„Vládnoucí třída má školy a tisk pod palcem. To umožňuje hýbat pocity davů.“ (Albert Einstein)

ODS na cestě ze sněmovny: Nikoli porážka, ale vítězství pravicových voličů nad havlisty i mediálními manipulacemi

Autor: Petr Hájek | Publikováno: 25.10.2013 | Rubrika: U NÁS
Ilustrace

Několik posledních průzkumů ukazuje jasný trend: ODS směřuje mimo sněmovnu. Normální člověk na ta čísla nemusel čekat. Určitě ho nepřekvapují, věděl to i bez nich. Poté, co vedení této kdysi klíčové pravicové strany ovládla havlistická elita reprezentovaná jmény Svoboda, Černochová či Pospíšil na předních místech kandidátek, bylo jasné, že pravicový volič ztratil i poslední motivaci udržovat tuto stranu na „resuscitačních přístrojích“ jaksi ze soucitu či ze zvyku. Bod zlomu se totiž může stát i novým počátkem pravice v Čechách.

Podle obránců poznáte je

Nejlépe to pochopíme při pohledu do novin: Mainstreamová média právě teď, pár dní před volbami, spustila pohřební žalozpěvy. Neměli bychom to přehlédnout. Je to pozoruhodné – a příznačné.

Byla to přece právě média hlavního proudu včetně „veřejnoprávních“, která po dvě desetiletí tuto stranu pronásledovala, bojovala proti ní – a těžko se smiřovala s tím, že navzdory jim ODS vítězila. Jenže to bylo v době, kdy ji vedl, či později jako prezident republiky za ní stál, Václav Klaus.

Od chvíle, kdy „otec zakladatel“ na památném kongresu oznámil, že strana se tak vzdálila od své podstaty, že nadále nemůže být jejím čestným předsedou, situace se zásadně změnila. Mainstream začal ODS – v nepřímé úměře k postoji Václava Klause – podporovat. Čím hlouběji se ODS svému „stvořiteli“ vzdalovala, čím více v ní začali dominovat dnešní „vůdci“, tím urputněji ji média bránila.

Dnes mluví Babišova MfDnes o „černém scénáři“, v němž ODS nepřekročí hranici pěti procent a skončí mimo sněmovnu. Vytahuje narychlo zbývající „hvězdy“ odumírající soustavy. Hovoří už téměř jen s populárním teplickým starostou, senátorem Kuberou, který ovšem odmítl jít do vedení strany a raději zůstává v komunální politice. Pan senátor v četných rozhovorech sice udržuje povinný předvolební optimismus, ale současně už racionálně rozebírá, co se stane, až ODS ze sněmovny vypadne: Co s majetkem, co s posty, na které byli odéesáci „zvyklí“. Jen jedno mainstream neřeší: Proč to všechno? A co s tím „Den poté“?

Efekt soucitu?

Martin Weiss v Lidových novinách ještě doufá:

ODS už je na tom tak špatně, že ještě může zafungovat efekt soucitu, zatímco některým jiným stranám ještě zbývá víc prostoru ke znemožnění. (...) Je na ideologii ODS něco nezastupitelného, co bude společnosti scházet? Aplikace této ideologie se musí periodicky osvěžovat a u ODS už dlouho nebylo jasné, jaké názory zastává. Pro samou nadvládu prospěchářů ty názory nebyly pořádně slyšet. Ať ti prospěcháři odejdou, o což se volební výprask postará, a uvidíme.

Kdopak asi jsou ti prospěcháři? Vždyť nové pokrokové vedení přece dávno hlásí, že se s „kmotry“ na všech stupních rozešlo a nahradilo je „zdravým jádrem“. Že je už opravdu dokonale „politicky korektní“ a od teď, čestné pionýrské, vždycky udělá to, co straně pokrokoví novináři „přikážou“. To je její „ideologie“.

Že by právě to byli ti prospěcháři, o nichž mluví komentátor LN? Už to tak vypadá. Krásou nechtěného nám Martin Weiss dává do ruky klíč k pochopení celé té frašky. Její symbolický výraz však musel dotvořit až ten skutečně pravý borec. Čistota a ideová pevnost sama. Pravičák jako hrom. Bývalý zdravotnický odborář, poté primátor Prahy za „novou“ ODS, dnes policií obviněný MUDr. Svoboda „dvojka“ pražské kandidátky.

Jasný symbol: Vulgárnost a trapnost

Předvolební klip, na němž pan Svoboda nakonec vystrčí na diváky-voliče svůj holý zadek, běhá čile po internetu. Proletěl i médii, ale jen krátce, protože byl rychle „utlumen“. Nehodí se totiž do scénáře burcující potenciální možné záchranné hlasy „efektu soucitu“ pod titulky typu: „ODS: Volby jsou ztraceny, hledá se šéf.“

Onen klip je dokonalým vyjádřením vnitřního stavu ODS. Její smrtelné choroby. Lépe to nešlo. Jistě, před volbami se hledá cokoli, co by mohlo voliče ve změti převážně bezobsažných a nudných „sdělení“ zaujmout. A protože lidé jako pan Svoboda si takto představují „svobodu“ – téma, které by mělo být hlavním ideovým pilířem pravice (a za VK jím bývalo) – logicky musí přijít právě s něčím takovým: obscenita, nechutnost.

Tento „volební vizuál“ má ale hlubší kořeny a již jistou tradici v „nové“ ODS. Začíná u již letitých pohledů na představitele této „pravice“, kteří jdou před kamery ve svetrech, košilích s rozhalenkami a špinavými botami. Protože něco jako kravata je pro ně výrazem „upjatosti“.

Jan Ruml by to jistě schválil. Stručně lze proto analyticky shrnout: S ODS se nestalo nic jiného, než že v poslední dekádě prošla „proměnou“. Stala se z ní mumie zaniklé Unie svobody, havlistického křídla, které se po „Sarajevském atentátu“ odtrhlo od Václava Klause – a zahynulo. Onen žaludek zvedající „holý zadek“ je toho dokonalým vyjádřením. Závěrem, na jehož počátku byl stejně zoufalý jen pro veřejnost méně průzračný předvolební symbol s tragicky směšným názvem „Naše premiérka“.

Kdo chce kam

Hlavní hvězdou kampaně se měla stát Miroslava Němcová. Mainstream spoléhal na to, že skrze ni bude ODS „vykládat“ jako „opět čistou“. Po „čistém“ Petru Nečasovi sám o sobě dosti bláznivý nápad. Především však – paní Němcová je přece všechno možné, jen ne ideově zakotvený pravicový politik a lídr čehokoli a pravicové strany zvlášť.

Že to volič v krátké kampani neodhalí, bylo kalkulací hluboce podceňující případné „voliče ze soucitu“. A v tomto smyslu je pořadí na kandidátce – Němcová číslo 1, Svoboda číslo 2 – naprosto dokonalá zkratka, vysvětlující kouzlem nechtěného „přirozený“ pád do propasti. Tuhle ODS opravdu nelze volit ani ze soucitu – jak jsme jí to mnozí z nás „hodili“ ještě v několika posledních volbách.

Nechápavost?

Byla to ostatně právě sama Miroslava Němcová, kdo včera poskytl poměrně přesný obrázek své mysli. Byla součástí manipulativní propagační akce veřejnoprávních médií, která „mluví jen s některými“. Tedy s těmi, které chtějí „dopravit do sněmovny“, podle vlastního politického klíče.

S paní Němcovou proto strávil Radiožurnál mnoho hodin. Po celý den nám ji „naléval“ skrze uši do hlav. V podvečer jí pak položil otázku, proč si myslí, že se Václav Klaus odvrátil od ODS, proč oznámil, že podporuje a bude volit Hlavu vzhůru.

„Naše premiérka“ s upřímností sobě vlastní usoudila, že je jí to záhadou. Že to nechápe. Že prý přece Václav Klaus vždycky podporoval „systémové strany“ – a to se podle ní o volebním bloku Hlavu vzhůru říci nedá. Že Václavu Klausovi nerozumí.

Je to prosté

Lépe to říci nemohla. Jí lze věřit, že opravdu „upřímně“ nic nechápe. Narozdíl od těch, kdo stojí za ní a vedle ní. Ti vědí velmi dobře: Dnešní ODS je systémovou stranou pouze v tom smyslu, že je součástí systému „řízené destrukce“ našeho státu. Havlistického atentátu na politiku, který právě vrcholí. Atentátu, k němuž byl ten „sarajevský“ jen nedotaženou předehrou. Atentátu, který má odstranit z politiky pravici jako takovou.

Plán je jasný: Dosadit místo ní havlistickou „levičáckou pravici“, v jejímž čele pochoduje Havlův kancléř Karel Schwarzenberg, loutka v rukou vulgárního cynika Miroslava Kalouska – s podporou „pražské kavárny“. A k tomu „namíchat“ do koktejlu Andreje Babiše. Budoucí koalice s ČSSD jako víno.

Klausova preference volebního bloku Hlavu vzhůru je v tomto smyslu nejen naprosto logická. Je především analytickým vzkazem. Říká nám, kteří jsme pravici vždy volili, že je nutno začít znovu. Spojováním proudů, které se dovedou shodnout alespoň na nejvyšším společném jmenovateli: Postoji k našemu státu jako suverénovi svých budoucích osudů. Této naději odchod ODS ze sněmovny neublíží, ale právě naopak.

Hlavu vzhůru

Tohle paní Němcová opravdu nemůže pochopit. Voliči – alespoň ti, kteří nejsou obětí mediálních manipulací – by měli.

Pokud by současně ODS ze sněmovny vypadla, lze si docela dobře představit, že by se tyto volby mohly stát bodem obratu k opětovnému formování autentické české pravice. Navzdory politickému a mediálnímu mainstreamu a jeho současným spolumajitelům, „dvojitému B“: Babiš – Bakala. V protikladu k němu.

Uvidíme.

http://www.protiproud.cz

Klíčová slova: pravdoláska  | domácí politika  | Česká republika  | manipulace  | demokracie
2877 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

FreeGlobe.cz

Chaluhy, třeste se! Bílí dredaři ve skutečnosti šíří rasismus. Taková je dikce nového stupně politické korektnosti (+ foto)Ruské špičky: USA nemají prostředky k nátlaku na politiku RuskaEuroopilec Juncker si užívá za naše peníze! Vůbec se s tím nemazlí. Podívejte se, jak si žije šlechta, poddaníBrutalita francouzské policie. Milovníci demokracie mlčí, není to v Rusku (+ foto)Neuvěřitelná epidemie útoků kyselinou! Policie si neví rady. Další kulturní obohacení Evropy

ePortal.cz

Dotační socialismus nás žene do pekelPrávo samozvaných držitelů klíčů a té správné ideologie

euPortal.cz

Radši se nechá mlátit Afričanem? Aby nebyl radši označen za xenofoba a rasistu? Podívejte se na otřesné videoAmerické impérium praská ve všech švech

Eurabia.cz

Další případ násilí francouzské policie: Střelili muže do hlavy a přišel o oko. Tohle si nedovolili ani komunisti v 1989 u nás!Spisovatel Petr Hampl přeje Okamurovi konkurenci na politické scéně

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životHliník sa nachádza v mnohých vakcínach/vysoká hladina jedovatého hliníku v mozgu autistov

euServer.cz

Bandera se prokazatelně 13x tajně setkal s představiteli CIA. Například: 22.3.1950 v Hamburku, 17.5.1950 s CIA, 7.5.1951 na letecké základně USA ve Wiesbadenu...Přemrštěné náklady nekončící války mohou vést k tomu, že Spojené státy budou muset překonat pocit ponížení a z Afghánistánu se stáhnou. Už dnes Čína, Rusko a Indie přebírají v oblasti politickou inciativu

ParlamentniListy.cz

Zní to šíleně, ale „dějeBIS“ navazuje na nacisty. Přesně toto se dělalo se školními osnovami za protektorátu, píše Jaroslav BaštaObsadí cizí dům, zfetují se tam, že by nepoznali matku. Potěš pánbů, až převezmou otěže této země, obává se Ivan Vyskočil. A má vzpomínku na Palacha, která mnohé naštve...
Články autora
Průzkum
Žádné aktivní ankety nebyly nalezeny