V brožuře najdeme řadu nesmírně užitečných kurzů financovaných z evropských fondů (tedy z peněz nás všech). Například: „Úvod do umění chůze po laně“, „Krása Údolí růží ve fotografii“, „Tradiční konstrukce pecí“, „Graffiti workshop na hranicích“, „Mezigenerační pletení“ či „Nezapomenutelná chuť kebabu“.

Zajímalo mě, s ohledem na současnou krizi rodiny, jestli tu najdu vůbec nějaké workshopy s prorodinnou tematikou. Nakonec se podařilo: v Bulharsku na téma „Rodinné vztahy“ a v Maďarsku „Hra na rodiče – hrou k úspěšnějšímu rodiči“. Dobře, ale to je všechno? Hledal jsem tedy dál, v nabídce takzvaných vyspělých zemí...

Nejvíc kurzů za peníze evropských občanů pořádá Německo. Kromě zmíněného „Graffiti workshopu na hranicích“ a „Mezigeneračního pletení“ například „Evropský jídelní stůl jako host v Braniborsku“. Rodinná tematika – žádná. Ovšem kdo chce, může se v Berlíně zúčastnit workshopu „Queer zrovnoprávnění skrze umělecký design pro lesby, gaye, bisexuály, trans a intersexuální lidi“.

Evropa skutečně degeneruje...

http://hodina.blog.idnes.cz