„Vládnoucí třída má školy a tisk pod palcem. To umožňuje hýbat pocity davů.“ (Albert Einstein)

Mediátoři, nebo manipulátoři? Další útok na rodinu přichází od feministek z Křtin

Autor: Adam B. Bartoš | Publikováno: 13.5.2012 | Rubrika: U NÁS
Ilustrace

"Bůh ochraňuj naše životy a majetky, parlament zasedá", říkávají už od starých dob Britové, dobře si vědomi toho, že když se jejich zákonodárci (a to jsou jedni z nejkonzervativnějších na světě) pustí do práce, změna je vždy jen k horšímu.

Tak nějak by se dala okomentovat i poslední schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Po poslancích zbyla hotová pohroma.

Přehlasovali prezidentovo veto zákona o podpoře obnovitelných zdrojů (čímž nám zajistili další zdražení energie), rozhodli o tom, že tajné služby budou moci prolomit naše bankovní tajemství a znát naše finanční transakce, armáda bude moci od nynějška rušit mobilní a datové sítě. Jiný příklad zhůvěřilého zákona, který v těchto dnech prošel téměř bez povšimnutí médií a bez větší debaty parlamentem, je pak zákon o mediaci.

Sněmovna ho s pozměňovacími návrhy Senátu schválila minulou středu. Platit by měl od 1. srpna letošního roku.

Svojí prolobovaností dokonce předčil zákon o podporovatelných zdrojích, protože pro něj hlasovala celá sněmovna - ze 176 přítomných poslanců bylo 176 pro. Zcela jistě tomu bylo proto, že je to údajně zákon, který po nás chce EU (obvyklé zaklínadlo - Brusel to po nás žádá. Argumentuje se také tím, že mediace je v zahraničí běžná). Vsadím se ale, že většina poslanců o skutečném pozadí zákona téměř nic netuší.

Můžeme se tak těšit na zbrusu nové výdělečné povolání zvané mediátor, ke kterému nebudete potřebovat žádné speciální znalosti, jen jednoduchý kurz a ještě to bude dobře vynášet.

Člověka, který nechce mít s mediací nic společného, by se to ani nemuselo týkat (ať si na sebe každý vydělává, jak chce, klidně i takto pokoutně, když jsou někteří za takové služby ochotní platit), ale jen do té doby, než vám soud podobnou mediaci nakáže a mediátora přidělí. I to zákon o mediaci zavádí.

Takže po život obtěžujících zlatokopeckých exekutorech se budeme ještě potýkat s dalšími samozvanci, mediátory, kteří budou parazitovat na justičním systému, za nic neponesou odpovědnost a pouze budou inkasovat peníze za bezcenné rady.

O co v mediaci oficiálně jde? Zákon o mediaci by měl vést znesvářené osoby nebo strany konfliktu postupně, za pomoci profesionálního vyjednávače (mediátora) ke vzájemné a závazné dohodě. A to bez nutnosti toho, aby spor musel rozhodnout soud. Návrh je prezentován jako úleva pro soudy, kterým se pomůže předcházet sporům a donutit rozhádané strany ke smíru.

Kompromis tedy nebude hledat soudce, ale profesionální vyjednávač, který má prý více času (každá hodina se přitom platí) a jednání může probíhat v klidnější a méně stresové atmosféře. Mediátor by měl zvládat techniky pro zmírnění nebo odstranění konfliktu.

To zní celkem rozumně. Ale...

Mediátor nevydává rozsudek, dokonce ani ne doporučení (což je tedy dobře, ještě aby ho vydával). Podle zákona o mediaci ale zároveň nenese žádnou odpovědnost za obsah dohody. Je pouze jakýmsi moderátorem, podobně jako když moderátor řídí konferenci. Věru žádné složité zaměstnání - jen zisk a žádná starosti.

Mediace prý také nemá být zcela povinná, ujišťují nás autoři zákona, ale soudce by ji mohl přesto doporučit nebo nařídit. Pokud soud mediaci nařídí, proběhne nejprve tříhodinové sezení. První hodina stojí 500 korun a když se strany sporu nedohodnou, ale pokračují v mediaci dále, další cena už bude smluvní. Jako u advokátů. Kdo uhradí náklady na mediaci, je součástí mediační dohody.

To je docela dobrý byznys, ne? A umím si představit, jak se soudci budou dohadovat se známými mediátory a přihazovat jim kšefty. Mediátory tak čekají zlaté časy.

LEGISLATIVNÍ ZMETEK

Zákon už má i své kritiky z řad odborné veřejnosti. Například soudkyně Krajského soudu v Praze Šárka Hájková tvrdí, že jde o legislativní paskvil, kdy zákon bude soudce nutit schvalovat i nezákonné smírčí dohody, přestože si plně uvědomí, že se očividně jedná o postup v rozporu se zákonem. Tím podle ní politici odnímají soudům jejich hlavní funkci pojistky zákonnosti, namítá.

Z vládního návrhu zákona o mediaci také díky pozměňovacím návrhům poslancům zcela vypadlo ustanovení, že za obsah mediační dohody nese mediátor, který je zároveň advokátem, odpovědnost a že odpovídá za soulad dohody s právními předpisy, připomíná soudkyně. V praxi tedy mediátor za své rady žádnou odpovědnost neponese, jak jsme si řekli výše.

"Mediátorem tak bude moci být každý absolvent vysoké školy magisterského typu, který složí zkoušku mediátora a bude registrován ministerstvem spravedlnosti. Za to, zda je dohoda, ke které lidem coby vyjednávač pomůže, zároveň v pořádku z hlediska zákonů, už neodpovídá. Onou zárukou musí být za všech okolností soud, jenže tomu se to zákonem znemožní,“ zlobí se Hájková.

A zlobí se nejen ona, ale i řada jiných odborníků zabývajících se mezilidskou komunikací, pro které se mediátoři stanou pochopitelně nežádoucí konkurencí - advokáti či psychiatři. Těm polezou mediátoři "do zelí" - ale za zcela nesrovnatelných podmínek.

Zatímco advokát či psychiatr musí na svůj obor řádně a dlouze vystudovat, o svých klientech a případech vést složitou evidenci, novopečení mediátoři si zaplatí dvanáctidenní kurz (často u lektorů pochybné pověsti), pracují bez jakékoli administrativy a žádnou odpovědnost za nic nenesou.

Jiní zase kritizují fakt, že mediace, ve skutečnosti jeden z mnoha psychologických postupů, který je běžný například v psychologii, psychiatrii i jiných profesích, by měl být najednou povýšen na samostatnou profesi.

ZASE TA PAVLOVÁ

Co je ale ještě zajímavější, je pozadí vzniku zákona a to, které zvláštní osoby za ním stojí.

Nutno říci, že v Česku už roky působí dva profesní svazy mediátorů - Unie mediátorů a Asociace mediátorů ČR, které spolu vzájemně nemluví a každá se považuje za tu pravou. Aby toho nebylo málo, existuje i Probační a mediační služba (kterou řídí Pavel Štern ze známé pravdoláskařské rodiny Šternů a který také vystupuje na konferencích pořádaných ve Křtinách, viz níže). Ačkoli tito všichni už nyní pracují a vyvíjejí mediační činnost, i oni se upínají ke schválení Mediačního zákona, který stanovuje podmínky pro potřebné vzdělání mediátorů. To, co dosud fungovalo víceméně na koleně, dostane totiž přesnou legislativní podobu a pak proti mediátorům nebudeme moci říci ani popel. Možná časem dostanou i statut chráněné osoby a nebudeme je moci ani vykázat ze dveří. Zdaleka přitom nepůjde jen o soudní spory - už nyní jsou známy případy, kdy byl mediátor nařízen například v situaci napjatých vztahů v zaměstnání, takže člověk s ním může přijít do kontaktu, ať chce, nebo ne.

Legislativní proces kolem zákona o mediaci, přestože se netýká jen mediátorů netrpělivě čekajících na potvrzení svého statutu, ale celé společnosti, která si bude muset na mediátory chtě nechtě zvyknout asi stejně tak, jako si musela zvyknout na exekutory, přesto probíhá za nezájmu médií a bez jakékoli debaty na toto téma. A pokud ve sdělovacích prostředcích něco o mediaci zazní, pak jsou to spíše PR články mající v lidech vzbudit pocit důvěry, že jde o další skvělý nástroj pro řešení krizí. Například se dočteme, že modelka Andrea Verešová chce pověsit modeling na hřebík a stát se mediátorkou, protože se shlédla ve svém oblíbeném americkém televizním seriálu Kauzy podle Kate...

Kdyby byla média skutečně co k čemu, podívala by se spíše než na Verešovou na ty, kteří za mediaci lobbují a kteří ji propagují. A to už tak pěkný pohled není...

O právničce Lence Pavlové jsem psal už několikrát. Kromě toho, že je Pavlová ve spojení s řadou radikálních feministických organizací (PROFEM, Koordona apod), což ji diskvalifikuje v jakémkoli rozhodování či jen poradenství stran dětí (protože jako feministka nemůže být nestranná), je také okultistkou a esoteričkou. "Pracuje s andělskými energiemi", "se staroegyptskými energiemi", s "energiemi egyptských kartuší", s "reiki energiemi", je propagátorkou podivné okultní metody tzv. rodinných konstelací, vzdělávala se v meditačním centru v Oslovicích (jak příznačný název) u média, které si říká Kranti Niritya (vlastním jménem Irena Guthová, která pravidelně vystupuje v ranní show na TV Barrandov) a přesto vše se v roce 2007 stala vyhlášenou Právničkou roku (ono je to vyhlašování Právníka roku vždy tak trochu podezřelé, letos je Právníkem roku zase JUDr. Cholenský, autor knihy „Zákon o mediaci s vysvětlivkami“ - jaká náhoda).

Lenka Pavlová byla od ledna 2008 do ledna 2009 ředitelkou Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Na funkci rezignovala oficiálně ze zdravotních a osobních důvodů, důvody odchodu z ministerstva ale byly ve skutečnosti jiné. Odejít musela po svém vlastním skandálu, když se v září 2008 ukázalo, že v rozporu s rozsudkem unesla mladšího syna z Prahy do Brna (staršího měl v péči otec, což je také výmluvná skutečnost) a následně odmítla s kýmkoliv komunikovat, protože prý neuznává střídavou péči. Žena, která měla rozhodovat o tom, kterému z rozvedených rodičů bude dítě svěřeno, sama postupovala protizákonně, neplnila rozhodnutí soudu a v rozporu s ním odpírala svému bývalému manželovi kontakt se synem.

Zatímco soudný člověk by měl po podobných eskapádách z ostudy kabát, ambiciozní Pavlová se jen tak z výsluní odebrat nechtěla. Když jsem o ní psal poprvé, napsal jsem, že o ní ještě uslyšíme. Když jí nevyšla kandidatura na soudce Evropského soudu pro lidská práva, vycítila šanci jinde a s několika známými (vesměs právničkami-feministkami) začala připravovat svou další kariéru - tentokrát mediační.

V areálu zámku ve Křtinách u Brna založila po svém vyhazovu z MPSV tzv. Evropský institut pro smír, mediaci a rozhodčí řízení, zkráceně ESI (když chcete, aby něco vypadalo důležitě, nazvěte to ´evropským´), kde pořádá pravidelné semináře, konference, workshopy a dokonce veletrhy mediace.

Bylo by to celkem k smíchu, kdyby se jí nějakým podivným způsobem nepodařilo sehnat podporu vlivných lidí, kteří jejímu počínání dodali punc věrohodnosti - exministryni spravedlnosti Danielu Kovářovou i současného ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, pod jejichž záštitou se akce konají, stejně jako řadu odborníků či mediálně známých "expertů", kteří na konferencích řeční (například psycholog Petr Šmolka a další).

To, že tito lidé Pavlovou podporují, je s podivem jen na první pohled. Ve skutečnosti Kovářová (sama také feministka) s Pavlovou udržuje přátelské vztahy, je členkou dozorčí rady Pavlové Evropského institutu a Kovářové advokátní kancelář mediaci propaguje, stejně jako propaguje řadu dalších protirodinných výmyslů (náhradní mateřství, povinnost seznámit adoptované dítě s realitou, že nejste jeho praví rodiče apod.) či alternativních a esoterických metod.

A tak se například 17. března ve Křtinách konalo "supervizní setkání mediátorů" a v návaznosti na něj pak už třetí ročník tzv. "Josefské sympozium", to vše pod záštitou ministra spravedlnosti Pospíšila, "s ukázkami mediace, koučinku, facilitace, vyjednávání včetně praktického nácviku pro odbornou i laickou veřejnost." S těmito aktivitami začala před pár lety a současný zákon o mediaci, který prošel sněmovnou, je výsledkem tohoto postupného lobbingu.

Pavlová a spol. o svých akcích vždy mluví nadneseným jazykem, takže konference je pokaždé "mezinárodní", "mezioborová" či "vědecká", nejlépe vše dohromady. Samotný institut ESI se ve své výroční zprávě považuje za "mezinárodní centrum duchovní obrody".

"Josefské sympozium je mezioborové setkání umělců, právníků, lékařů, psychologů a duchovních promísené se zahraničními hosty. Josefské sympozium je setkání čtyř svobodných stavů, pro něž povolání je životním posláním obtížené odpovědností za rozvoj obecného blaha. Patronem Josefského setkání je svatý Josef, což předurčuje i hlavní témata zaměřená na život jednotlivců, rodin a především dětí ve spojitosti s osobní odpovědností. Účastníci předchozích ročníků oceňovali ve Křtinách přátelskou a živou atmosféru a neobvyklé zážitky umocněné krásou a duchovní silou starobylého poutního místa, které svůj neobvyklý název nese od časů věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje, kteří zde údajně působili a křtili první křesťany," láká duchovními řečmi na své konference žena, která se zabývá okultismem a kouzelnictvím a má plnou pusu rodiny a dětí, přestože se jí samotné rodina rozpadla a stát ji ze svých služeb propustil poté, co sama unesla dítě svěřené otci.

A právě Pavlová a její kolegyně Vaňková zastupovaly ESI na schůzkách pracovní komise ministerstva spravedlnosti ČR pro přípravu návrhu zákona o mediaci, čteme ve výroční zprávě ESI.  

Těmto lidem by měl člověk svěřovat své případné pře? Tito lidé vychovávají za 32.000 (základní kurz na mediátora/mediátorku, který Pavlová ve Křtinách nabízí) další mediátory? Takovým by měli být v rámci mediací svěřovány ty nejcitlivější a nejdůležitější lidské záležitosti?

KECY, PRDY, BEĎARY... A OKULTISMUS K TOMU

A to je vlastně na celém příběhu nejděsivější. Ne to, že zde vyrůstá další skupina podnikavců, která se bude snažit vetřít mezi už fungující profese a nechá si za své pochybné nezávazné a neodborné rady platit od lidí, kteří jsou v neštěstí (a tedy na jejich neštěstí parazitovat), ale že podhoubí, ze kterého se současní "kvalifikovaní" mediátoři s glejtem od Pavlové líhnou, smrdí okultismem, esoterikou a podobnými nesmysly a vůbec jsou propojeni s všelijakým šarlatánstvím.

Její "Evropský institut pro smír a mediaci" by se tak klidně mohl jmenovat tak, jak ho někteří omylem nazývají - "Evropský institut pro mír a meditaci."

Ono to totiž nejenom zní podobně, ale i podobně vypadá. Mediátoři vnucují lidem podivné terapie (rodinné konstelace a související pevné objetí, reiki , voodoo, věštění, energetická psychologie a různé další podvodné takzvané alternativní způsoby léčení), používají manipulativní metody, leckdy jde o lidi s podivným vzděláním (jedna nejmenovaná mediátorka se například dříve zabývala studiem chovu hospodářských zvířat na středním odborném učilišti, pak si životopis vylepšila honosně znějícími konferencemi ve Křtinách a různými, zpravidla jednodenními, semináři esoterického rázu) a někdy i s divnou minulostí (lidé, kterým Pavlová těžce zničila život, by mohli vyprávět, autor jednoho takového člověka osobně zná).

Čím více tito lidé neuspěli ve vlastním životě (ve vlastním manželství, ve vlastní rodině a rozbili navíc manželství jiných), o to usilovněji křičí hesla typu "Obnova lásky v rodinách", preferují nekonečné "osvobozující cesty ke smíření či duchovní obrodě" a vlamují se cizím lidem do života, od srpna i za asistence soudu, jak si chytrým zákonem sami ošetřili.

Ve skutečnosti jsou jejich výkřiky a rady pouhé prázdné fráze a floskule, jako když Pavlové souputnice JUDr. Eva Vaňková, mediátorka a členka správní rady ESI na otázku serveru epravo.cz, co je její nesplněný sen, odpověděla:

„Vytvoření kontaktní sítě pro mimosoudní řešení sporů, vyškolení dostatečného množství spolupracujících odborníků, kteří na vysoké profesní úrovni budou schopni mezi sebou vzájemně spolupracovat tak, aby svým klientům pomáhali najít cestu pro přijetí správných rozhodnutí. Zajištění skutečného fungování systému tak, aby byl dostupný pro všechny, kdo jej potřebují. Aby smír a láska skutečně zvítězila nad lží a nenávistí, jak jsme si přáli jako studenti na náměstích při „sametové revoluci“. Máme před sebou ještě dlouhou cestu a já po ní chci kráčet.“

Rozhovor, ze kterého je tento úryvek, zakončila pak následujícím dodatkem: "Byla jsem požádána, abych jako právník odpověděla na 10 otázek, cestou z Prahy do Vysokého Mýta jsem odpověděla asi na polovinu a pak mě pohltil můj neuvěřitelný životní styl a marně hledám zbylé minuty na dokončení úkolu… stále se něco děje a stále je něco důležitějšího… asi to bude tím, že se dávno necítím jako právník…“

Jak výmluvné.

Až bude Sisyfos hledat další držitele svých Bludných balvanů za propagaci iracionality a okultismu ve veřejném životě, měl by v kategorii družstev vybrat Pavlovou, Vaňkovou a jejich partu esoterikou cinknutých mediátorů z křtinského zámku...

www.prvnizpravy.cz

čtěte také:

Duchař Havel a Češi v zajetí okultismu

Proč mi nevadí anticena Bludný balvan (projev + video)

Pravda protéká hrázemi - děti Matrixu

Klíčová slova: Česká republika  | justice  | manipulace  | demokracie
5135 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Aktuálně nejčtenější
Články autora
Průzkum
Žádné aktivní ankety nebyly nalezeny