„Vládnoucí třída má školy a tisk pod palcem. To umožňuje hýbat pocity davů.“ (Albert Einstein)

Justiční tyranie uprostřed Evropy. Nad knihou Radima Panenky

Autor: Adam B. Bartoš | Publikováno: 6.1.2014 | Rubrika: HISTORIE
Ilustrace

Vědět alespoň v hrubých obrysech o zvěrstvech, které anglosaský Západ spáchal na slovanském národu Srbů během několika let vleklého konfliktu na Balkáně, patří k základní výbavě člověka vlastenecky smýšlejícího a tudíž cítícího sympatie k bratrskému národu a obezřetného před západními velmocemi. Vědět o mediálních lžích, které představuje například kauza Srebrenice apod., patří k výbavě těch, kteří se obávají Nového světového řádu, nástupu novodobé globální totality či kteří - v domácích poměrech - patří ke kritikům tzv. havlismu.

Jenže nejste-li zrovna fanoušek a zanícený příznivec Srbů, který rád do Srbska jezdí, nosí triko se srbskými státními symboly a účastní se prosrbských demonstrací, pak i vy, jakkoli splňujete výše uvedené, budete možná při čtení knihy Radima Panenky překvapeni.

Jako já. O tom, co se s "požehnáním" Václava Havla v bývalé Jugoslávii dělo, o tom, jak propagandisticky o situaci referovala média tehdy i dnes, i o tom, že tehdejší útok NATO byl začátkem nástupu Nového světového pořádku, kdy byla navzdory dosavadním mezinárodním úmluvám vojensky napadena suverénní země, jsem samozřejmě věděl. Ale spisek mého novinářského kolegy, který splňuje vše uvedené v prvním odstavci, i v tom druhém, mi pomohl uvědomit si, jak málo jsem o tom vlastně věděl. Zvláště poté, když si člověk uvědomí, jak blízko se toto vše dálo / děje, následuje velké překvapení.

Útlá, leč úderná kniha evidentně podobně působila i na další. A nadšeni z ní byli i někteří srbští politici, když nedávno navštívili Českou republiku a o knize se dozvěděli. Předmluvu k ní napsal význačný profesor a vlastenec česko-srbského původu, Rajko Doleček.

Autor si v knize všímá mediálních lží o balkánském konfliktu a nespravedlivého - už několik let se vlekoucího - soudního monstrprocesu s těmi, kteří v tomto konfliktu stáli na srbské straně.

Tento probíhá už roky u mezinárodního trestního tribunálu v Haagu, který soudí válečné zločiny - Panenka ale poukazuje na to, že spravedlnost tento tribunál viděl jen z rychlíku. Ve skutečnosti je, jak na několika příkladech dokazuje, pouhým politickým nástrojem západních velmocí k potlačení a ujařmení Srbů jako svobodného a nezávislého národa.

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) vznikl v roce 1993 na popud Rady bezpečnosti OSN s cílem potrestat válečné zločiny a etnické čistky na Balkáně. Pracuje s neuvěřitelným počtem zaměstnanců (1238), neuvěřitelným rozpočtem (přes 4 miliardy korun) - navzdory tomu se však zdá, že nepracuje skoro vůbec - jak Panenka vtipně poukazuje, své webové stránky neaktualizuje už několik roků a jednotlivé soudní řízení se vlečou řadu let. Mnoho vězňů, kteří se před ním museli obhajovat za údajná zvěrstva, zemřelo za podivných okolností v cele před skončením svého procesu (celkem třináct, v čele s bývalým jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem).

Podle Panenky je ve skutečnosti tento ad hoc ustanovený soud, na jehož problematickou legitimitu poukazují dokonce i někteří úředníci členských zemí EU, řízen americkými a britskými tajnými službami a ovlivňován tak, aby podezřelí z řad Srbů, kteří se před ním obhajují (v mnoha případech nevinní), nemají sebemenší šanci uspět, zatímco podezřelí z řad Albánců, Bosňáků či Chorvatů (v mnoha případech skuteční masoví vrazi a pachatelé etnických čistek) jsou postupně osvobozováni, aby posléze dělali závratnou politickou kariéru v protektorátu EU a USA, zvaném Kosovo.

Panenka si dále na konkrétních případech všímá mediálních manipulací v českém tisku, když autoři mainstreamových sdělovacích prostředků informují o tomto tribunálu a o jednotlivých postavách, které před ním stojí, vysoce zaujatě. Bez sebemenší snahy o objektivitu a nestrannost, propagadisticky líčí Srby jako největší válečné štváče a ještě se nad tím emotivně rozpalují.

Aby svá tvrzení doložil, líčí Panenka několik konkrétních soudních procesů s představiteli srbského národa v celé historii ICTY. Často jsou to případy vlekoucí se dvanáct i více let. Sleduje tak případy Slobodana Miloševiće, Ratko Mladiće, Radovana Karadžiće, Vojislava Šešelja a několika dalších. Jejich společným znakem je to, že obžaloba v nich nedisponuje žádnými důkazy, naopak sami obžalovaní předkládají tak přesvědčivé argumenty, že obžalobu doslova drtí, což ale kupodivu nevede k jejich osvobození, ale ještě k větším manipuacím - je jim bráněno v kontaktu s rodinou, v možnosti, aby se hájili sami (když někteří z nich jsou výborní právníci), právníka si nemohou vybrat, ale je jim soudem přikázaný, případně - když je nejhůře - je jim pod záminkou zdravotních potíží zakázáno se procesu osobně účastnit a mluví za ně pouze jejich vnucený právník.

I přes všechna tato popření všech zásad justice se občas daří vyvracet tvrzení obžaloby a poukazovat tak na absurdnost celého procesu. To vše je pro soudní tribunál a síly za ním stojící smrtelně nebezpečné, protože hrozí podkopat pracně budované legendy o tom, jak se vše odehrálo. Často šlo totiž o operace pod falešnou vlajkou (Srebrenica apod.), které měly ospravedlit západní intervenci - proto je jasné, že ani přes kritiku, která se tribunálu v Hágu dostává, nebudou nedostatky napraveny, ale manipulace bude probíhat až do poslední chvíle, protože není politická vůle, aby spravedlnost - jak bychom u soudu čekali - zvítězila.

Společné tyto případy mají také to, že Srbům jsou v obžalobách dávány za vinu takové zločiny, jako je účast na genocidě, vyhlazování, vraždy, deportace či teror a všemožné nelidské činy a jsou tak souzeni jako agresoři, byť jde ve skutečnosti o oběti, protože válku nevyprovokovali, pouze se bránili - ve funkcích politiků odpovědných za celý národ, ve funkcích velitelů armády. Nemohli ani jednat jiank a jinak by ani nejednal nikdo jiný na jejich místě. Přesto jsou líčeni jako ti největší zločinci, kdežto praví agresoři odcházejí od tribunálu bez trestu neb s trestem směšně nízkým.

I těm se Panenka věnuje. Na příkladu Ramuše Haradinaja, který se od kosovsko-albánské mafie dostal do UĆK (kosovské osvobozenecké armády) a dopouštěl se na Srbech těch nejhorších myslitelných zvěrstev, byl soudem dvakrát osvobozen. V jeho procesu bylo zabito celkem devatenáct svědků obžaloby. Dnes buduje pod záštitou Američanů úspěšnou kariéru kosovského "demokratického" politika.

Kniha se zabývá i mýtem údajného masakru v Srebrenici i smutného faktu, že skuteční viníci balkánského neštěstí (nepotrestaní zločinečtí politici Západu) se před soud nikdy nedostanou - Panenka zmiňuje řadu politiků USA, EU či Německa, kteří měli na rozpoutání a eskalaci konflitku přímý vliv a jsou za něj osobně odpovědni. Těm se ale dnes budují v protektorátu Kosovo sochy a bohatnou na lukrativních obchodních kontraktech. Spravedlivého potrestání za své zločiny se tak zřejmě během svého pozemského života nedočkají.

"Západu se provedlo rozbít Jugoslávii a úkolem haagského tribunáliu je postoupit ještě o krok výš, rozbít Srbsko a to, co z něho ještě zbývá," shrnuje Panenka.

Kniha je cenná i pro informace, které autor čerpal přímo na Balkáně, z osobních rozmluv se Srby, jejichž zemi několikrát navštívil. Možná by jí prospělo méně expresivních a ostrých výrazů, ke kterým se autor někde emotivně nechá unést, ale možná, že jsou - vzhledem k obludnému příkoří vůči bratrskému slovanskému národu, o kterém kniha je a které autor velice těžce nese - vlastně na místě...

***

Justiční tyranie uprostřed Evropy

Napsal a vydal Radim Panenka

Praha, 2013

118 stran

Brožovaná vazba, kvalitní 120g. papír

ISBN 978-80-905532-0-0

Více zde: http://www.vlastenec.com/products/produkt-1/

Klíčová slova: justice  | propaganda  | manipulace  | válka  | Balkán
5333 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

FreeGlobe.cz

Švédská vláda ztratila kontrolu nad zemí: 120 pumových útoků za půl roku. Integrace migrantů v praxiTak tohle nedokážete! Greta prý vidí oxid uhličitý pouhým okem!Hrdinové z Antify proti důchodkyni s chodítkem (+ video)Na antirasistické konferenci zakázali bělochům pokládat otázkyGreta není první! Už před 27 lety tleskali světoví potentáti holčičce, která nechtěla dýchat vzduch a kupodivu dodnes blahobytně žije (+ video)

ePortal.cz

Rebelie lhářů. Vzpoura proti neexistujícímu „šestému masovému vymírání“ODS na cestě od modré k červené. K tomu můžeme ještě přičíst návštěvu předsedy ODS Petra Fialy v Řeporyjích, kam přijel podpořit místního hulváta Pavla Novotného

euPortal.cz

Další šílenosti, které se dějí ve Čtvrté říši Angely Merkelové. Každý, kdo je v Německu proti imigraci, je automaticky označován za „rasistu“ či „pravicového extremistu“...Tajné služby: Vyšší forma diplomacie? Náš významný zpravodajský důstojník o tom byl přesvědčen. Bývali špióni statní jonáci! Poslední Polreichova "zpráva o stavu světa"

Eurabia.cz

V Brně na ZŠ Vejrostova propagují dětem lásku k islámu!Erdogan hodil Trumpův dopis do koše, z Německa udělal blbečka

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Rasputina na PutinaŽe Praha volí jako rozšířený ústav pro choromyslné, je věcí známou a ostatním lidem českým , moravským i slezským svorně proklínanou

ParlamentniListy.cz

Zeman zklamal Bakalovy novináře. Také ty z ČT, kvůli penězům. „Naprdne“ i RychetskéhoHulvát Zeman říká ku*da. Ondráček je zm*d. Jsem Ježíš, anděl pravdy. Pavel Novotný vytáhl šibenici a vytočil Drtinovou
Články autora
Průzkum
Žádné aktivní ankety nebyly nalezeny