„Vládnoucí třída má školy a tisk pod palcem. To umožňuje hýbat pocity davů.“ (Albert Einstein)

Kdy konečně řekneme NE penězům z Evropské unie? Jedině pak můžeme získat zpět naši důstojnost a sebeúctu

Autor: Josef Provazník | Publikováno: 23.2.2013 | Rubrika: V BRUSELU

Při argumentaci stran bohulibosti existence Evropské unie se často setkávám s názorem, že nám Brusel posílá peníze, tak bychom mu měli být tak nějak vděční. Prý je směšné, když si žijeme za cizí peníze a euroskeptici v čele s Klausem, Tomským, Machem a dalšími neustále dští šíru na našeho štědrého chlebodárce.

 

Nikdy jsem si však při těchto debatách nevšiml, že by se novináři či opozice zabývali tím, jestli na tyto peníze máme vůbec nějaký nárok. U socialistické opozice mě to nepřekvapuje. Ta byla ve své historii vždy a všude ihned připravena hospodařit z cizího. V případě médií, která bdí nad našimi životy a stára se o nás lépe než kdysi komunistická strana, bych čekal poněkud hlubší analýzu.

 

Kdykoli se nepodaří aktuální vládě získat prostřednictvím všech těch „rozvojových“ programů všechny tyto milodary, média a opozice jásají nad neschopností daného ministra a jeho administrativy. Poměrně nedávno se mluvilo o ministerstvu školství, ale těch případů, kdy se vyskytly problémy s čerpáním těchto dotací, by se našlo jistě dost a dost.

 

Jsme opravdu tak zdegenerovaní, že považujeme za normální dostávat peníze z Bruselu doslova za „nic“? Čím jsme si zasloužili, že nám úředníci z orgánů Evropské unie každý rok nabízejí finanční prostředky, které jsme si nevydělali vlastní prací? Není nám hanba stavět a opravovat za cizí?

 

Abychom získali peníze na stavbu dálnic, opravu historických památek či na úžasně znějící projekty typu „integrace romské menšiny do většinové společnosti“, tak je nutné pouze správně vyplnit stohy nesrozumitelných formulářů. Nic víc. Orientovat se ve změti těchto lejster není úplně snadné, a tak dokonce vznikly společnosti, které vše vyřídí za vás. Máte potom jistotu, že na peníze s jistotou dosáhnete.

 

V případě státu byly pro tyto účely vyškoleny stovky úředníků k sepsání projektů, které si zaručeně získají pozornost Evropské unie, a ta na něj bez váhání pošly tisíce, desítky tisíc, stovky tisíc, milióny, desítky miliónů...horní strop pro tuto „finanční pomoc“, které se říká tak hezky dotace, není omezena.

 

Část euroskeptiků tvrdí, že všechny tyto prostředky jsou vlastně naše. My je posíláme do Bruselu a tamější úředníci nám je milostivě posílají zase takovým pěkným obloučkem zpět. Jiní přiznávají, že na celém tom koloběhu přece jen pár desítek miliard vyděláváme. Osobně si nejsem jistý, kde je pravda. Abych nebyl obviněn z předpojatosti, předpokládám při psaní tohoto textu, že na celém tom tyjátru přece jen nějakou tu zlatku trhneme.

 

A právě to je mi na tom nejodpornější. Pokud opravdu s ledovým klidem inkasujeme peníze, které jsme si sami nevydělali, sami sebe jsme degradovali na úroveň vazalů. Česká republika se v tomto ohledu tedy může směle rovnat většině afrických států. Jejich vlády a obyvatelé již dávno zapomněli, jaké to je, když si na své živobytí vyděláváte svoji vlastní prací. Jste pány svého osudu. Aboslutně nezávislí na cizí pomoci. Rozhodujete o svém životě a nemusíte s dlaní napřaženou čekat, co vám někdo jiný milostivě odhodí ze stolu.

 

Jak to, že média při škodolibé kritice ministra, jehož resort nedokáže zcela vyčerpat jeden či druhý fond EU, nepíší o tom, že celý tento systém je prohnilý, ubohý a křiví ekonomickou realitu na nejvyšší možnou míru?

 

Nárok na cizí peníze bychom měli mít pouze ve třech případech:

 

a) země by byla zpustošena válkou

b) země by byla postižena dalekosáhlou epidemií

c) zemi by zasáhl hladomor

 

Naši zemi však nic podobného nepostihlo. Jsme zcela schopni se starat sami o sebe. Není zapotřebí přijímat pokorně milodary a hrbit záda kdykoli zasviští bič našeho pána.

 

Mohli bychom žit naprosto nezávisle a svobodně. Přesto se tak neděje, a proto bychom se měli pídit potom, proč tomu tak je.

 

Je za tím vším záměr či jsme pouze nastoupili do eurosocialsitického rychlíku a nejsme schopni při té ohromující (ochromující) krasojízdě vnímat, že bychom měli na nejbližší zastávce vystoupit a vydat se na cestu raději po svých? Bude nám to trvat možná déle, možná prošlapeme nejedny boty, ale budeme stát na vlastních nohou.

 

Však i všechny ty dotace a podpůrné programy slouží pouze k urychlení, k nezdravému urychlení získání peněz, které neodpovídá realitě. Nejnebezpečnější na nich je, že deformují naše myšlení. Za pár let si budeme všichni zvráceně myslet, že je zcela normální opravovat např. Karlův most i v situaci, že státní pokladnice zeje prázdnotou.

 

Možná se vzhledem k finanční negramotnosti českého národa zeptám špatně, ale také si bezmyšlenkovitě pořizujete nábytek a nový automobil, pokud jste si na něj sami nenašetřili? Je pro vás úplně běžné opravovat střechu vašeho domu či vyzdívat jádro v paneláku, pokud máte na účtě 3000 Kč?

 

Nejsem si bohužel jistý, jestli je většina občanů České republiky schopna docenit svobodu volby. Svobodu rozhodovat sám o sobě bez toho, abychom se ohlíželi, co na na naše rozhodnutí řeknou jiní...To bude asi největší kámen úrazu. Tato většina totiž volí politiky, kteří přejímají jejich názory. Z vypočítavočsti i ze stejné hlouposti.

 

Zastánci přerozdělování z fondů Evropské unie mají do jisté míry pravdu. Je opravdu trochu podivné odsuzovat Evropskou unii a na druhou stranu od ní bez mrknutí oka příjimat peníze. Proč my euroskeptici volíme politické strany, které nejsou schopni říct evropským dotacím a ostatním tokům „zdarma“ získaných peněz jasné NE?

 

Proč vlastně dávají všichni občané České republiky svůj hlas politickým stranám, které dělají z naší země pouhé vazaly? To už v sobě nemáme ani špetku důstojnosti a sebeúcty?

 

Socialisté v ČR (ale i radobypravičáci ODS a TOP09) i socialisté řídící Evropskou unii si pouze díky štědrým dávkám (ano, dotace jsou ve skutečnosti pouhé dávky pro chudé a neschopné) kupují naši psí oddanost. Někdy se mi zdá, že tohle celé je takové veřejné tajemství, o kterém všichni víme, ale moc se o něm nemluví.

 

Nikdy jsem podobný názor nezaslechl od mainstreamového českého novináře typu Šídlo, Palata, Tabery. Nikdy jsem nečetl článek na toto téma, za kterým by stálo veřejně známé médium typu Mladá fronta, Hospodářské noviny, Lidové noviny, Právo. Naše média mají nejspíš jiné úkoly. Mezi ty hlavní patří strefovat se do svých oblíbených terčů a popouzet k tomu samému své „prvosignální“ čtenáře...

 

A když už jsem se na závěr dostal ke svému oblíbenému tématu, tak se zeptám, jestli jste někdy zaznamenali polemiku mezi jednotlivými redakcemi našich tištěných či internetových médií? Nemyslím tím takovou tu selanku, kdy rozdělí stránku na dvě půlky a nadhodí téma, kde se k němu vyjádří opačně dva novináři. Mám na mysli neřízenou polemiku. Takovou tu, kdy třeba Palata napíše, že Paroubek/Klaus/Zeman/ je vůl a Šídlo mu druhý den odepíše zase ze svého domovského listu, že tyhle pány sice sám nemusí, ale se článkem Palaty tak úplně nesouhlasí.

 

www.eportal.cz

 

čtěte také:

 

Čekání na český FIDESZ

 

České dráhy šikanují muže, podporuje je v tom EU

 

Bývalý Generální tajemník NATO přiznal, že skupina Bilderberg určuje globální politiku

Klíčová slova: EU  | Česká republika
3473 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Aktuálně nejčtenější
Články autora
Průzkum
Žádné aktivní ankety nebyly nalezeny