„Vládnoucí třída má školy a tisk pod palcem. To umožňuje hýbat pocity davů.“ (Albert Einstein)

Zázraky se dějí. Zázraky v Praze (recenze knihy Martina Leschingera)

Autor: Marcel Novák | Publikováno: 28.5.2012 | Rubrika: KULTURA
Ilustrace

V těchto dnech se na českém knižním trhu objevila pozoruhodná kniha. Napsal ji Martin Leschinger a jmenuje se Zázrak v Praze. Je příběhem ze světa českého mediálního byznysu. Světa, který informuje a baví, ale který také nenápadně doporučuje, co si máme myslet. Pointa knihy pracuje s myšlenkou, že psaním pravdy v masovém sdělovacím prostředku lze docílit komerční úspěšnosti. Pravdy neředěné a bez postranních úmyslů.

To se jako dnes pravda nepíše, že by mohla být komerčně přitažlivá? Ale píše. Jen je dávkována v takovém množství a poměru... aby se „vlk nažral a koza zůstala celá“. Zkrátka o mediokracii a mediální manipulaci jsme již slyšeli a četli mnohé. Ale úhel pohledu, který k věci zaujal autor novely Zázrak v Praze, je v mnohém originální. Předně v příběhu vystavěl kulisy, v kterých si připadneme jako doma: ekonomickou krizi, kdy rozum stále častěji zavelí dát před koupí denního tisku přednost nákupu pečiva, ztrátu iluzí hlavního hrdiny po třiceti letech služby
mediálnímu molochu, prostředí televizní diskuse s rychle uvažující, ale cynickou moderátorkou a  symbolické postavy, které jsou nositeli myšlenkových proudů formujících názory veřejnosti. Je možné, že se v tomto příběhu někde najdeme i my.

A čím že je knižní Zázrak v Praze zázrakem? Tím, že hlavní hrdina příběhu – šéfredaktor „známých“ českých novin Hlas dne – v zájmu zastavení klesajícího prodeje deníku, dostává od majitele mediální společnosti mandát k měsíční žurnalistice bez jakýchkoliv tlaků a omezení. Z léku na ozdravění ekonomiky média se ale postupně stává řečiště, kterým na veřejnost proudí informace, o kterých mnozí neměli dosud potuchy...

Hlavní hrdina se upřímně pouští do práce, během níž pracuje s pravdou podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Jenže to je pořád pravda s malým „p“. Kterou lze kdykoliv smést ze stolu poukazem na její subjektivitu. Protože je bontonem klaněti se relativitě. Přesto se svým přístupem zaznamenává úspěch. Možná, že by ho nezaznamenal, kdyby ho v jeho úsilí nepodpořily tři odlišné postavy: Pražské Jezulátko, pan prezident a bezejmenný pamětník komunistických lágrů, který si sametovou svobodu po roce 1989 vychutnával vyhazovem z „restrukturalizovaného podniku“, kde pracoval celý život.

Pražské Jezulátko totiž není pouhou barokní ikonou, lákající do Prahy turisty z celého světa. Je zvláštním dotykem nebe, kterého se dostává nám Čechům, kteří prostřednictvím bosých karmelitánů na Malé Straně v klášteře u Panny Marie Vítězné o Jezulátko pečují. Jen o tom nevíme...

Zázrak v Praze rozeznáme mezi záplavou ostatních titulů na knižních pultech podle výrazné obálky, které dominuje pohled z Hradčanské terasy na Staré zámecké schody, kopuli kostela svatého Mikuláše a celkové pražské panorama. Malostranský motiv nezdobí obálku náhodou. Je poukazem na průnik pokusu o pravdu z pozice subjektivity s laskavou a objektivní Pravdou, která kdysi stanovila měřítka..., která dosud platí, byť může mít podobu malého Dítěte.

Nepatří tahle kniha do regálu se sci-fi příběhy? To ponechme na vašem úsudku, až se do tohoto neuvěřitelného a přitom velmi reálného příběhu začtete. Budete překvapeni.

Knihu seženete u svého knihkupce nebo na fletna@fletna.cz

čtěte také:

Politika a média. Strategie pro dobu krize

Opožděné díky Mladé frontě, že informuje veřejnost o tajných spolcích a svobodných zednářích…

Hra s ohněm. Média připravují nástup sil, jejichž cílem je nastolit chaos

Klíčová slova: média  | náboženství  | církev
5101 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Aktuálně nejčtenější
Články autora
Průzkum
Žádné aktivní ankety nebyly nalezeny