Stačí, aby od něj odešla žena za milencem - a naše slavné rodinné soudy přiřkly děti do její výlučné péče. Občasné návštěvy pak nezabrání odcizování dětí od otce, někdy se i odcizí úplně. Taková ztráta nejbližších je životní tragédií, která ve spojení s bezmocí proti bezpráví může těžce zahýbat s psychikou člověka. Kdo ví, co se mu pak v hlavě urodí? A opravdu se nemůže stát, že takovým člověkem budete vy?

Každým rokem se u nás takto od sebe odcizuje tolik otců a dětí, že by vydali na jedno malé krajské město. Jak už to tak bývá, společnost si problém uvědomí, teprve až se stane něco děsivého. Zatím jsme jak žába v hrnci, která nevnímá stoupající teplotu vody.

http://hodina.blog.idnes.cz

čtěte také:

Avon proti násilí a pro svůj zisk

Jak zabránit falšování voleb v Česku?

Jiří Dienstbier: Otec ne, homosexuál ano