„Vládnoucí třída má školy a tisk pod palcem. To umožňuje hýbat pocity davů.“ (Albert Einstein)

Hájek: Zednáři a ilumináti? To není středověk ani béčková romantická telenovela. To je drsná a syrová současnost

Autor: Bohumil Pečinka | Publikováno: 7.11.2012 | Rubrika: ZA OPONOU
Ilustrace

 

Po dvou letech přichází PETR HÁJEK (60) s novou porcí provokací, které shrnul v knize s názvem Smrt v sametu. Opět jde o směs netradičních názorů na českou i světovou politiku, kritiku médií a vášnivou obhajobu katolicismu. Ani člověk, co knihu pozorně přečte, vlastně neví, jestli správně rozluštil její poselství. Je to taková šifra mistra Hájka, která chce otřást našimi jistotami. „PREZIDENT KLAUS SE MNOU NESOUHLASÍ V 90 PROCENTECH PŘÍPADŮ,“ ŘÍKÁ SPISOVATEL A POLITICKÝ PORADCE PETR HÁJEK

*Co je vaše nová kniha vlastně za žánr? Román, politická analýza, non fiction, nebo náboženský pamflet? Nebo všechno dohromady?

Je to pokus o nový žánr, který bych nazval sametová kontrarevoluce. Je dobře, že se ptáte na žánry, protože je to něco, co z médií už zmizelo. Rozpad žánrů signalizuje rozpad strukturovaného myšlení. Zůstala jen prázdnota klipovitého světa. Od příjemců klipů se chce jen refl exívní reakce na úrovni jednobuněčných organismů.

Filozof Bělohradský kdysi řekl, že svým myšlením chce podvracet objektivní verze světa. Nejde o metodu, s níž pracujete i vy sám?

Naprosto ne. Václav Bělohradský osciluje mezi politickou levicí a pravicí podle toho, jak je to právě ve filozofickém marketingu výhodnější. Je to skrytý socialistický revolucionář, já se naopak považuji za otevřeného kontrarevolucionáře. Chci podvracet mystifikace, jimiž chtějí lidé jako profesor Bělohradský manipulovat lidmi a ovládnout jejich svobodu.

Ve vaší knize obsáhle citujete z textu významného ruského filozofa Alexandra Solovjova, který před sto dvanácti lety v knize Legenda o Antikristu předpověděl vznik něčeho, jako je Evropská unie, tedy superstátu, který vezme evropským národům jejich svobodu. Vidíte v tom paralely s dneškem?

Všechno, o čem v knize píšu, míří výhradně k současnosti. Požár Říma, založený císařem Neronem v červenci roku 64, je paralelou k útoku na New York v září 2001. Proroctví svatého Jana známé jako Apokalypsa je stejně tak aktuální jako Solovjovův neuvěřitelný text, jenž na ni navazuje. Historické děje by samy o sobě byly nezajímavé. Smysl mají pouze, když v nich najdeme klíč k našemu nyní. A záhada času je součástí pátrání po konspiraci, které provází posledních dva tisíce let náš dnešek. Zní to divně, ale čtenář ten kryptogram brzy rozluští.

Není vaše Smrt v sametu v první – nepolitické – části něčím na způsob knihy Šifra mistra Leonarda od Dana Browna? V jeho textech se to také hemží ilumináty, zednáři a tajnými bratrstvy, i když hlavní hrdina stojí na opačné názorově straně než vy.

No to jste se mě dotkl. A to jsem si myslel, že mě jen tak nic nerozhodí. Na druhou stranu vaše otázka má vlastně velký smysl, protože o to totiž jde. Spisovatel Dan Brown je přece jeden z nich! Antikristův mediální doprovod, tiskový mluvčí. On to přece chce celé znepravděpodobnit, učinit pohádkou v moderním hávu. Ten dávný drak, řečeno slovy Apokalypsy, vynakládá všechno úsilí, aby svět přesvědčil, že neexistuje. Mnozí si to budou myslet ještě hodinu po smrti. Já naopak dávám všanc veškerou svou vážnost, když se snažím vysvětlit opak. Vyslovte veřejně takovou samozřejmost, jako že satan je každodenní realita, a valná část Čechů si bude ťukat na čelo. Zatím mě snad ještě neodvezou do blázince, jako to dělali ilumináti zvaní bolševici, ale brzy to tu bude zase. Tím jsem si jist. Jedině v tomto smyslu je moje Smrt v sametu vlastně Antibrown.

Co znamená být „jeden z nich“, který „to celé“ znepravděpodobňuje? O co podle vás Brownovi jde?

Jsou dva směry, kterými se ilumináti a jejich spojenci snaží rozložit katolickou církev. Ten důležitější je vnitřní rozvrat, před nímž varuje už Ježíš. Ostatně druhý vatikánský koncil (1962–1965) byl úspěšným vyústěním této dvousetleté snahy o infi ltraci církve a hlubokou erozi věčných pravd pod heslem modernizace. Druhý směr má za úkol učinit katolictví nedůvěryhodné, skandalizovat je a vytvořit kolem něho atmosféru podezření a pochybností – včetně pochybností o Ježíši Kristu. Tuto část mají v portfoliu média. A Brown není nic než jeden z mediálních politruků. Výslednicí je třeba vaše ironická věta o hemžení ilumiátů jako o něčem, co je k smíchu, románová fikce. Bolševická antináboženská propaganda neblahé paměti může jen tiše závidět. Nikoli násilím, ale učení zlu hrou a zábavou. Tam míří Brown. Já se pohybuji v protisměru. Jsem takový konzervativní protiproud.

Vraťme se ještě k ruskému filozofu Solovjovovi. Jak jste se k němu intelektuálně dostal?

Přes rozhovory s kardinálem Špidlíkem v Římě a četbu některých zásadních textů – jak jeho, tak převážně ruských autorů, které mi doporučil. Pan kardinál byl velký, neobyčejně vzdělaný muž, s hlubokým lidským vhledem. Navzdory životu v emigraci – nebo spíš právě díky tomu – velmi přesně odlišoval sovětské od ruského. Jako velmi blízký spolupracovník papeže Jana Pavla II. a později také Benedikta XVI. zesílil ve Vatikánu jak téma slovanství, tak vědomí důležitosti vztahů s pravoslavím. To je ostatně katolictví nekonečně bližší než třeba západní protestantské bludné větve křesťanství. Četl jsem také Berďajeva a mnohé další spisovatele, myslitele a teology, kterým ještě Stalin dovolil emigrovat, takže pak žili na Západě, ostatně i v Praze. Přes ně jsem se nutně musel dostat k Solovjovovi. Skoro všichni to byli jeho žáci. A uvědomovali si nebezpečí, které Západu hrozí.

Myslíte, že poslední pokusy o překotnou federalizaci Evropské unie naplňují Solovjovovy obavy? Z čeho hlavně?

Z vytvoření čtvrté říše, superstátu. I když slovo obavy je vlastně sporné. Předpověděl, že vznikne Evropská unie a na počátku jedenadvacátého století spolkne členské země a vytvoří říši. Solovjova tento proces nezajímal jen politicky, ale především teologicky. Jako stvoření prostoru pro příchod Antikrista. Ale protože apokalypsa pro křesťany představuje především naději na definitivní návrat domů, je těžko hovořit o obavách. Soudný den a to, co mu bude předcházet, jistě nebude nic příjemného, ale zase: zatímco na Západě je to především Dies irae, Den hněvu a zúčtování, pro Východ je druhý příchod Kristův primárně voskresenije, zmrtvýchvstání, absolutní naděje.

Jak si představujete novodobého Antikrista? Co je jeho podstatou?

Nejde o to, co si představuji, ale co o něm s jistotou víme. Není novodobý ani starověký, ale od Kristovy popravy na Golgotě potenciálně stále přítomný. Je už dávno na světě a my pouze čekáme, kdy a kdo se v něj tak říkajíc vtělí. Protože Antikrist je člověk, nikoli ďábel. To jen v béčkových hororech je s ním z neznalosti či kvůli záměrné mystifi kaci ztotožňován.

Jaké má vlastnosti?

Solovjov ho líčí jako intelektuála, slavného spisovatele, kterého všichni uznávají jako dobro samo. Zednářské elity, které za vznikem Evropské unie stojí, však vědí, že je chorobně zahleděn sám do sebe a že pro svou temně ukrývanou pýchu a ambice udělá cokoli. Proto ho v kritické chvíli dosadí na evropský trůn. Moc a obdiv mas z něj postupně učiní stvůru, která se pokládá za člověkoboha, rovného Bohočlověku – Kristu. A bojem proti němu vykročí za světovládou.

Myslíte, že se v minulosti něco takového přihodilo?

Ano, pokusů o Antikrista bylo v naší civilizaci víc. Jeho plnému rozvinutí však doposud vždy něco zabránilo. Proto stále ještě žijeme. Zdá se však, že technologická epocha pokus o dobytí světa a světovou vládu dělá stále reálnějším.

Na základě vašeho rozhovoru pro Parlamentní listy média začala psát, že tvrdíte, že Antikristem v čele EU měl být Václav Havel. Ve Smrti v sametu však píšete: „První prezident naší ,postsovětské‘ republiky se Antikristem zjevně nestal – a pro své tušené kritiky raději výslovně dodávám, že si nemyslím, že na tuto strašlivou ,funkci‘ vědomě aspiroval.“ Tak měl, nebo neměl stát v čele sjednocené Evropy?

Byla to jeho hlavní ambice. Naše země ho moc nezajímala, protože toužil patřit mezi ty, kdo řídí tento svět, ne-li přímo vesmír, jak občas mudroval. Proč se mu tuto ambici naplnit nepodařilo, o tom je významná část knihy.

Současně tvrdíte, že „Havel byl někým a něčím podstatně jiným, než za co ho vydávala média, něčím a někým podstatně jiným, než za co ho měli jeho spoluobčané“. Čím a kým?

Tvrdil, že je demokrat, ale demokracií opovrhoval a chtěl ji zničit. Mluvil o svobodě, ale svou ideologií, přesvědčením i praktickými kroky směřoval k vytvoření korporativistického státu. A tak dále. K pochopení téhle analýzy je nutné číst celý text. Obávám se, že když se to řekne takhle stručně, lidé odkojení desetiletími mediálního tesání havlovského mýtu se instinktivně leknou. Při renesanci evropského pohanství jsou modly často jedinou jistotou, kterou věřící ateisté mají.

Řekl vám už někdo, že vaše náboženské úvahy mají ráz horlení pozdního konvertity?

Neřekl, ale čekal bych to. Na setkání s Kristem má člověk malý vliv a obvykle k němu dojde ve chvíli, kdy to nejméně čekáte. To máte jako se svatým Pavlem, jehož jméno jsem ostatně nikoli náhodou při biřmování přijal. Náhle vás oslepí světlo, v němž je všechno. Absolutně. Beze zbytku. Kolem vás chodí lidé a nic nevidí. Je to nesdělitelné. Ten zážitek tak totálně přesahuje vše, co jste prožili, že máte jen dvě možnosti: odvrátit se, odmítnout, zapřít – nebo přijmout. Pak ale se všemi důsledky. Bez kompromisů.

Co to znamená?

Když musíte ujít sám dlouhou cestu, když vám křest nikdo nepřinese na talíři jako několikadennímu děcku, možná si daru Ducha svatého vážíte víc než někteří celoživotní katolíci. Jistěže vím, že to není moje zásluha, ale čistá milost. Stejně jako defi nitivně vím, že nic není náhoda a všechno má svůj smysl. Každý důsledek má příčinu a na počátku všeho je Příčina s velkým P. Z toho plyne docela dobrá komparativní výhoda: Protože mám jak hlubokou zkušenost s ateismem, do kterého jsem se narodil, ale i se složitou cestou skrze východní filozofi e a přes judaismus ke katolictví, je mou povinností se o svou zkušenost podělit s ostatními, s bližními. V tom je ostatně celý smysl křesťanství. Mise dobré zprávy o Kristu a jeho druhém příchodu na konci věků.

Konzultoval jste náboženské části vaší knihy s nějakými katolickými intelektuály, nebo jde jen o vaše privátní teologické postoje?

Jako abych se ujistil, že v tom nejedu sám? Vy si to představujete trochu legračně. Ještě nikdy jsem žádný text tolikrát nepřepisoval, protože jsem si znovu a znovu uvědomoval, že to, co ke mně odkudsi proudí, převádím do nepřesných výrazů. Ani s konečným tvarem nejsem kdovíjak spokojen, ale někdy člověk musí říci hotovo, jinak bych v tom mohl pokračovat do konce života. Samozřejmě že jsem dal text číst významným katolickým autoritám, ale lidé typu mediálního intelektuála, pana Halíka, mezi nimi určitě nebyli. Ti patří k Danu Brownovi. Konzultoval jsem s těmi, kteří jsou pro mě teologickými autoritami. Škoda že již mezi námi není kardinál Špidlík, patřil by mezi ně. Předchozí kniha Smrt ve středu se mu velmi líbila.

Vaše kniha nese název Smrt v sametu. Dříve jste události v listopadu 1989 považoval za revoluci, nyní jen za fúzi kapitalismu a socialismu, která byla dlouhá léta – na Západě i Východě – připravována. I kdyby tomu tak skutečně bylo, připouštíte, že dnes máme blíž ke svobodné společnosti než před pětadvaceti lety?

Přičichli jsme na pár let ke svobodě, ale už se nám opět rychle vzdaluje. Tím je to bolestivější. A hlavně – před pětadvaceti lety na nás ze západní strany ostnatých drátů mávala naděje. Z tohoto hlediska máme ke svobodě dál než tehdy, protože už žádné „tam za kopečky“ není. Stejně jako je jasné, že samet i revoluce byly pouhý klam. I když nominálně se v každém směru dnes máme lépe, perspektiva, před níž stojíme spolu s našimi dětmi a vnuky, je obrácená. Je to paradox, neštěstí, ale nikoli důvod k rezignaci. Proto jsem také Smrt v sametu vůbec psal.

Čím se Evropanům bere svoboda, tedy kromě politických pravomocí, které přecházejí na Brusel?

Čím vám, Evropanům, to neumím říci, protože si myslím, že žádný evropský národ neexistuje. Čím nám, Čechům, Polákům, Švédům, Řekům a tak dále, tak právě tím, že z nás chtějí vyrobit unifikované Evropany. Vyřezat ze staletého odlišného vývoje našich národů odlišnost zkušeností, zvyků, tradic a charakteru a nahradit to jednou společnou normou. Bolševismus se nemění, jen vyměňuje potěmkinovské kulisy. A ještě něco má společného: nenávidí Boha.

Píšete, že žijeme uprostřed rozkvětu evropského ateismu. Proč má základnu právě v Evropě, zatímco v jiných částech světa – včetně Spojených států – takový ústup od křesťanství nenastal?

Z podobných důvodů, proč se v Americe neujal komunismus ani nacismus. Proč je Amerika navzdory všem šílenostem současnosti stále ještě světem naděje. Křesťanství a lidská svoboda jsou stejně spojité nádoby jako ateismus a socialismus. Evropa umírá na důsledky přijetí víry ve zbožštělého všemocného člověkarevolucionáře. Jakkoli se bojím o Spojené státy, vnímám, že pro podstatnou část Američanů Ježíš není jen televizní pohádka ke zdůvodnění opulentních vánočních nákupů, ale živý Bůh.

Velký vliv na moderní dějiny připisujete svobodným zednářům. Píšete, že vyhlásili totální válku katolicismu, například. Nepřeceňujete jejich význam?

Vznik Spojených států byl dílem zednářů, stejně jako každý druhý významnější politik, intelektuál a podnikatel v Masarykově Československu patřil do některé ze zednářských lóží. Po válce se zednáři a ilumináti vůbec začali trochu jinak organizovat a nazývat. Jejich špičky sestoupily do ještě hlubšího utajení. Ve veřejném prostoru po sobě zanechaly pouze mediálně komické stíny ke zmatení stop celé jejich ohavné konspirace proti člověku a jeho svobodě, proti podstatě naší civilizace.

Nejsou v jedenadvacátém století efektivnější organizace k prosazování názorů a zájmů než kdysi módní zednářské lóže?

Organizacím k prosazování názorů a zájmů se ještě ne tak dávno říkalo politické strany. V postdemokratické epoše je nahradila média, mediokracie. K jejim úspěšně zvládnutým úkolům patří také to, že zednáři a ilumináti jsou v Evropě veřejností vnímáni jako cosi středověkého, co s technologickým jedenadvacátým stoletím nemá žádný vztah. I to je jedna z mystifi kací, kterou se ve své knize snažím uvést na pravou míru. Ukázat, že nejde o béčkovou romantickou telenovelu, ale o syrovou a drsnou současnost.

Máte na to nějaké důkazy, nebo jste jen převzal tradiční katolický názor, že jejich hlavním nepřítelem jsou tyto tajné organizace?

Stohy důkazů. Existují dokonce přísně vědecké důkazy, které nikdo nezkoumá. Jde to až do skoro legračních detailů. Na internetu se stále zadávají adresy s počátečním znakem www. Není to vůbec potřeba, stačí http nebo dnes už cokoli, ale www se přesto drží a každý ho zná. V hebrejské abecedě je dvojité w také číslo šest. Www je tedy 666, podle Apokalypsy číslo Antikrista. Každý den na tento znak polovina lidstva zírá jak na bránu vševědoucna, kterou internet pro mnohé představuje. Ale čím je internet – to by zase bylo na mnoho rozhovorů a mnoho knih. A mnoho důkazů.

Často citujete velkého mediálního teoretika McLuhana, který prohlásil, že před veřejností se musí skrývat jen malá tajemství. Ta velká prý střeží veřejnost sama, protože jim odmítá uvěřit. Je tahle citace klíčem k pochopení metody myšlení a psaní Petra Hájka?

Skutečnost je složitější. Ostatně, ta největší tajemství, která skrývají osud každého jednotlivého člověka, si nosíme v srdci. Mnozí o nich nevědí, protože uvěřili mystifi kaci, že srdce je jen sval. Nějací doktoři, vedení toutéž představou, nedávno komusi namontovali místo srdce technickou pumpu na krev. Pokládali za nevysvětlitelné, že ten člověk za půl roku zemřel tak říkajíc na selhání všeho. Ignorujeme tajemství života, valná část veřejnosti už neví nic o tajemstvích smrti. Proti tomu stojí hry, podvody a mystifi kace, které ve veřejném prostoru šíří nebo z politických důvodů fixují média hlavního proudu svou pubertální zábavou. Jenže ono to spolu úzce souvisí. Za převažující metodu svého myšlení a psaní pokládám paradox. McLuhanův výrok paradoxní je.

Sdílí vaše názory taky prezident Václav Klaus?

Ve chvíli, kdy spolu mluvíme, jsem mu knihu ještě nedal. Dostane ji jako všichni ostatní 7. listopadu. Tuším však, že jeho reakce bude standardní. Václav Klaus se nechal slyšet, že se mnou v devadesáti procentech mých názorů nesouhlasí, ale ten desetiprocentní zbytek je prý pro něj dostatečně cenný, aby mělo smysl strávit se mnou deset hradních let ve velmi úzké každodenní spolupráci. Řekl bych, že pro mě to ve vztahu k němu platí úplně stejně – pouze v přesně opačném poměru.

V jedné z kapitol jste napsal: „Tajné služby, policie, státní zastupitelství a soudy vstoupily do našeho světa s donedávna nepředstavitelnou arogancí a všudypřítomností. Slovo korupce se stalo tímtéž základním pojmem jako v minulém režimu třídní boj. Má také podobné důsledky: policie zatýká, údajní i skuteční zločinci se skrze mediální štvanice škvaří ve společenském opovržení či přímo ve vazbě, aniž ještě proběhl soud.“ Komu to podle vás slouží?

Strachu, závisti, lži a nenávisti. Havlistům a jejich spojencům. Jistě ne demokracii. Kriminalizace politiky a politiků je jedním z hlavních nástrojů k destrukci zbytků standardního politického systému. Média předvádějí svět české politiky jako jednu velkou žumpu plnou zločinců, zbohatlíků z daní chudých poplatníků, prostě mafi -ánských kapitalistů, řečeno Havlovými slovy. Půlnoční království z Pyšné princezny. A hned vedle je socialistický ráj, království prince Miroslava – Německo, potažmo Evropská unie. V Bruselu se přitom krade, lže a podvádí tak nepředstavitelným způsobem, že pokud by o tom média hrála podobné každodenní seriály, nic jako Evropská unie by už dávno neexistovalo, protože by ji smetla velmi nesametová vlna lidového rozhořčení. Nic takového se však nestane. I to je jedna z cest, jak se dá znechutit občanům jejich vlastní stát a předat ho cizí moci. Jak obnovit Římskou říši, nabídku pro Antikrista.

V knize se vysmíváte novinářským posedlostem, například fascinaci mayským kalendářem a jeho proroctvím o konci světa v prosinci 2012. Myslíte, že k něčemu koncem roku dojde?

Dosti podrobně vysvětluji, jak to s tímhle takzvaným proroctvím je doopravdy. Nevylučuji, že se opravdu brzy něco významného, možná i nepříjemného, přihodí. Určitě však nepůjde o konec světa. Za to ručím.

Z čeho vycházíte?

Z téhož zdroje. Z Apokalypsy svatého Jana a z evangelií. Je to poměrně jednoduché. Pokud někdo tvrdí, že zná termín apokalypsy, už tím ho vylučuje. Když Ježíš líčí znamení, jež budou předcházet závěrečným stadiím zničení našeho slzavého údolí, zdůrazní, že o tom, kdy se tak stane, neví nikdo, jen Bůh Otec. Média se sice jako vševědoucí ráda tváří a v očích mnoha ateistů bohem jsou, ve skutečnosti ale nevědí nic. Jejich království je virtuální, s realitou se ani nedotýká.

Ve své knize zdrcujícím způsobem kritizujete média. Mluvíte dokonce o mediokracii, jež nahradila demokracii. Jak hodnotíte, že v posledních pěti letech u nás začínají jedno médium za druhým odkupovat čeští miliardáři, kteří mají svůj byznys v úplně jiných oborech, takže jejich motivace většinou nejsou podnikatelské, ale spíš vlivové?

Na jednu stranu je to čirá hrůza, na druhou je to už skoro jedno. Chtějí si prostě líznout. Ale rozlišoval bych. Zatímco havlistický produkt, Zdeněk Bakala, v kartelu s Českou televizí má ještě jisté ideové cíle a jeho mediálně-svazácké úderky z Respektu a Hospodářských novin bojují proti klausismu se stopami odumřelého politického romantismu, Andrej Babiš vše tohle pouze účelově předstírá. Řekl bych, že chce svůj mediální, respektive z něho plynoucí případný politický vliv využít především k řešení složité úvěrové situace svých firem. Ale nepřeceňoval bych to. Demokratický politický systém nastavený po sametovém převratu Václavem Klausem se podařilo téměř úplně rozbít už předtím. V této situaci je prakticky jedno, kdo na umírající české demokracii parazituje. Jsou to nejspíš vyhozené stamilióny či miliardy, které k nim připluly stejně lehko, jako se jich lehce zbavují. Ale zase díky tomu živí pár desítek špatných novinářů, kteří by ve svobodné společnosti neměli šanci. Jen za socialismu.

Za tragédii českého mediálního světa považujete spojení některých novinářů a policistů za účelem diskreditace lidí prostřednictvím zveřejňování přepisů jejich odposlechů. Kdybyste byl dnes šéfredaktor vy sám, jste si jist, že byste takový trhák, jako jsou přepisy odposlechů, odmítl zveřejnit?

Stoprocentně. Nejen z ideových, ale i komerčních důvodů. Rozpoutal bych naopak šílenou investigativní kauzu o původu a smyslu takového, v uvozovkách, úniku. To bychom se možná teprve divili, v čem žijeme. A náklad by letěl strmě nahoru i bez bulvárních ubohostí. Obávám se však, že v takovém případě by mě brzy odvolali.

Reflex 1. 11. 2012

Knihu Petra Hájka "Smrt v sametu" vydává nakladatelství Daranus

čtěte také:

Ještě z knihy Petra Hájka: Kdo řídil zinscenovaný pád komunismu a jak škodil Václav Havel

Výbušná kniha Klausova Hájka: Pravda o Havlovi, sametové revoluci a konci světa

Rozhovor s Petrem Hájkem: Václav Havel sloužil lži a nenávisti. Sametová revoluce byla podvod

 

Klíčová slova: pravdoláska  | Havel  | zednáři  | historie  | církev  | ilumináti
9545 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

FreeGlobe.cz

Íránský útok na tankery? Japonci zpochybňují americkou a saúdskoarabskou propaganduDvě lesby uřízly malému chlapečkovi… A pak… (+ foto)Googlem ke světovládě? Vyhledávač, po němž se blbne, ale správně volíČetba knih způsobuje změny v mozku!Svět se mění. K lepšímu? Pride 1959 vs Pride 2019

ePortal.cz

Naprosto neuvěřitelné vyjádření ministra vnitraRobinson musí zmizet. Je málo pokrokový

euPortal.cz

V devadesátých letech probíhal poměrně ostrý boj mezi dvěma skupinami: a) havlisté chtěli všechno rozdat nadnárodním korporacím, b) klausovci chtěli vytvořit vrstvu domácích podnikatelů a národní kapitalismusPokud by nebyl ministrem vnitra Hamáček, tak standardní ministr vnitra by měl po německé vládě požadovat vysvětlení, proč z Německa vyhoštěný imigrant znásilňoval v ČR

Eurabia.cz

Díky infiltraci bavorských mešit českou antiislamistkou Křížkovou jsme potvrdili propojení pražských islamistů na ty v MnichověJak Salvini «obrátil» katolické voliče?

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životSilnější než chemoterapie: Bylinka na rakovinu, která vám roste přímo pod nosem

euServer.cz

Probíhá pokus spodiny o majdanizaci našich politických poměrů. O fašistický převrat, který se pro tupý dav a herce, nemající o politických faktech zbla tušení, zamaskoval do hávu demokracieMůže vůle 1/3 občanů přetlačit vůli 2/3 občanů?

ParlamentniListy.cz

Okamuru nas*al ČRo! Co jsem si to dovolil říct, že ji znásilnil migrant z Afriky? Šílená jízda redaktorky, doufám, že ten rozhovor odvysílajíLhal primátor Hřib? A bojová porada Čižinského s Minářem před Letnou, máme FOTO
Články autora
Průzkum
Žádné aktivní ankety nebyly nalezeny