„Vládnoucí třída má školy a tisk pod palcem. To umožňuje hýbat pocity davů.“ (Albert Einstein)

Téměř 50 let před válkou v Iráku Británie s Amerikou usilovaly o tajnou změnu režimu v Sýrii

Autor: odjinud | Publikováno: 6.9.2012 | Rubrika: HISTORIE
Ilustrace

Dokumenty ukazují, že Bílý dům a Číslo 10 konspirovaly ve věci ropou poháněného plánu invaze

Téměř 50 let před válkou v Iráku Británie s Amerikou usilovaly o tajnou „změnu režimu“ v jiné arabské zemi, kterou obviňovaly z šíření teroru a z ohrožování západních dodávek ropy, když plánovaly invazi do Sýrie a zavraždění jejích vůdčích postav.

Nově objevené dokumenty ukazují, jak v roce 1957 Harold Macmillan a president Dwight Eisenhower schválili spojený plán CIA-MI6 na zrežírování falešných pohraničních incidentů jako záminky pro invazi do Sýrie ze strany pro-západních sousedů a pak k „eliminaci“ nejvlivnějšího triumvirátu v Damašku.

Tyto plány jsou diskutovány s děsivou upřímností, jak objevil v soukromých dokumentech Duncana Sandyse, ministra obrany za pana Macmillana, Matthew Jones – docent mezinárodní historie na Royal Holloway University of London.

Ač historikové věděli, že na podzim 1957 tajné služby usilovaly o svržení syrského režimu, tohle je poprvé, kdy byl nalezen nějaký dokument, který ukazuje, že srdcem tohoto spiknutí bylo zavraždění tří vůdčích postav. V dokumentu koncipovaném jako přísně tajný pracovní skupinou pracující na vysoké úrovni, která se sešla v září 1957 ve Washingtonu, panu Macmillanovi a presidentu Eisenhowerovi neponechávají žádnou možnost k pochybnostem o potřebě zavraždit nejvyšší muže v Damašku.

V části „preferovaný plán“ stojí: „Aby se umožnily akce osvobozeneckých sil ke zredukování schopnosti syrského režimu zorganizovat a směřovat své vojenské akce, ztráty a ničení se udržely na minimu, a aby se dosáhlo žádoucího výsledku v co nejkratším čase, je třeba vyvinout zvláštní úsilí k eliminaci určitých klíčových jedinců. Jejich odstranění by se mělo dosáhnout už počátkem průběhu povstání a intervence a ve světle okolností, které v té době budou existovat.“

Tento dokument schválený Londýnem i Washingtonem jmenoval tři muže: Abd al-Hamida Sarraje, šéfa syrského vojenského zpravodajství; Afifa al-Bizriho, šéfa syrského generálního štábu; a Khalida Bakdashe, vůdce syrské Komunistické strany.

Na ministerského předsedu, který se z větší části dostal k moci přes záda Anthonyho Edena, co skončil po té katastrofální skopičině v Suezu jen rok před tím, byl pan Macmillan pozoruhodně válkychtivý. Poznamenal si to do diáře jako „tu nejchmurnější zprávu“. Utajení bylo obrovské, pan Macmillan nařídil, aby se plán držel v tajnosti i před britskými náčelníky štábů kvůli jejich sklonu „kecat“.

Obavy o čím dál více proti-západní a pro-sovětské sympatie Sýrie na Downing Street a v Bílém domě rostly už od sesazení konzervativního vojenského režimu plukovníka Abida Shishakliho koalicí politiků strany Ba’ath a Komunistické strany i jejich spojenců v syrské armádě v roce 1954.

To volání po akci táhl šéf CIA pro Střední východ Kermit Roosevelt, vnuk bývalého presidenta Theodora Roosevelta. Ten identifikoval plukovníka Sarraje, generála al-Bizriho a pana Bakdashe jako skutečnou moc za tou loutkou presidentem. Tento triumvirát se pohyboval čím dál blíže po oběžné dráze kolem Nikity Chruščova následně poté, kdy v předchozím roce došlo ke katastrofálnímu pokusu Británie a Francie v tajné dohodě s Izraelem o zvrácení znárodnění Suezského kanálu.

Do roku 1957 i přes americkou opozici vůči krokům ohledně Suezu president Eisenhower už cítil, že už déle nemůže ignorovat nebezpečí, že Sýrie se stane pro-moskevským centrem k šíření komunismus po Středním východě. On a pan Macmillan měli strach, že Sýrie by mohla destabilizovat pro-západní sousedy vývozem terorismu a podporou mezinárodního disentu. Co bylo ještě důležitější, Sýrie měla rovněž kontrolu nad jednou z hlavních ropných artérií na Středním východě, nad ropovodem, který propojoval ropná pole pro-západního Iráku s Tureckem.

V „preferovaném plánu“ se dodává: „Jakmile bude dosaženo politického rozhodnutí pokračovat s vnitřními nepokoji v Sýrii, jsou CIA a SIS (dnešní MI6) připravena pokusit se o větší počet menších sabotáží a incidentů z úsilí o převrat pracujíc s individuálními kontakty.

„Tyto dvě služby, bude-li to vhodné, by spolu měly konzultovat, aby se vyhnuly překrývání svých aktivit nebo nežádoucích interferencí mezi nimi… Incidenty by se neměly koncentrovat v Damašku; operace by se neměla přehnat; zvláště velká péče by se měla věnovat tomu, aby se zamezilo zapříčinění dodatečných opatření k osobní ochraně klíčových vůdců syrského režimu.“

Sabotáže

Zpráva uvádí, že jakmile bude vytvořena nezbytná míra strachu, zinscenují se pohraniční potyčky, aby se vytvořila záminka pro Irák a Jordánsko k vojenské intervenci. Sýrie se musí naaranžovat, „aby vypadala jako sponzor spiknutí, sabotáží a násilností směřovaných proti sousedním vládám,“ říká zpráva. „CIA a SIS by měly využít svých schopností, jak psychologických, tak i akčních, ke zvýšení napětí.“ To znamená operace v Jordánsku, Iráku a Libanonu, které nabudou formu „sabotáží, národních spiknutí a různých silně ozbrojených aktivit,“ aby se to svedlo na Damašek.

Tento plán volal po financování „Výboru Svobodné Sýrie“ a po vyzbrojování „politických frakcí s militantními či jinak akčními schopnostmi“ uvnitř Sýrie. CIA a MI6 měly podněcovat vnitřní povstání např. u Druze na jihu, aby se pomohli osvobodit političtí vězni držení ve zdejším žaláři Mezze a rozdmýchat aktivitu Muslimského bratrstva v Damašku.

Plánovači předjímali náhradu režimu Ba’ath – Komunistů režimem, který měl být pevně anti-sovětský, ale uznávali, že bude nepopulární a „bude pravděpodobně zapotřebí, aby spoléhal především na represivních opatřeních a svévolné využívání síly.“

K tomuto plánu se nikdy nepřikročilo, hlavně proto, že nešlo přesvědčit arabské sousedy Sýrie k akci a útok ze samotného Turecka byl považován za nepřijatelný. O rok později se Ba’athisté obrátili proti svým komunistickým bývalým spojencům a zavedli Sýrii do federace s generálem Nasserem v Egyptě, která trvala do roku 1963.

Ben Fenton, The Guardian, Saturday 27 September 2003

Přeložil Miroslav Pavlíček

Zdroj: http://www.guardian.co.uk/politics/2003/sep/27/uk.syria1

www.reformy.cz

Klíčová slova: USA  | Velká Británie  | tajné služby  | válka  | Sýrie
3545 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

FreeGlobe.cz

Švédská vláda ztratila kontrolu nad zemí: 120 pumových útoků za půl roku. Integrace migrantů v praxiTak tohle nedokážete! Greta prý vidí oxid uhličitý pouhým okem!Hrdinové z Antify proti důchodkyni s chodítkem (+ video)Na antirasistické konferenci zakázali bělochům pokládat otázkyGreta není první! Už před 27 lety tleskali světoví potentáti holčičce, která nechtěla dýchat vzduch a kupodivu dodnes blahobytně žije (+ video)

ePortal.cz

Ten hnus primárně vytéká z médií DeníkN, Aktuálně a Respekt... Novinářská kreatura FendrychDalší profesní zločin České televize. Zatímco poslankyni Miroslavu Němcovou...

euPortal.cz

Za tenhle klip chtějí Elán popotahovat, protože si dovolili na nedotknutelné novináře. Bulvární krysy. Podívejte se Nesmíme věřit USA a Západu, neboť kohokoli kdykoli zradí

Eurabia.cz

Proč Česká republika již 30 roků podporuje ničení islámského světa a podporuje tak islámský terorismus?„Zasr.. bílý!“ Odporný rasistický útok ve Francii

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Jsme ohroženi jadernou válkou s Ruskem víc, než si myslímeProč si Karel Gott získal národ a proč původní pokus mediálního mainstreamu a některých politiků prezentovat jej jako "rozporuplnou osobnost" skončil fiaskem, trapnými výlevy několika jedinců

ParlamentniListy.cz

Tomu že je 16? Nebo spíš 40? Afghánce hledá policie. FOTO mladíka uvnitřZeman a zdraví? Doktor Hnízdil se směje. A dál to lítá: Klaus ml., Hitler, spodina, póvl
Články autora
Průzkum
Žádné aktivní ankety nebyly nalezeny