„Vládnoucí třída má školy a tisk pod palcem. To umožňuje hýbat pocity davů.“ (Albert Einstein)

Triumf i tragika Benedikta XVI. Umírněný revolucionář v boji proti jakobínům

Autor: Radomír Malý | Publikováno: 1.4.2013 | Rubrika: MYSLÍM SI
Ilustrace

Nikoli náhodou jsem si vypůjčil tento název z knihy Stefana Zweiga "Triumf a tragika Erasma Rotterdamského". Domnívám se totiž, že není nic přiléhavějšího pro označení pontifikátu tohoto papeže, jenž končí netradičním způsobem - Benediktovou demisí. 8 let, během nichž stál v čele Církve, bylo na jedné straně triumfem, ale na druhé tragikou, za niž nenese odpovědnost  bezprostředně on, ale celý dobový kontext, v němž mu bylo dáno působit.

Benedikt XVI. alias Joseph Ratzinger vstoupil na scénu církevního dění na Druhém vatikánském koncilu (dále jen DVK) jako "peritus" (poradce) kardinála Fringse z Kolína nad Rýnem. Patřil spolu s Karlem Rahnerem, Hansem Kuengem, Edwardem Schillebeeckxem a dalšími "periti" k aktivním propagátorům tzv. "otevření se Církve světu" a má lví podíl na změnách, které koncil postuloval. Současníci označovali tenkrát DVK jako "Francouzskou revoluci v Církvi".

Je-li tomu tak, potom je nutno se ptát, co tenkrát Ratzinger vlastně chtěl, neboť to bude určující i pro jeho pontifikát. "Francouzská revoluce" DVK neznamenala totiž svržení katolické věrouky a mravouky, kterou koncil naopak potvrdil, ale změnu orientace, postoje k nekatolickým křesťanům,  nekřesťanským náboženstvím a k sekulárnímu státu. Dosavadní obranná linie byla nahrazena dialogem a vstřícnými gesty, sugerujícími, že ve skutečnosti máme všichni hodně společného a proto jsme přátelé a musíme spolupracovat. Apologie katolicismu a polemika s nekatolíky byly odmítnuty.   

Máme-li se držet srovnání s Francouzskou revolucí, tak tenkrát klub feuillantů v čele s Lafayettem prosadil přijetí osvícenských požadavků svobod a lidských práv představiteli monarchie v domnění, že tím bude tato instituce "modernizována" a tudíž pro budoucnost zachráněna. Stal se ale pravý opak, neboť toto objetí monarchie s osvícenskými lidskoprávními principy se pro ni stalo náručí smrti. V další fázi revoluce, jak známo, byla monarchie svržena a král Ludvík XVI. popraven. Lafayette toto nechtěl, ještě před ničivým požárem republikánství a jakobinismu tvrdě zasáhl proti radikálům na Martově poli, což ale znamenalo Pyrrhovo vítězství. Pád monarchie se podařilo pouze oddálit, nikoli mu zabránit. Další vývoj událostí smetl nakonec i Lafayetta, aniž si přiznal, že jádro pudla tkvělo už v  samotné myšlence symbiózy monarchie s osvícenskými ideologickými proudy.

Teologičtí protagonisté DVK Kueng, Rahner a další se nakonec stali Dantony, Saint Justya Robespierry, kteří podnikli frontální útok proti katolické dogmatice a morálce. Ne tak Ratzinger, který setrval na pozici Lafayettově: horoval pro katolickou pravověrnost, ale zároveň i pro "otevřenost" Církve. Podobný postoj zaujali i pokoncilní papežové Pavel VI. a Jan Pavel II., pro něž se stal vzdělaný teolog Ratzinger cennou osobností, proto byl jmenován kardinálem a r. 1981 prefektem Kongregace pro nauku víry.

V tomto úřadě vykonal mnoho dobré práce. Někteří heterodoxní teologové přišli o kanonickou misi, Kueng ještě před Ratzingerovým nástupem do úřadu, za jeho působení potom Leonardo Boff a další aktivisté marxisticky laděné "teologie osvobození" v Latinské Americe, v USA Curran, v Německu Drewermann aj. I když postiženi byli jen někteří a neznamenalo to návrat pravověrnosti na katolická učiliště, přece jen nelze upřít, že jistá opatření na obranu katolické identity byla učiněna. ¨

Ratzingerův úřad také vydal několik prohlášení jasně definujících víru a odsuzujících bludy, např. o homosexualitě, duchovenském svěcení žen, trassubstanciaci atd. Kardinál Ratzinger se také stal věrným spojencem papeže Jana Pavla II. v jeho zápase proti potratům a eutanázii.

Této linii zůstal věrný i jako papež Benedikt XVI. Lze říci, že byl věrným pokračovatelem linie svého předchůdce, byť s jistými modifikacemi. Jedná se ale žel o linii Lafayettovu: na jedné straně žádoucí a úctyhodná obrana katolických principů, na druhé však neustálé zdůrazňování dokumentů DVK a jeho "otevření se". Benedikt XVI. podobně jako Jan Pavel II. kategoricky odmítá revoluční postuláty rozkladných hnutí á la rakouská "Farářská iniciativa", trvá pro duchovenstvo latinského ritu na celibátu, nemíní diskutovat o možnosti svěcení žen a připuštění rozvedených a znovu pouze civilně sezdaných ke sv. přijímání, odmítá interkomunio s protestanty, nekompromisně hájí transsubstanciaci apod.

Ale zároveň také vstoupil do mešity a uklonil se čelem k Mekce, zorganizoval podobně jako jeho předchůdce interreligiózní setkání v Assisi a vyjádřil se pozitivně o sekulárním státu, jenž odsunul náboženství do ryze soukromé sféry. Jde o poplatnost DVK, jehož byl spolustrůjcem a nepřekročil svůj stín, i když někteří katoličtí tradicionalisté v to doufali. Papež Benedikt nejspíš věří, že linie "otevření se Církve světu", jak byla nastolena na DVK, je správná a pomůže jí provést novou evangelizaci Evropy.

Zatím ale dochází k pravému opaku: chrámy se vyprazdňují, kláštery zavírají pro nedostatek povolání, počet novokněží poklesl někdy až o 90 procent. Papeži Benediktovi nelze samozřejmě upřít hlubokou víru a vnitřně poctivé katolické smýšlení, ale je nesnadné přiznat si svůj vlastní omyl, to znamená že jsem spolupracoval na něčem, co se nejen neosvědčilo, ale také ukázalo jako katastrofální. Nejde o to anulovat DVK, který nepochybně byl právoplatným církevním sněmem s minimálně 90 procenty katolicky pravověrných tezí, které lze vždycky použít, ale o to  zaujmout kritický vztah ke sporným tvrzením věroučně nezávazných dokumentů Dignitatis Humanae, Nostra Aetate nebo Gaudium et Spes. Toho jsme se od papeže Benedikta žel nedočkali.


Benedikt XVI. vyšel maximálně vstříc katolickým tradičním katolíkům tím, že uvolnil římský ritus sv. Pia V., jenž přestal být něčím podezřelým. Zároveň také zrušil exkomunikaci tradičního Kněžského bratrstva sv. Pia X. a zahájil s ním rozhovory o regulaci jeho postavení uvnitř Katolické církve. Kvůli tomu, jakož i kvůli svým vyjádřením ve věci homosexualismu, antikoncepce a potratů, se stal pro neomarxisticky a zednářsky orientovaná média terčem hrubých útoků a napadání. Není mj. i toto jedním z důvodů jeho rezignace? Nevíme, to bychom se dostali do roviny pouhých nepodložených spekulací.

Na základě objektivní analýzy můžeme hodnotit pontifikát Benedikta XVI. kladně, byť kriticky s tím, že se nevymanil z myšlenkového klišé koncilového "otevření se Církve světu". Benedikt dosáhl svého "triumfu" tím, že ubránil z pozice nejvyššího velekněze a  náměstka Kristova i proti značné části biskupů katolickou ortodoxii, nicméně je zde nepříjemná otázka, jestli se nejedná o Lafayettovo vítězství na Martových polích, po němž přišlo tsunami likvidace všech dosavadních pořádků. Toto reálné nebezpečí se může velmi brzy stát benediktoratzingerovskou tragikou, pokud jí už není jeho abdikace, ale nepředbíhejme událostem a nedávejme prostor spekulacím.

Církev má ale zajištěno trvání až do konce světa, proto i kdyby došlo k nejhoršímu, tj. k naplnění vize Melánie Calvatové z La Salletty, že "Řím se stane sídlem Antikrista", tak katolická pravda zůstane trvale viditelná a Bůh nedopustí, aby se nestala pro všechny poctivé a věrné duše zřejmou.

PhDr. Radomír Malý

Psáno pro ParlamentníListy.cz

čtěte také:

Horror! Tak popisuje dobře informovaný novinář z Buenos Aires nového papeže

František Pokorný?

Zlověstná radost kardinála Mahonyho

Klíčová slova: náboženství  | církev  | konzervatismus
3928 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

FreeGlobe.cz

Vědci odhalili údajný rasismus už u nemluvňat! Prý se s tím má něco udělatV budoucnu bude genetická zbraň schopna vyhlazovat určité národnostiŠílená hysterie feministek. Zmlátily lidský plod tyčí a pak ho zapálily (+ video)Anarchista chtěl podpálit středisko pro nelegální imigranty! (+ foto)Zoufalí Katalánci zaútočili na středisko pro uprchlíky (+ video)

ePortal.cz

Každá demokracie má právo bránit sama sebeŠéf Pirátů a satanista Ivan Bartoš reaguje na nenávistné komentáře u své fotky před duhovou vlajkou. V rámci satanského rituálu se oženil s hercem Janem Cinu

euPortal.cz

Vláda ANO a ČSSD s podporou KSČM se rozhodla zavést uhlíkovou daň. Pro rodinný domek topící uhlím to bude znamenat ročně 4500 korunNákup vrtulníků z USA pro českou armádu je typickým příkladem nákupu výzbroje, která není pro obranu České republiky, ale pro expedice v cizím zájmu

Eurabia.cz

Kanada lituje, že Anglie nechce dovolit návrat islámskému teroristovi ze SýrieVideoreportáž: Sýrie se vrací k nomálu a lidé hromadně do země. Obávají se jen...

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Otázka nejen pro pražskou smečku: Co je demokratičtější?Jak daleko je Milion chvilek od demokracie a jak blízko má k fašizmu

ParlamentniListy.cz

A pane Drahoši... Senátor vzpomínal na srpen 1968. A přišly nepříjemné otázky, třeba na KSČU nás nic, naříkal Hilšer nad ekologickým vlakem. A pak ho čtenář poopravil
Články autora
Průzkum
Žádné aktivní ankety nebyly nalezeny