„Vládnoucí třída má školy a tisk pod palcem. To umožňuje hýbat pocity davů.“ (Albert Einstein)

Poslední zteč Rona Paula. A zřejmě i poslední vystoupení naší staré domoviny

Autor: Justin Raimondo | Publikováno: 17.2.2012 | Rubrika: VE SVĚTĚ
Ilustrace

Nyní je již jasné, že se Ron Paul nestane prezidentským kandidátem republikánské strany. Stále je však ještě možné, že porazí všechny své rivaly kromě Romneyho a bude mít značný počet delegátů na kongresu, kde se bude volit republikánský kandidát na prezidenta. Paul má dostatek peněz a podpory na to, aby se dostal do Tampy (kde se bude v srpnu tento kongres konat – pozn. překl.) – a ještě dál.

A právě když se podíváme „ještě dál“, tak to začíná být zajímavé. Co přesně je Paulovým cílem? Co sleduje a co chce? To jsou otázky, které si kladou politologové, a odpovědi je rozčilují svojí nejasností a nejednoznačností.

Na jedné straně lze říci, že voliči v republikánských primárkách jsou stále ve větším počtu otevřeni vizi Rona Paula o opravdu volném trhu (jako opaku ke kapitalismu hochů, co spolu kamarádí, jak si to představuje většina Republikánů), o obraně občanských práv a svobod (oproti velkému počtu jejich republikánských odpůrců) a neintervenční zahraniční politice (což je představa, která je v rozporu s programem špiček obou velkých stran). V republikánských primárkách Paul již pravidelně získává okolo dvaceti procent hlasů a jeho příznivci jsou většinou, i když ne pouze, mladí nezávislí lidé, kteří mají tendenci volit spíše Republikány a nevydělávající více než padesát tisíc dolarů ročně.

Jeho podpora vzrostla i přes mediální blokádu. A když pouhé mlčení o Paulově kampani nesnížilo veřejnou podporu, které se mu dostává, mainstreamová média přestala mlčet a přešla na pomlouvačnou kampaň. Ani ta však nefungovala.

Na druhé straně je nutno uvést, že Paulova podpora v rámci republikánské strany zřejmě dosáhla svého stropu. Byl bych velmi překvapen, kdyby v primárkách v kterémkoliv státě získal více než 25 % hlasů. To však nevypovídá ani tak o jeho osobě, ale spíše o vývoji republikánských voličů, jejichž značka byla potřísněna osmi lety vlády George W. Bushe a jeho konzervatismu silné a velké vlády. Od chvíle, kdy začaly republikánské primárky, je politický osud Rona Paula je v rukou těch, kdo jsou registrováni jako členové strany odsouzeni k věčné válce, dotacím a kultu prezidentství. Nečlenové republikánské strany a roztrpčení demokraté, kteří tvoří půlku základny jeho podporovatelů, jsou z hlasování v republikánských primárkách vyloučeni.

Vrcholní představitelé republikánské strany žijí ve strachu, že Paul bude do prezidentských voleb kandidovat za jinou stranu. Průzkumy mu v takovém případě přisuzují až 18 procent hlasů. Předpokládám, že spolu s tím, jak se blíží volby a na Romneyho je upřena stále větší a větší pozornost, bude toto číslo narůstat.

Ron Paul provokativně nevyloučil možnost kandidatury za třetí stranu, ale jasně řekl, že to nyní neplánuje a že tak činit nechce. Samozřejmě že nechce, kdo by také chtěl? Proč by se po tom všem, když prosazení se do primárek bylo skutečně herkulovským úkolem a nyní si užívá spoustu zábavy v první lize kandidátů, zařazoval do pozice „otravy“ ze třetí strany, jak to již učinil v roce 1988 se zcela zanedbatelným výsledkem? Raději nechá vedení republikánské strany, aby se až do posledního momentu dohadovalo o tom, co bude.

Jestliže republikánští hlavouni doufají, že Paul podpoří kandidáta nominovaného volebním sjezdem a přivede své voliče do Romneyho tábora, pak o tomto texaském kongresmanovi, který strávil celou svoji politickou kariéru boje proti právě těm silám, které Romney reprezentuje a které stojí za ním, nevědí vůbec nic. Tak ať se to dozvědí aspoň ode mě: To se nestane. A i kdyby se o to Ron Paul pokusil, kdyby ho například posedl nějaký zlý duch, stejně by k Romneymu mnoho svých voličů nepřivedl. Ti jsou totiž stejní jako on: věří principům, jsou svárliví a nemají zájem splynout s hlavním proudem.

Republikánští předáci si možná myslí, že mají Paula v hrsti tím, že drží jako rukojmí jeho syna, senátora Randa Paula. Dle drbů z republikánského zákulisí Ron Paul za třetí stranu kandidovat nebude, protože tím by pravděpodobně ukončil politickou kariéru svého syna.

Možná to tak skutečně je, ale vlastní dům bych na to nevsadil. Tohle totiž není jenom obyčejná politická kampaň, jde o věc společného zájmu. Zástupy těch, kteří se shromáždili pod zástavou Rona Paula, očekávají něco víc, než jen vyšumění celé kampaně na sjezdu v Tampě do ztracena. Oni do této kampaně vložili svá srdce a své duše (a pro libertariány ještě významnější bod) i své peníze a rozhodně se nespokojí s nevýrazným či vlastně nijakým koncem celého příběhu. Chtějí nějaký závěr. Chtějí alespoň vědět, že udělali všechno, co bylo v jejich silách, aby odvrátili apokalypsu, před kterou Paul již třicet let varuje: hospodářský pokles, vedle něhož bude deprese z roku 2008 vypadat jen jako dětská hra, a konec svobody v Americe.

Podle mého názoru by prezidentská kampaň Rona Paula za jinou stranu byla logickým závěrem jeho kariéry. Po odmítnutí od republikánské strany změněné k nepoznání on a jeho družina horlivých stoupenců nebudou spokojeni, dokud nevezmou útokem bránu federálního Leviathana a nepokusí se srazit tuto příšeru k zemi. Bude to poslední zteč Rona Paula a zřejmě i poslední vystoupení naší staré domoviny.

zdroj

překlad pro freeglobe.cz: J.K.

čtěte také:

Ron Paul vyhrává

Ron Paul znovu zvolen do amerického Kongresu! Získal 77 procent hlasů

Ron Paul je pro určité kruhy nebezpečím. Mediální manipulace začíná

Klíčová slova: USA  | Ron Paul  | volby USA
5284 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Aktuálně nejčtenější
Články autora
Průzkum
Žádné aktivní ankety nebyly nalezeny