„Vládnoucí třída má školy a tisk pod palcem. To umožňuje hýbat pocity davů.“ (Albert Einstein)

Německo a bolševici

Autor: Rudolf Vrba | Publikováno: 3.2.2013 | Rubrika: HISTORIE
Ilustrace

Vladimír Burcef uveřejnil 1. srpna 1920 ve »Voss. Ztg.« tento článek:

Nebyl jsem v Berlíně přes 10 let. Tehdy byl jsem psancem a bojoval jsem proti ca-rismu a jeho tajné policii. Tehdy jsem jen náhodou uniknul žalařování v Berlíně. Nyní jsem v Berlíně jako ruský novinář. Chci o Německu vydati obšírný spis. Chci se pokusiti, zda Německo a Rusko se mohou spolčiti anebo zda budou dále žíti jako dva nepřátelé. Mám za to, že mohu tak psáti volně jako bych byl v Paříži. Byl jsem vždy od r. 1914 pro-tivníkem německé dobyvačné politiky. Potíral jsem tuto politiku v novinách, kde mi to jen možno bylo. My Rusové víme, že světovou válku vyvolalo Německo. My Rusové ale víme, že vy, Němci, jste vyvolali bolševictví. To je nová zbraň, kterou Německo se snaží zničiti Rusko. Němci jsou sousedi Francie a Ruska. Z toho stanoviska si přejeme, aby ži-vot mezi těmito sousedy se uklidnil a vytvořil se v život klidný, přátelský. Musí býti mezi námi jasno, kdo válku začal a kdo založil bolševictví.

Německo chtělo světovou válku vyhráti a státi se pánem celého světa. Němci pro-to bojovali proti Rusům všemi prostředky a neštítili se rozšířiti do Ruska jed bolševismu nastolením panství Lenina a Trockého. Němci opovrhovali bolševictvím a přáli ho jen Rusům. Němci doufají, že bolševictvím bude Rusko navždy zničeno. Němci doufali, že bolševictví bude v Rusku řáditi a ničiti jako zhoubný jed, v Německu ale bude působit na dělnický lid jako sladký med. Když vypukla válka, bylo mnoho vůdců ruského bolševis-mu zatýkáno v obvodu Německa a Rakouska. Centrální vlády poslaly pochytané bolševi-ky do Švýcar, kde se tito soustředili v Zimmerwaldu a Kientalu. V těchto dvou švýcar-ských vesnicích číhali bolševici na daný okamžik, aby se odebrali na pokyn Němců do Ruska, do týla ruských armád a zde ruské vojsko přiměli k útěku domů. Lenin, Zinověv, Bacharin pracovali v Kientalu parou. Jim pomáhali agenti německé vlády, roznášeli agi-tační letáky od bolševiků sdělané a házeli je do ruské fronty.

Plné dva roky 1916 a 1917 bral Lenin od německého generálního štábu peněžité podpory. To jsem dokázal četnými důkazy v časopise »Obstče Djelo«. Německý generální štáb postaral se o dopravu bolševických agentů z Německa do Ruska, kam je vozil ve vozech zaplombovaných. Pak byli do Ruska ze Švýcar přes Německo dopraveni Lenin, Zinověv, Lunačarski a celá řada jiných bolševiků, kteří nyní jako komisaři vládnou v Rusku.
Když byl Kerenski u vesla, tu Němci živili bolševické agendy peněžitými dary a podporovali je svými vládními orgány. Němci provedli státní převrat v Rusku a nastoli-li vládu bolševickou v říjnu r. 1917. Je to katastrofa, jakou svět dosud neviděl. Bolševictví sežírá nyní celý svět a trpí jím Rusko, Anglie, Francie, Amerika Italie, Polsko, Česko-Slovenský stát, Německo a bývalé Rakousko. Po převratu mohli se bolševici v Rusku dr-žeti v Kremlu jen podporou Německa. Němečtí důstojníci zařizovali bolševickou armádu a vedou ji dosud. Bez podpory Německa by nikdy bolševici nebyli ovládli Rusko. Nikdy by se bolševici nebyli zmocnili vládní moci bez podpory Německa. Nyní se stali bolševici metlou světa jako sedm ran egyptských. Němci začali hned od počátku války drobit Rus-ko. Ukrajina a baltické státy i Polsko jsou dílem německé politiky na zdolání a ovládání Ruska. Německo dosáhlo, čeho chtělo. Rusko je dnes rozkouskováno a zničeno. Zároveň ale Němci nemají z toho žádný prospěch. Sami jsou nyní bolševictvím zamořeni. Musíme míti doklady k tomu, aby Německo neodvážilo se zapírati, že bolševictví nechtělo, jako nechtělo světové válce. To vše jsem již dávno objasnil v mém listu »Obstče Djelo« již za Kerenského, kdy bolševici začali pracovati. Tehdy jsem v Petrohradě vyzval všechny ruské vlastence, aby povstali proti bolševikům. Podařilo se mi prchnouti a utéci do Švý-car. Nepřestanu proti bolševikům bojovati. Nám Rusům jsou Lenin a Trocký a všichni jich přívrženci zrádci Ruska. Oni prodali Rusko Němcům. Žid Joffe vztýčil v Berlíně pra-por na ruském vyslanectví před Vilémem.

z knihy Rudolfa Vrby Zkáza Slovanů (Denník poválečný), 1924

čtěte také:

Znát souvislosti: Bolševický převrat (2.)

Je mu devadesát a celý život se pídí po pravdě. Teď píše, k čemu došel: Jak se penězoměnci zmocnili vlády nad světem (díl II.)

Hájek: Zednáři a ilumináti? To není středověk ani béčková romantická telenovela. To je drsná a syrová současnost

Klíčová slova: Německo  | historie  | válka
6464 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Aktuálně nejčtenější
Články autora
Průzkum
Žádné aktivní ankety nebyly nalezeny