„Vládnoucí třída má školy a tisk pod palcem. To umožňuje hýbat pocity davů.“ (Albert Einstein)

V USA narůstá tlak na využití civilních bezpilotních letounů

Autor: Joan Lowy | Publikováno: 6.3.2012 | Rubrika: OBČANSKÉ SVOBODY
Ilustrace

Civilní bratranci bezpilotních vojenských letadel, která sledují a zabíjejí teroristy na Blízkém východě a v Africe, jsou policií, orgány pohraniční kontroly, energetickými společnostmi a některými médii prosazováni i jako vnitrostátní nástroj k získání informací, jež jsou jen obtížně dosažitelné z konvenčních letadel či vrtulníků. Spolu s entusiasmem však tato možnost přináší i jisté obavy.

Bezpilotní sledovací letouny na obloze mohou zasáhnout do našeho soukromí. Vláda rovněž vyjádřila obavu, že by mohly představovat komplikace vzhledem k provozu letadel běžných aerolinek.

Naproti tomu však tlak na umožnění provozu bezpilotních letounů i v Americe vzrůstá. „Bude to další velká revoluce v aviatice. A již to přichází,“ řekl Dan Elwell, místopředseda Asociace leteckého průmyslu.

Jistý popud vzešel od armády, která přesune bezpilotní letadla z Afghánistánu a potřebuje prostor pro jejich testování a další využití. V prosinci minulého roku dal Kongres Federálnímu úřadu pro letecký provoz šestiměsíční lhůtu k vybrání šesti míst v rámci USA, kde armáda a další subjekty mohou provozovat bezpilotní letouny v blízkosti běžné letecké dopravy s cílem demonstrovat tak jejich bezpečnost.

Federální ministerstvo obrany uvedlo, že požadavky na bezpilotní letouny a rozšíření jejich úkolů vyžadují stálou praxi jejich obsluhy a neomezený přístup do vzdušného prostoru nad USA včetně prostoru v okolí letišť a měst. Ve zprávě z října minulého roku Pentagon navrhl postupné zapojení nejprve malých bezpilotních letadel létajících jak jednotlivě, tak ve skupinách, ve dne i v noci, přičemž jejich počet by se měl v následujících letech postupně zvyšovat. Nasazení letounů střední a velké velikosti by mělo následovat v druhé polovině této dekády.

I některé další vládní úřady by rády nad USA provozovaly bezpilotní letouny, jsou však omezeny zákazem Federálního úřadu pro letecký provoz, který hodlá takovéto nasazení posuzovat a povolovat případ od případu. Necelých tři sta žádostí bylo ke konci roku povoleno, přičemž tato povolení obsahují i příslušná omezení a pravidla k použití bezpilotních letounů. Soukromé podniky, které by chtěly bezpilotní letouny nad USA rovněž provozovat, zatím neuspěly, v současné době tak může činit jen vláda.

Ale i to se mění. Kongres se vyjádřil v tom smyslu, že Federální úřad pro letecký provoz musí do září roku 2015 umožnit provoz jak vojenských, tak civilních bezpilotních letounů. Letos na jaře úřad v tomto směru podnikne první krok, když zveřejní návrh pravidel umožňujících i civilní využití nejprve malých bezpilotních letounů. Až donedávna úředníci tvrdili, že existuje příliš mnoho bezpečnostních problémů, které zabraňují většímu nasazení bezpilotních letounů v USA. I nyní jsou představitelé Federálního úřadu pro letecký provoz při popisování svých plánů opatrní a odmítají pevně stanovit časové limity.

„Představitelé velkých koncernů se zaručují za to, že zapojení bezpilotních letounů do civilní sféry bude bezpečné,“ uvedl k tomu Michael Huerta z úřadu. A dodal: „Kongres a byznys nám říkají – tato technologie se rychle rozvíjí a my nechceme, aby Federální úřad pro letecký provoz byl až tak opatrný, že by rozvoj této technologie zastavil.“ Tak však prý otázka nestojí, říká Huerta. „Před nepříliš dlouhou dobou ještě někteří lidé z leteckého průmyslu považovali bezpilotní letouny za cosi přechodného. Nyní jsme již dále. Všichni jsme si vědomi toho, že technologie se vyvíjí… a že se již stala trvalou součástí leteckého průmyslu.“

Bezpilotní letouny jsou dostupné v různých velikostech, od vysoko létajícího letounu Global Hawk s rozpětím křídel přes 35 metrů, až k letounům velikosti kolibříka, která jsou menší než běžné tužkové baterie, mohou se usadit na okenní římsu a nahrávat zvuk a obraz. Firma Lockheed Martin vyvinula zařízení vypadající jak falešná javorová dvounažka („vrtulka“) či malý pták, která jsou vybavena obrazovými senzory a váží méně než 30 gramů.

Možnosti pro soukromé subjekty, které by bezpilotní letouny rády využívaly, jsou stejně různorodé, jako letouny samé. Energetické společnosti by rády hlídaly převodové sítě. Farmáři by chtěli pomocí bezpilotních letounů hlídat svá pole a regulovat jejich zavlažování. Rančeři by je využili na počítání a hlídání dobytka. Novináři zkoumají jejich možné využití pro získávání informací.

Federální úřad pro letecký provoz šetří, zda internetový zpravodaj The Daily, patřící do mediální skupiny Ruperta Murdocha, použil bez jeho povolení bezpilotní letouny k získání leteckých snímků záplav v Severní Dakotě a Mississippi minulý rok. Na Nebraské univerzitě profesor žurnalistiky Matt Waite zahájil se svými studenty program experimentálního výzkumu používání malých dálkově ovládaných vrtulníků. „Můžete získávat zprávy prostřednictvím bezpilotních letounů? Domnívám se, že odpověď je ano,“ řekl k tomu profesor Waite.

Celosvětový letecký průmysl předpovídá, že do roku 2018 bude vyrobeno na třicet tisíc civilních bezpilotních letadel, přičemž s polovinou z nich se počítá pro USA. „Pokud budou moci bezpilotní letouny provozovat i civilní subjekty, pak v následujících letech může jejich poptávka převýšit poptávku od armády,“ řekl k tomu Ben Gielow, ředitel odboru vztahu s vládami výrobní a obchodní skupiny Mezinárodní asociace automatických dopravních systémů.

Nejvyšší poptávka po bezpilotních letounech je v USA v současné době představována devatenácti tisíci vládními úřady. Federální Úřad pro cla a ochranu hranic již nyní užívá devět bezpilotních letounů, většinou pro střežení hranic s Mexikem, a do roku 2016 má v úmyslu jejich počet zvýšit na 24. Představitelé úřadu tvrdí, že bezpilotní letouny pomohly zadržet více než dvacet tun drog a sedm a půl tisíce lidí od doby, kdy pohraniční kontroly před šesti roky začaly.

S malými bezpilotními letouny, které fotografují místa páchání trestné činnosti či monitorují prostory před nasazením zásahové jednotky, už experimentuje i několik oddělení policie. Federální ministerstvo spravedlnosti disponuje čtyřmi bezpilotními letouny, které půjčuje policii. „Vnímáme to jako nízkonákladovou alternativu k pořízení vrtulníku nebo klasického motorového letadla,“ uvedl Michael O´Shea, ředitel odboru letecké technologie ministerstva. Malé bezpilotní letouny stojí méně než padesát tisíc dolarů, což je zhruba cena standardně vybaveného hlídkového vozu policie.

I policie musí, stejně jako ostatní úřady, mít pro nasazení bezpilotních letounů svolení Federálního úřadu pro letecký provoz, a při jejich provozu musí splňovat stejná pravidla, jako modeláři: letouny musí vážit méně než 25 kilogramů, létat v maximální výšce 120 metrů, vyhýbat se letištím a vždy být v dohledu toho, kdo jej ovládá. Smyslem těchto omezení je předcházet srážkám s řízenými letadly.

Dokonce i malé bezpilotní letouny mohou být velkou hrozbou větším letadlům, řekl k tomu Dale Wright, ředitel odboru bezpečnosti a technologií Národní asociace leteckých dispečerů. „Pokud by se malý bezpilotní letoun dostal do motoru velkého letadla, pravděpodobně by motor zcela vyřadil,“ řekl Dale Wright a dodal: „Pokud by zasáhl menší letadlo, mohlo by to vést až k jeho pádu.“  Letečtí dispečeři požadují, aby ti, kdo budou fyzicky bezpilotní letouny ovládat, měli odpovídající pilotní licenci – o jeden stupeň vyšší, než je základní soukromá pilotní licence. „Nechceme v provozu počítačové piloty, kteří skutečné letadlo nikdy neřídili a neznají pravidla létání,“ dodal Wright.

Vojenské bezpilotní letouny určené pro válečné oblasti nemusí splňovat vysoké bezpečnostní standardy, které jsou vyžadovány po civilních letadlech. „Pokud chcete nasadit tato zařízení v civilním letovém prostoru, musíte mít zvýšené nároky,“ řekl Tom Haueter, ředitel kanceláře letecké bezpečnosti Národní rady dopravní bezpečnosti. „Používání těchto letounů samo o sobě je jednou věcí, ale něco jiného je jejich řízení v obydlených oblastech, kde létají i další letadla.“

I přes přísné podmínky Federálního úřadu pro letecký provoz bezpilotní letouny již prokazují svoji užitečnost v praktickém nasazení. Policisté v okrese Mesa v Coloradu mohou ze svého služebního vozu vypustit zhruba kilogram vážící helikoptéru Draganflyer X6. Ten svojí schopností pohledu z ptačí perspektivy snižuje potřebu nasazení policistů při hledání pohřešovaných osob z deseti na dva, uvedl k tomu Ben Miller, který má provoz těchto letounů na starosti. Letouny rovněž umožňují upozornit požárníky při zásahu na možné zhroucení střechy s předstihem, aby mohli danou budovu včas opustit, doplnil Miller. A bezpilotní letouny by mohly dělat ještě více, kdybychom nebyli omezeni Federálním úřadem pro letecký provoz, říká Miller. A doplňuje: „Nemyslím si, že jejich podmínky přinášejí nějaké další bezpečí“.

Kancelář šerifa v okrese Montgomery v Texasu využila grantu ve výši tři sta tisíc dolarů od Ministerstva vnitřní bezpečnosti USA k zakoupení pětadvacetikilové bezpilotní helikoptéry ShadowHawk pro svůj zásahový tým. Helikoptéra má vysoce výkonnou kameru i infrakameru, která může zaznamenat lidské postavy i ve tmě. „Úřady starající se o veřejnou bezpečnost začínají tato zařízení vnímat jako neocenitelný nástroj, stejně jako auto bylo pokrokem oproti koni a jednoranná pistole byla nahrazena šestiranným koltem,“ řekl k tomu zástupce šerifa Randy McDaniel, který je za tento program odpovědný.

Bezpilotní vrtulník ShadoHawk může být dle svého výrobce, společnosti Vanguard Defense Industries, vybaven granátometem ráže 40 milimetrů a kulometem. Takto ozbrojenou verzi výrobce v USA neprodává, ačkoliv „jsme již zaznamenali zájem od bezpečnostních složek pro nasazení nesmrtící munice do tohoto letounu,“ řekl Michael Buscher, výkonný ředitel společnosti.

Možností ozbrojených bezpilotních letounů provozovaných policií a hlídkujících na obloze je znepokojen Terri Burke, ředitel texaské pobočky Amerického svazu pro občanské svobody. „Ústava ustupuje do pozadí, aby si tito hoši mohli hrát se svými hračkami,“ říká Burke. „Je to trochu děsivé, že by mohli prostřednictvím notebooků odprásknout lidí ze vzduchu.“

Poslední zpráva Amerického svazu pro občanské svobody také říká, že umožnění většího nasazení bezpilotních letounů přibližuje zemi „o velký krok blíže ke sledovací společnosti, ve které je úřad každý náš pohyb monitorován, sledován, nahráván a podrobně zkoumán.“

Nezisková organizace Nadace pro elektronické hranice, která se zaměřuje na ohrožení občanských svobod, která přinášejí nové technologie, je nyní v soudním sporu s Federálním úřadem pro letecký provoz, protože po něm požaduje odtajnění seznamu vládních úřadů, který bylo vydáno povolení k provozování bezpilotních letounů. Federální úřad pro letecký provoz se k tomuto sporu nevyjadřuje.

Dle představitelů průmyslu jsou obavy z narušení soukromí přehnané. „Dnes si může kdokoliv, včetně bulvárních novinářů, najmout helikoptéru nebo malé letadlo, kroužit nad tím, co ho zajímá, a pořizovat si fotografie s kvalitním rozlišením,“ řekl Dan Elwell, mluvčí leteckého průmyslu. „Všem těm poznámkám o Velkém bratru prostě nerozumím.“

zdroj: http://news.yahoo.com/pressure-builds-civilian-drone-flights-home-150120049.html

překlad pro freeglobe.cz: J.K.

čtěte také:

2012: Svět na pokraji

Recenze knihy D. R. Griffina: Usáma bin Ládin, mrtvý nebo živý

O knize Cíl Írán od Scotta Rittera

Klíčová slova: technologie  | soukromí  | válka
4860 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Aktuálně nejčtenější
Články autora
Průzkum
Žádné aktivní ankety nebyly nalezeny