, cpt. 4 a can. 6). Omyl v osobě světce, který by byl neprávem uctíván, je pak nejmenší závažnosti, neboť Bůh může vyslyšet naše prosby i bez jeho přímluvy. Ale stoupenci neomylnosti kanonisací právě argumentují tím, že v opačném případě by církev byla uvedena do omylu a tak se věřící nemohli spoléhat na její prohlášení. Dokonce i v případě, že ten, o jehož přímluvu prosíme, se nalézá v pekle, naše prosba, učiněná na základě na základě naší domněnky, že dotyčný je v nebi, pro kterou jsme nalezli dostatek důvodů, nemusí být marná, nebo Bůh ji vyslyší sám, bez něčí přímluvy, s ohledem na naši nezaviněnou neznalost.

Neomylné výroky papeže ex cathedra nejsou něčím, čím by s předtím pečlivě nezabýval. Nevymýšlí nějakou novou nauku, ale zkoumá, zda předmět dogmatu je alespoň implicitně obsažen v Božím zjevení, jehož prameny jsou Písmo svaté a apoštolská tradice. Neomylnost papeže přitom představuje Boží asistenci, že neupadne papež do omylu; nejde tedy o inspiraci, jak je tomu u lidských autorů knih Písma svatého. Papež zde z lidské stránky činí vše potřebné, aby vyhlašovanou nauku rozpoznal jako zjevenou a spoléhá na to, že bude uchráněn omylu, který by byl k veliké škodě celé církve, a proto ho Bůh před ním ochrání. Nelze to přirovnat k něčímu skoku z velké výšky, při kterém by opovážlivě spoléhal na Boží ochranu.

Kanonisace se jistě nemůže opírat o Boží zjevení, které bylo ukončeno smrtí posledního z apoštolů, a o apoštolskou tradici, neboť život kanonizovaného mnohdy začíná mnoho set let po Kristu. Neopírá se ani o nějaká soukromá zjevení, neboť těm, i když se jich může dostat papežům, nejsme povinni věřit.

Nemůže se s jistotou opírat ani o výsledky pečlivého a nezaujatého zkoumání učení a života budoucího světce, neboť není záruky, že někdo, kdo vzorně žil, nepodlehne při umírání pokušení ďábla a neodvrátí se od Boha. Kromě toho přes velkou pečlivost by mohlo dojít k tomu, že by nějaké pravdivé negativní svědectví bylo přehlédnuto nebo že by nebyl zkoumán nějaký písemný či ústní projev, jenž by byl závadný.

Kanonisace se nemůže beze zbytku opírat ani o údajné zázraky, které Bůh učinil na přímluvu kanonizovaného. K uznání takového zázraku je třeba dvojí: samotný fakt, že se jedná o smysly pozorovanou událost, která zjevně převyšuje síly přírody, a o to, že onen zázrak se stal na přímluvu budoucího světce. To druhé může však být sporné, neboť modlitby se konají často také i bez zmínky o onom světci, případně je vzýváno současně více světců. Kromě toho je otázka, zda z toho, že nějaký zázrak Bůh učiní na něčí přímluvu, vyplývá, že onen je v nebi. Někteří theologové mají za to, že můžeme o přímluvu prosit i duše v očistci, jakkoli ony samy potřebují našich modliteb. Vždy tyto duše se nalézají v posvěcující milosti a milují Boha, i když ještě nepožívají jeho blaženého vidění. Proč by tedy nemohli prosit Boha a ten vyslyšet jejich prosby? Je-li tomu tak, pak z vyslyšení prosby na něčí přímluvu ještě neplyne, že dotyčný je v nebi. Dále pak církev dnes vyžaduje ke kanonisaci dva zázraky (dříve více). Měl by přece stačit jeden, skýtá-li záruku svatosti toho, na jehož přímluvu Bůh vykonal zázrak. Důvodem zřejmě je možnost nějakého lidského omylu při zkoumání toho, zda se skutečně jedná o zázrak a zda se stal na přímluvu budoucího světce.

Morální jistota kanonisace vychází k důkladného zkoumání života a písemností budoucího světce. Ideální je pro ni formální kanonisační proces. Papež ani dnes nekanonizuje podle svého nápadu, kterým by obešel potřebná zkoumání, i když celý postup kanonisace se značně rozvolnil, čímž klesá pravděpodobnost správného rozhodnutí a to i s ohledem na vývoj v theologii v důsledku II. vatikánského koncilu.

Není též důvod pro běžně zastávanou thesi, že beatifikace mohou být omylné, kdežto kanonisace nikoliv. Beatifikační proces není tak odlišný od kanonizačního procesu. Není též jasné, proč by mohl být omylný, když je potvrzen (alespoň jedním) zázrakem. Kromě toho povolením veřejné úcty beatifikovaného by bylo mnoho věřících na příslušném území, na které se vztahuje, uvedeno v omyl. Je to tak veliký rozdíl oproti tomu, když kanonisovaný je uctíván v celé církvi?
Kdyby kanonisace byly neomylné, pak by byly nezměnitelné. Přesto však Pavel VI odstranil v roce 1965 z kalendáře Šimona z Tridentu, malého chlapce umučeného židy, a ten již od roku 2000 není uváděn v novém martyrologiu. Přitom se jedná o světce, kterého kanonisoval papež Sixtus V (1585 - 1590). Podobně se stalo ohledně (jenom) blahoslaveného Andrýska z Rinnu, kterého beatifikoval Benedikt XIV v roce 1755. Opět se jednalo o židovského chlapce zabitého židy. V roce 1994 jeho kult zakázal Paul Rusch, biskup diecéze Innsbruck.

Uvedené argumenty proti neomylnosti kanonisací ovšem nevylučují, že Bůh chrání papeže před omylem, když ten za pomoci svých spolupracovníků lidsky učinil vše potřebné k tomu, aby se potvrdily heroické ctnosti kanonizovaného, katolicita jeho nauky i zázraky učiněné na jeho přímluvu. Jestliže se tak dnes mnohdy neděje, tedy že život, nauka a související zázraky jsou zkoumány ledabyle, případně na základě vadného chápání katolické nauky, představovala by kanonisace, pokud by měla být neomylná, opovážlivé spoléhání na to, že Bůh ji zabrání.

Klíčová slova: církev
2450 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

FreeGlobe.cz

Švédská vláda ztratila kontrolu nad zemí: 120 pumových útoků za půl roku. Integrace migrantů v praxiTak tohle nedokážete! Greta prý vidí oxid uhličitý pouhým okem!Hrdinové z Antify proti důchodkyni s chodítkem (+ video)Na antirasistické konferenci zakázali bělochům pokládat otázkyGreta není první! Už před 27 lety tleskali světoví potentáti holčičce, která nechtěla dýchat vzduch a kupodivu dodnes blahobytně žije (+ video)

ePortal.cz

Jak Palestinci oficiálně oslavují vrahy a teroristyg

euPortal.cz

Kavárna a Kurdové: Sedmero lží a iluzí. Jak se s tím vším srovnají? Svět je zase naruby. Vše, co si lepšolidé o světě mysleli, byla nepravdaKde asi soudruzi dělají s eurem chybu?

Eurabia.cz

V Brně na ZŠ Vejrostova propagují dětem lásku k islámu!Orbán: Pokud Turecko pustí imigranty, použijeme na hranicích sílu!

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Proč si Karel Gott získal národ a proč původní pokus mediálního mainstreamu a některých politiků prezentovat jej jako "rozporuplnou osobnost" skončil fiaskem, trapnými výlevy několika jedincůSmrt fake news

ParlamentniListy.cz

Havel byl renesanční člověk! Udělal pro nás mnoho, říká mladá fotografkaBomba: Xaver vypustil utajované VIDEO semináře o financování ČT. Trapné ticho, výmluvy, chybějící sumy
Články autora
Průzkum
Žádné aktivní ankety nebyly nalezeny