V podstatě už od počátku 90. let se objevují iniciativy jako např. Děkujeme, odejděte! samozvané studentské aktivistky Moniky Pajerové. V poslední době však tyto aktivity gradují a do popředí se dostávají nejrůznější skupinky a ad hoc iniciativy, které brojí proti vládě aniž by nabídly jakýkoliv skutečný recept na řešení bezvýchodné situace. Není pochyb o tom, že tato vláda je pokračováním agendy výprodeje národního bohatství, zničení suverenity za prázdný pojem „evropanství“ a zadlužení občanů vůči mezinárodním bankám. Požadavky takových iniciativ poháněné bezbřehou korupcí na nejvyšších místech tak vypadají logicky, jenomže málokdo si přizná, že pád vlády jako cíl sám o sobě nic neřeší. Pouze přispívají k chaosu a nekonstruktivnímu vybíjení negativních emocí. Ne, nové volby opravdu nepředstavují žádné řešení, ani o milimetr. Tento systém stojí na falešné soutěži politických stran, které se liší jen svými vývěstními štíty, za nimiž vězí jedna a ta samá marketingová lež.

Bohužel, stejnou bídu a myšlenkový oportunismus představují často právě i tyto protivládní aktivity jako už zmíněná Děkujeme, odejděte! Věrohodnost je dána zakladateli a jakou věrohodnost asi má Monika Pajerová, jejíž jediná zásluha z Listopadu 1989 spočívala v tom, že jako členka SSM vedla hlouček studentů na Hrad v rámci akce, která byla SSM schválena? A posléze lhala redaktorům BBC, že šlo o spontánní a jí organizovanou akci o tisících demonstrantech, zatímco ve skutečnosti se toho podle pamětníků zúčastnilo pár set studentů. Jakou věrohodnost asi má Holešovská výzva (nyní velikášsky se nazývající Národní rada), za níž stojí bývalí estébáci?

Revoluce nesmí být projevem frustrace, nýbrž vůle a naděje. Když Gándhí a Indové povstali, revoltovali samozřejmě proti Britům, ale především za nezávislost. Demonstrovat za pád vlády bez vůle a představy o následných krocích, které jsou mnohem důležitější než samotný pád vlády, je výkřikem do tmy.

Indové toužili po svobodě, toužíme i my po svobodě nebo po pomstě na jiných? Můžeme vůbec nenávidět ty, které jsme jako ovce dokola dvacet let volili? Chtějme víc, chtějme svobodu a přímou demokracii, jděme za tím důsledně, ale jako lidé, a to z těchto elit udělá historii. Ale samotné jejich odstavení a ponížení žádnou změnu nepřinese.

Na rozdíl od těch, kteří ten recept mají a navrhují zcela jasné kroky k důsledné implementaci přímé demokracie a svobodného nakládání se státní měnou, se v médiích neustále objevují tyto rádobyopoziční a směšné partičky jako NEO2011, fanklub pana Babiše, Iniciativy za demisi vlády nebo už zmíněná Holešovské výzva, které řešení ani nabídnout nechtějí. Brojení proti korupci (jakkoliv je odpor proti ní pochopitelný) se stalo mediálním perpetuum mobile a folklorem postaviček a partají, které se chtějí zviditelnit nebo- ještě hůře, vytvářet falešné zdání opozice. Naposled mnozí nalétli cirkusu jménem Věci veřejné; komu asi skočí na lep nyní? Rozhodl jsem se proto předložit v plén svůj návrh ústavy, tedy komplexního textu, který by dle mého názoru mohl položit základy či inspiraci k řešení neutěšené situace- jevů v České republice i těch ze světa, které nás bezprostředně a cíleně ovlivňují.

Pracoval jsem na ní zhruba rok, ovšem některé principy (jako například důsledné zrušení stranického systému) jsem měl zkoncipované už dobré desetiletí. Netvrdím, že jde o definitivní verzi; rád se nechám případnou veřejnou diskuzí inspirovat k její úpravě či doplnění. Zatím jsem ji publikoval po částech na Facebooku jak na svém profilu, tak ve skupině CZ Skutečná demokracie. Z proběhlé diskuze mohu předjímat možnou reakci čtenářů i zde. Preventivně chci hlavní okruh připomínek rovnou okomentovat a vysvětlit mé úmysly. Reakce byly několikeré (beru v úvahu jen ty věcné, třebaže i kritické):

Snad největší kritiku vyvolaly zmínky o křesťanství. Je vidět, že emotivní témata často zaujmou mnohem více než neutrální body s konkrétním dopadem. K tomu bych řekl jen tolik, že tím nemířím k zavádění nějakého konfesijního státu nebo k propagaci jakéhokoliv „fundamentalismu“. Jsem kritický vůči církvi a nepodporuji církevní restituce. Zároveň jsem však bytostně přesvědčen, že povědomí o Bibli a křesťanské etice (a nejen křesťanské, ale i dalších, včetně filozofických konceptů) je nesmírně důležité obzvlášť pro mladou generaci, která dosud vyrůstá jen v prostředí technokratismu a materialismu.

Někteří se pozastavovali nad „národním“ pojetí státu. Ano, podléháme umělé módní vlně, která nazývá národně organizovaný stát přežitkem. Kam nás toto hledisko dovedlo, vidíme ve všeobecném úpadku, kde globalistická EU je jako lokomotiva, která už padá z útesu a táhne za sebou jednotlivé státy jako vagony. Stát je státem právě proto, že ho tvoří národ. USA sice nejsou národním státem, ale to neznamená, že klasický stát může fungovat s obyvateli, kteří nepociťují sounáležitost se společenstvím, ze kterého pocházejí. Nemůže. Spojené státy při osídlování za sebou neměly žádnou historii, natož tradice. Jediným, avšak účinným tmelem směsice všech možných etnik, bylo nejprve vymezení vůči původním obyvatelům- a to i za cenu genocidy Indiánů, dále segregace černochů a nyní expanzionismus vydávaný za svého druhu poslání. Toto všechno spolu se snahou se vůbec nějak „zabydlet“ vytvořilo jádro budoucího amerického „národa“ denodenně vtloukaného do hlavy každému školákovi.

Národní akcent v ústavě má proto dvojí důvod: jednak uvědomit si kořeny, uvědomit si, že kromě rodiny, která se nesmí nechat zabíjet socioinženýrstvím posledních desetiletí, máme i širší rodinu- národ. A jednak jde o ideu, že sdílíme určité národní dědictví v podobě přírody, surovin, zemědělství a dalších strategických komodit jako energie a jednotlivých důležitých firem, které MUSÍ patřit do správy státu, tedy Čechů.

Když odhlédnu od podobných kritik, většinou z levicových pozic (jak paradoxní, když spoustu dalších ustanovení lze chápat jako „levicové“; ale právě proto, že toto názorové schizma lidstva vidím jako nesmyslné a zhoubné, nedělá mi potíže zastávat nebo odmítat teze z obojího, přičemž jediným kritériem je mi cit pro to, co považuji za pravdivé), tak musím přiznat, že jsou oblasti, kde se necítím silný v kramflecích- hlavně téma samosprávy jako takové považuji za nedotažené a budu vděčný za návrhy a inspiraci. Ostatně, nedisponuji týmem lidí, který by za mě práci odvedl, abych se pod to pak mohl slavně podepsat…

Jelikož jde ale o poměrně obsáhlejší text a ne každý bude ochoten u něho vydržet nebo se k němu neustále vracet (nebojte, proti evropské „ústavě“, kterou nikdy nikdo nečetl, jde o doslova o jednohubku), tak považuji za praktické publikovat ho po částech, přičemž zde a jenom zde uvedu odkaz na celý text ústavy, kde si ji bude možno stáhnout. Rád bych ale ještě předtím zdůraznil ve výčtu principy a hlavní body, které obsahuje a jež z ní vyplývají:

 

  1. Zavedení přímé demokracie a zrušení politických stran: přímá demokracie není utopií, nýbrž naplněním původního významu zastupitelské demokracie: „vláda lidu“ promítaná skrze zástupce lidu, kteří na základě implementovaných mechanismů musí být kontrolovatelní (z hlediska výkonu funkce i majetkových poměrů) a odvolatelní plebiscitem. Závazná referenda a plebiscity jsou základní nástroj projevu vůle občanů na celostátní i komunální úrovni.  Konec podvodu jménem „demokracie“, kdy nám vládnou strany a jimi delegovaní, programově korumpovaní šíbři. Stranický systém ze své podstaty vede k tomu, že lidé nemohou volit přímo zástupce, ale jen strany. A i straníci na kandidátkách jsou z logiky své příslušnosti zástupci těchto stran a jejich vedení, nikoliv lidí. Strany jsou napojené na byznys a jemu ve skutečnosti slouží. Stranické vedení, které určuje její kurz, lze mnohem lépe korumpovat (a tím celou politickou reprezentaci) než nezávislé a neorganizované jednotlivce.
  2. Důsledná ochrana individuálních svobod a práv: konec beztvarých a čistě ideologických „lidských práv“, které jako zvučná pohádka slouží právě k ničení přirozeného prostředí a svobody lidí. Svoboda je hodnotou nade vše a např. ani politiky podsouvaná záminka bezpečnosti všech nesmí vést k omezení svobod kohokoliv. Neexistuje nic jako „práva menšin“, pouze pokud chce někdo prosadit pokroucené vztahy uvnitř země. Jsou pouze stejná práva pro každého člověka a zodpovědnost každého s tím spojená.
  3. Svobodné nakládání s národní měnou a reorganizace daní: národ sám prostřednictvím jím autorizovaných zástupců má právo vydávat a určovat národní měnu, nikoliv pouze centrální banka, která slouží zájmům mezinárodního finančního systému. Daně nesmí být prostředkem ekonomického biče, ale regulativním prostředkem spotřeby. Daně z příjmu mohou být zrušeny a nahrazeny ekvivalentní emisí peněz pro státní příjem. Stát může určit základní cenu surovin a paliv a co se obchoduje na mezinárodním spekulativním trhu za neustále rostoucí ceny, to lze přímo kompenzovat úhradou rozdílu nezi stanovenou základní cenou a cenou spekulativní přímo nadnárodním dodavatelům. Důsledkem bude stabilní cena vstupů a omezení neustálého růstu cen. Atd.
  4. Nová etika bankovnictví: potírání lichvy a dvojího úročení. Zákaz propagace úvěrů a omezení drakonických exekucí v režii vyděračských mafií- to vše přispěje spolu se založením státních bank pro fyzické a právnické osoby ke kultivaci finanční sféry, která v dnešní podobě generuje hospodářské krize
  5. Hodnoty lidského života od početí, rodiny a manželství jsou základem zdravě funkčního národa a státní pospolitosti. Jedině morální zásady jsou hrází proti manipulaci a zlovůli globálních elit prosazujících rozklad státu, rodiny a přirozenosti.
  6. Média jako veřejné subjekty: Soukromá média, obzvlášť ta ve vlastnictví cizích nadnárodních skupin, nejsou žádnou zárukou objektivity, naopak pomáhají legitimizovat zavádějícím a lživým zpravodajstvím plány elit. Cílem musí být konec obelhávání lidí médii, protože základním právem člověka je přístup k objektivním informacím, a tedy povinnost médií tuto objektivitu zaručit. Každá svoboda se pojí s odpovědností. U veřejných subjektů dvojnásob. Média mají svobodu projevu, ale pouze jako svobodu témat. Nad ní je povinnost informovat objektivně. To dnes neplatí, ale už mnoho lidí si uvědomuje, jak hlubokou propagandu představují tzv. soukromá „svobodná“ média.

 

Toto jsou základní okruhy, které dle mého přesvědčení je třeba řešit a redefinovat jejich pojetí. Málo si dnes uvědomujeme, jak krok za krokem došlo k akceptaci hegemonie bank, které fakticky ovládají celou ekonomiku. Všeobecně jsme přejali dogma, že tisk si může publikovat co ho napadne a jak ho napadne a že snad to, co čteme a vidíme v televizi musí být pravda prostě proto, že přece žijeme v „demokracii“. Kdo však jde do hloubky, uzří, jak hluboce jsme manipulováni tezemi o ekonomice i „svobodných“ médiích.

Už vznikly samozřejmě i jiné návrhy směrem k přímé demokracii. Četl jsem jistý návrh ústavy, který ale vychází ze stávajícího textu české konstituce a na ni autor narouboval prvky přímé demokracie. Toto považuji za nedostatečné a naivní. Nejde totiž jen o přímou demokracii, jde o to, že demokracie má obsah, kterému všichni lidé musí být neustále přibližováni a vzděláváni. Demokracie totiž není produkt, který lze podle libosti konzumovat. Chápe-li národ takto demokracii, je na nejlepší cestě nechat si ji vzít budoucí tyranií.

Řadu dalších věcí z mé práce jsem neuvedl. Nechť každý uváží, jestli bude mít chuť se seznámit s daným textem. Považuji ale za zásadní, aby došlo ke změně současného systému jako takového. Žádné volby podle současných pravidel nic nevyřeší. To platí už dvacet let a bude platit dalších dvacet, pokud se nebudeme prát o to, co každému člověku náleží- svobodu v rozhodování o osudu státu. STÁT NENÍ HEGEMON, KTERÝ NÁS MŮŽE PODLE POTŘEBY ZKASÍROVAT NEBO ZPARAGRAFOVAT, STÁT JE ÚTVAR, KTERÝ MÁ SLOUŽIT NÁRODU JAKO CELKU K ROZVOJI; POLITICI JSOU Z PODSTATY „ZASTUPITELI“, ABY PLNILI VŮLI LIDU A NE NAOPAK; STÁT JE PROSTŘEDÍ, KTERÉ MÁ PŘISPÍVAT K HARMONICKÉMU VÝVOJI NOVÝCH GENERACÍ. STÁT ŘÍZENÝ Z VŮLE OBČANŮ JE JEDINÁ ENTITA, KTERÁ SE MŮŽE POSTAVIT ZHOUBNÉ GLOBÁLNÍ AGENDĚ MORÁLNÍ, EKONOMICKÉ A POLITICKÉ EXPLOATACE NAŠÍ ZEMĚ A VŠECH JEJÍCH OBČANŮ.

 

Zde je odkaz na PDF soubor návrhu ústavy: http://www.ulozto.cz/xUFHtv4/ceska-ustava-navrh-pdf

http://vorovka.blog.idnes.cz

čtěte také:

Článek co na iDNES.cz raději smazali: USS Liberty a opium sionismu

Světu vládne demokratura řízená lumpenbyrokracií

Takovou kritiku Halík nerozdýchá: Mediální pastor New Age na pět?