„Vládnoucí třída má školy a tisk pod palcem. To umožňuje hýbat pocity davů.“ (Albert Einstein)

Glosy FreeGlobe (10) Jak to bylo s krátkými nohavicemi Václava Havla

Autor: -abb- | Publikováno: 18.12.2012 | Rubrika: MYSLÍM SI
Ilustrace

Občanská společnost si památku Největšího Čecha Václava Havla připomene prý roztomilým vyhrnutím nohavic kalhot na památku roztodivné příhody ze dne Havlovy inaugurace, kdy se k překvapení veřejnosti a domácích i světových sdělovacích prostředků objevil polistopadový československý prezident před kamerami v nápadně krátkých kalhotech.

Tuto historku mu pak mnozí nepřestali připomínat a vzniklo několik verzí výkladu tohoto faux pas.

Existují v zásadě tři vysvětlení krátkých nohavic.

1) Oficiální vysvětlení, tedy takové, které do omrzení opakoval sám Havel, když byl na význam krátkých nohavic tázán, případně jeho poradce přes etiketu a tiskový mluvčí v jedné osobě Ladislav Špaček.

"Kdyby Václav Havel nosil šle, nemusel se stát obětí legendy o krátkých kalhotách. Při první slavnostní přehlídce na nádvoří Pražského hradu si povytáhl kalhoty hodně vysoko, aby mu během pochodu podél čestné jednotky nespadly příliš nízko, jak se obával. Stal se pravý opak: Kalhoty se udržely zbytečně vysoko po celou dobu přehlídky, až vznikl dojem, že prezident má špatně ustřižené nohavice kalhot," vzpomíná Špaček na údajně humornou příhodu ve své Velké knize etikety.

Pokud to někomu nedává smysl, nedivím se.

Zkusíme to ještě jednou. V jednom z rozhovorů to Špaček upřesnil těmito slovy: "Pan prezident si to způsobil sám, protože oblek příliš nenosil předtím a měl ho na sobě poprvé za dlouhá léta a protože předtím byl ve vězení, kde nápadně zhubnul, tak mu ty kalhoty padaly. A proto přesně v tu chvíli, kdy vycházel na nádvoří, tak si ty kalhoty povytáhl co nejvíce nahoru, aby během té přehlídky mu spadly do té správné polohy. Nicméně, ty kalhoty neposlechly a zůstaly v té zdvižené poloze. To znamená, že, vypadalo to, jako že má krátké kalhoty. Ne, ty kalhoty jsou normální."

Nevím, zda je toto vysvětlení pochopitelnější. Na scénu proto přichází Havlův osobní krejčí, jehož slova cituje Havlův spolupracovník Šolc:

„My jsme byli spolu v krimu zavření,“ citoval Šolc výpověď krejčího, „a já jsem mu říkal: ‚Václave, jestli ty se v tý politice uděláš, tak já ti budu šít.‘ Havel samozřejmě všechno slíbil, a tak se pak taky stalo. Ale to nebyla moje vina. V kriminále, vždycky když na něj vrazili, tak na něj křikli: ‚Havel, upravte se!‘ A on si sáh´ do kalhot a takhle si je vytáh´. To dělal celou dobu, co byl zavřenej,“ vyložil krejčího verzi Šolc.
„Takže on si zvykl, že při všech dramatických událostech si musí vytáhnout ty kalhoty. Koneckonců to byla jeho první defilírka, no a jak vstupoval od té čestné brány, tak si stačil ještě stranou ty kalhoty vytáhnout,“ dovysvětlil Šolc.

Nakonec nechme promluvit Havla samotného, který říkal jinými slovy totéž:

„Marně pořád vysvětluji, že jsem tehdy neměl kalhoty krátké, ale kalhoty povytažené. Každý chlap ví, že si kalhoty občas povytáhne a pak nějaký čas trvá, než se opět usadí na původní místo. Tak nějak to bylo i tehdy na Hradě. A protože se vojenská přehlídka konala v minutě čtvrté místo minuty páté, tak od té doby patří k národní mytologii, že jsem měl při inauguraci krátké kalhoty,“ uvedl exprezident.

2) "Spiklenecké" vysvětlení je mezi lidmi nejoblíbenější. Krátké kalhoty jsou prý zednářským znamením - vychází ze zednářského rituálu, kdy kandidát na přijetí do zednářského řádu předstupuje před ostatní spolubratry s jednou nohavicí vyhrnutou až k lýtku. Havlovy krátké kalhoty při tak slavnostní situaci, jakou byla jeho inaugurace, byly prý znamením pro zasvěcené, že Havlovo zvolení bylo cele v zednářské režii a že Havel je zde připraven (a představen světu) jako vysoce postavený svobodný zednář plnit rozkazy těch ještě výše postavených.

Ocitujme zde vtipně zážitek z iniciačního obřadu, jak jej zachytil ve svých pamětech Havlův otec Václav M. Havel, který se - narozdíl od syna - se svým zednářstvím netajil.

„Přirozeně jsem byl zvědav, co se se mnou stane dále. Jednoho dne, asi po dvou měsících, mě navštívil Zdeněk Gintl a sdělil mi, kdy a kam se mám dostavit, nejlépe ve smokingu. (…) V ustanovenou večerní hodinu jsem se dostavil do 2. patra starého, do dvora ustupujícího domu v Husově třídě na Starém Městě. Zdeněk Gintl již na mne čekal, uvedl mne do šatny a odtud mne odvedl do malé temné místnosti bez výzdoby. U židle na stole svítila svíčka a vedle ní ležela lidská lebka. Zde jsem měl čekat, až pro mne někdo přijde. Po delší době se tak stalo. Zednář-obřadník, v černém hávu a bílých rukavicích, dal mi pásku přes oči a vedl mne křivolakou cestou do místnosti (chrámu), kde se započal zednářský přijímací (zasvěcovací) obřad. Pokud si vzpomínám, byli jsme tři, kteří měli být zasvěceni. Po uvítacím projevu, předneseném pravděpodobně Mistrem lóže, nadzvedl mi někdo pásku z očí a uviděl jsem v pološeru asi třicet vážných pánů v bílých červeně lemovaných zástěrách a s červenými stuhami s odznaky na krku. Na rukou měli bílé rukavice a v pravé ruce proti nám napřažené meče. Uprostřed na pódiu před námi stál Mistr lóže, oslovil nás a vysvětlil nám symbol proti nám namířených mečů. Načež nám byla spuštěna páska na oči a byli jsme odvedeni do šatny, kde nám byla páska s očí sejmuta a kde jsme si upravili šat, neboť jsme byli bez kabátů a s vyhrnutými nohavicemi u kalhot. Pak jsme byli již bez pásek na očích znovu uvedeni do chrámu..."

I proto se někteří podivují tomu, že si občanská společnost bude Havla připomínat právě tímto zednářským znamením.

"Havel byl zednář nejvyššího stupně zasvěcení a krátké kalhoty jsou jedním z jejich symbolů. To chce iniciativa jako propagovat zednáře, či co?" ptá se jeden z rozhořčených diskutujících pod článkem vyzývajícím k tomuto gestu rok po Havlově smrti.

Divné by to ale nebylo - vždyť Český rozhlas například propaguje 20. výročí trvání České republiky logem, které - podobně jako logo Vladimírem Dlouhým založeného think-tanku Prague Twenty - vychází ze zednářské symboliky kružítka a úhelníku. Asi se tím chce říci, že dvacet let České republiky je tak úzce spjato se svobodnými zednáři, že jde vlastně o zednářskou oslavu.



3) Poslední vysvětlení Havlových kalhot je nejvíce prozaické. Vyprávěl mi ho jeden člověk, který tvrdil, že se znal se zesnulým Havlovým kancléřem Ivanem Medkem, který nelibě nesl Havlův alkoholismus a jeho následné projevy, bujaré večírky na Hradě dlouho do noci, zvratkami znečištěné hradní prostory po takových pitkách a podobně. Medek mu prý záhadu kalhot osvětlil takto - Havel se svým týmem večer před inaugurací prý zase "oslavoval" tak vydatně, že - jak to říci slušně? Zkrátka poněkud to přehnal a znečistil si oděv. Ráno - po probuzení - na Hradě nebyly najednou jiné vhodné kalhoty k použití a inaugurace za dveřmi. Co teď? Pohotový Medek zaskočil a půjčil prezidentovi ty své. Krátké kalhoty jsou tedy vlastně Medkovy, zní třetí vysvětlení, byť uznávám, že ten, kdo jej vyprávěl, mohl přehánět a možná si vše i vymyslet. Kdo ví?  

Jaký je tedy závěr? Udělat si ho musí každý sám. Já jen vím, že Špačkova historka je směšná a k neudržení. Realitě by však odpovídalo vysvětlení druhé a třetí - a těžko říci, které více. Havel byl zednář stejně oddaný, jako byl oddaný alkoholik...

čtěte také:

Mýtus 17. listopadu 1989 padl. Co bude dál?

Václav Havel zbaven postmoderní aury

Hájek: Média v ČR ovládají havlističtí zednáři

Klíčová slova: pravdoláska  | Havel  | zednáři  | historie
12844 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Aktuálně nejčtenější
Články autora
Průzkum
Žádné aktivní ankety nebyly nalezeny