„Vládnoucí třída má školy a tisk pod palcem. To umožňuje hýbat pocity davů.“ (Albert Einstein)

Mohl by nám Schwarzenberg na Šumavě zřídit sběrný pracovní tábor po vzoru svého otce…?

Autor: odjinud | Publikováno: 12.2.2012 | Rubrika: HISTORIE
Ilustrace

...na rohu ulice,vrah o morálce káže...

V letošním ne příliš pěkném létě se mi jen čirou náhodou do ruky dostala ofocená kopie knihy Bouře od Paula Polanského (trochu jsem si připadala jako za dob samizdatu). Po přečtení se mi udělalo poněkud úzko z představy, že jsem kdy podporovala Václava Havla a Karla Schwarzenberga. A k vytvoření tohoto blogu jsem se rozhodla po výrocích Schwarzenberga ke kácení na Šumavě.

Rodiče ministra zahraničí Karla Schwarzenberga využívali k levné práci vězně z kárného a později sběrného tábora Lety u Písku, o který sami požádali k likvidaci polomu.
 

Upozornění: následující stránky se vracejí do doby před vypuknutím druhé světové války a nejsou vhodné pro ty, kteří nechtějí znát historii pracovního tábora v Letech, pro ty, kteří nechtějí vědět, jakou roli při jeho vzniku sehrál šlechtický rod Schwarzenbergů, ani pro ty, které nezajímá, jak s tím vším souvisí otec našeho exprezidenta Havla.

Historie, kterou nám Polanský vypráví ve své knize, se začala odvíjet 6. prosince 1939, kdy se nad schwarzenberským panstvím zcela nečekaně přehnala živelní pohroma. Nejprve se spustil déšť a po něm dva dny, které se zdály nekonečné, padaly neuvěřitelné přívaly sněhu; bylo ho tolik, že pod jeho tíhou popadalo čtyřicet procent smrků, borovic, buků, jedlí, kaštanů, javorů, jasanů, topolů, olší a bříz. Deset tisíc hektarů schwarzenberských lesů, hlavního zdroje příjmů tohoto šlechtického rodu, se během dvoudenní kalamity proměnilo v neproniknutelnou spoušť polomů.

Když konečně přestalo sněžit a kníže z věže svého zámku obhlédl panství, byl zděšen. Podle prvních skromných odhadů by s dělníky, kteří byli v okolních vesnicích k mání, náprava škody trvala patnáct až dvacet let. To by se ale pro Schwarzenberky, kteří byli mezi tehdejšími největšími vlastníky půdy v Čechách na jedenáctém místě, fakticky rovnalo bankrotu.
 

Pomoc v likvidaci
Kníže měl své panství rád, řádně se o ně staral a spatřoval v něm pokračování rodové tradice. Co by tedy pro jeho záchranu neudělal!

Při pohledu na tu spoušť ale knížeti nezbylo než se zhluboka napít svého oblíbeného šampaňského a obrátit se na protektorátní správu. Tentokrát vyslal svého advokáta na 5. odbor ministerstva vnitra, aby u tamního zástupce ředitele zjistil, jestli by ministerstvo nemohlo na jeho panství zřídit tábor a poslat do něj pracovní sílu, která by pomohla při likvidaci poničeného lesa.

V protektorátu v té době na základě výnosů z let 1927, 1931 a z počátku března 1939 existovalo už patnáct pracovních táborů, do kterých byli sváženi kriminálníci a osoby vyhýbající se práci. Úřady Schwarzenberkovu advokátovi vyšli vstříc, zřejmě i proto, aby Němcům ukázaly, že se Češi s nepohodlnými jedinci z vlastních řad dokážou vypořádat i bez německé pomoci, a tak v létě 1940 opravdu vznikl pracovní tábor v Letech u Písku, jehož jediným cílem bylo pomoci Schwarzenberkům z nouze.
 

Potíže s krininálníky i Židy
Jako první se v táboře objevily dvě stovky dělníků ze Slovenska, ale knížeti se příliš nezamlouvali. Pracovat uměli, to ano, ale v té době už byli občany cizího státu. Ministerstvo je nemohlo do tábora deportovat nastálo a kníže jim ke své nelibosti navíc za dřinu v lesích musel vyplácet mzdu.

Nespokojenost o něco později nastala i s první várkou 640 českých vězňů, které dodalo české ministerstvo vnitra, protože většina z nich nebyla těžké práce v lese vůbec schopna. Podle dochovaných dokumentů bylo jednomu z nich už třiasedmdesát, mnohým přes šedesát. Většinu četníci zatkli za to, že v hospodách hráli karty v pracovní době, další byli invalidé, kapsáři… Suma sumárum mezi nimi nebylo víc než třicet mužů schopných práce v lese.

Na řadu tedy přišli - po určitém váhání ze strany Schwarzenberků – Židé. Práce bylo dost, tak byli deportováni z celého píseckého okresu. A aby se předešlo výše zmíněným potížím, dostala policie příkaze zatýkat pouze chlapce a muže ve věku od šestnácti do pětačtyřiceti let. Byli práceschopní a nemuselo se jim platit, spíš naopak - měli být jen a prostě, v souladu s přáním Němců, "upracováni". Ostatní Židé si měli na transport do koncentračních táborů počkat doma.

Potíže s "pracovní silou" v té době nepostihly jen knížete Schwarzenberga, nýbrž i podniky rodiny Havlových. Sám Miloš Havel, jehož bratranec byl údajně jedním z dozorců v letském táboře, kde patřil k nejbrutálnějším, udal gestapu šest svých židovských podílníků na Barrandově, za což ho říšský protektor Reinhardt Heydrich odměnil tím, že mu připsal jejich podíly. Heydrich měl ostatně rodinu Havlových v oblibě; chodíval na šampaňské do Lucerny, odkud do Let putovalo několik číšníků - stačilo, když z nepozornosti vylili skleničku. V Lucerně se ostatně Heydrich nechal vyfotografovat s malým Václavem Havlem, naším budoucím prezidentem. V den jeho narozenin si ho v paláci Lucerna pěkně posadil na koleno a při pohledu do objektivu se zeširoka usmál…
 

Vyřešili to Cikáni
Ani Židé však Schwarzenberkovy lesy od polomů nezachránili - byli to vesměs intelektuálové, právníci, lékaři, v lese toho moc nezmohli, a tak se z pohledu knížecí rodiny proměnili jen v pouhé hladové krky. Zbavili se jich poměrně rychle: nákladní vozy je odvezly na nádraží a odtud už směřovali rovnou do Terezína.

Jakmile veškeré pokusy sehnat pracovní sílu mezi Čechy či Židy selhaly, obrátila se pozornost všech zúčastněných na Cikány. Po prvních pochybách o smysluplnosti takového kroku - nedůvěra v jejich pracovní schopnosti byla už tehdy přece jen příliš velká - byly ke konci roku 1942 do Let, tábora původně určeného pro 380 lidí, navezeny více než dva tisíce Cikánů, v mnoha případech celé rodiny. Z mužů se vyklubali zdatní dřevorubci, ale starci a malé děti si do tábora z velké části přijeli pro smrt, obvykle z rukou českých dozorců. Našly se mezi nimi sice výjimky, které neztratily lidskost, ale většinou nedopadly dobře. Pro nadbytečnou lásku k vězňům je udali sami jejich kolegové. Nikomu to nevadilo - v Německu Cikány už od roku 1933 zavírali do Dachau a v masarykovském Československu, kde byl v roce 1927 vydán výnos omezující kočování pobudů, neměla většina Cikánu nárok ani na občanství.

A zbytek příběhu už je smutně známý. Část romských vězňů skončila v koncentračním táboře v Osvětimi, z Let jich na konci války vyšlo živých jen pár. Kníže Schwarzenberg, kterému Němci nakonec zabavili sídlo, ale dál mu do menšího zámečku dodávali nedostatkový benzin do jeho packardu  a s příslušníky gestapa stále lovil ve svých lesích, byl po válce oslavován za předválečné vlastenecké postoje. Havlovi měli Lucernu, Barrandov a všechno ostatní.
 

Vše začalo v archívu
Předchozí řádky jsou velmi stručným shrnutím více než dvousetstránkové knihy Bouře, kterou u nás sepsal a vydal Američan Paul Polansky. Tento jednašedesátiletý chlapík z Idaha a bývalý juniorský mistr USA v boxu v střední váze do Čech přijel v roce 1994, původně jako genealog, aby vypátral původ jakési americké rodiny. V třeboňském archivu přitom narazil na nedotčené balíky dokumentů týkajících se pracovního tábora v Letech. To téma ho chytlo.

Paul Polansky sbíral materiály ke knize pět let a pomáhala mu v tom mimo jiné i Romka, jejíž matka protrpěla pobyt v Letech na vlastní kůži.
 

Máme jen mlčet?  ANEB Co ukazuje náš „vševědoucí internet“
Krátce před vydáním knihy se s Polanským v jedné pražské literární kavárně sešel Karel Schwarzenberg, potomek hlavních "hrdinů" knihy Bouře a někdejší kancléř prezidenta Havla. O předmětu jejich hovoru máme jen svědectví Paula Polanského, a i to jen z druhé ruky. Schwarzenberg Polanskému navrhl, že věnuje nějaké peníze pro pietní místo v Letech.

Krátce nato praskla v patře nad skladem nakladatelství voda a celý náklad Bouře zničila. Pojišťovna škodu zaplatila a příběh pozoruhodné knihy se uzavřel. Zůstalo jen pár výtisků a Paul Polansky odjel z České republiky do Kosova, kde se začal starat o romský uprchlický tábor.
 

To nemůže být konec
Možná někoho napadne, proč o této nepovšimnuté knize píšu až teď, kdy je například Václav Havel už jen soukromou osobou, a nikoli mnohými zbožňovaný prezident. Je to prosté: dřív se mi ta kniha nedostala do ruky a o faktech v ní uvedených jsem neměla ani potuchy. A ani teď nechci Václava Havla nebo Karla Schwarzenberka nijak skandalizovat. Za své rodiče přece nikdo nemůže a na to, abych z odstupu času hodnotila, jak se kdysi zachovali jejich předci, si netroufám. Ale neměli by asi v restituci přijmout jejich majetek. V pondělním vydání MF dnes se objevila zajímavá informace, že se tento bojovník s korupcí kdysi sám uplácení v rámci restitucí dopustil…

Když se Václav Havel jako prezident uměl za celý národ omluvit Němcům za odsun, proč v sobě nenašel sílu a neutrousil také pár slov o "barrandovských" Židech a neudělal to jen za svou rodinu? Bylo by to přinejmenším gesto moudrého muže, za kterého se tak rád vydává. Bez této omluvy vypadá jeho postoj vůči odsunu jen jako velmi pokrytecká snaha udělat ze sebe apoštola pravdy a někomu se tím zalíbit. Jeho pravdoláska tak ztrácí absolutně na jakékoli hodnotě.

A zajímalo by mě také, proč si té knihy tak ostentativně nikdo nevšiml. Má to snad nějaký účel?

Je vůbec možné, aby nám to tak dlouho tajili. Nepřipadám si jako historik, ale po studiu na VŠ jsem žila v domnění, že mi toho nebylo až tak moc utajeno, ale toto je opravdu ŠOK!

http://www.budejckadrbna.cz

čtěte také:

Kníže prezidentem. Mají monarchisté jásat?

Případ nepovšimnuté knihy. Havel udával Židy a Schwarzenberg používal k práci vězně z tábora v Letech

Klíčová slova: pravdoláska  | Česká republika  | historie  | Schwarzenberg
5660 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

FreeGlobe.cz

Chaluhy, třeste se! Bílí dredaři ve skutečnosti šíří rasismus. Taková je dikce nového stupně politické korektnosti (+ foto)Ruské špičky: USA nemají prostředky k nátlaku na politiku RuskaEuroopilec Juncker si užívá za naše peníze! Vůbec se s tím nemazlí. Podívejte se, jak si žije šlechta, poddaníBrutalita francouzské policie. Milovníci demokracie mlčí, není to v Rusku (+ foto)Neuvěřitelná epidemie útoků kyselinou! Policie si neví rady. Další kulturní obohacení Evropy

ePortal.cz

Právo samozvaných držitelů klíčů a té správné ideologieJan Palach nebyl hrdina. To opravdu ne

euPortal.cz

Česká televize je opravdu dojná kráva? Aneb povánoční dáreček pro Václava MoravceTak to je vtipné. Švédi doufají, že sexuální příručka naučí imigrnty, že znásilňování není správné. Devíti z deseti skupinových znásilnění se dopouštějí imigranti

Eurabia.cz

Vyznavači zvracené morálky - imigrace, multikulturalismus a islamizaceJak muslimové skrývají svou agresivitu za obviňování druhých z perzekuce muslimů

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životHliník sa nachádza v mnohých vakcínach/vysoká hladina jedovatého hliníku v mozgu autistov

euServer.cz

Bandera se prokazatelně 13x tajně setkal s představiteli CIA. Například: 22.3.1950 v Hamburku, 17.5.1950 s CIA, 7.5.1951 na letecké základně USA ve Wiesbadenu...Přemrštěné náklady nekončící války mohou vést k tomu, že Spojené státy budou muset překonat pocit ponížení a z Afghánistánu se stáhnou. Už dnes Čína, Rusko a Indie přebírají v oblasti politickou inciativu

ParlamentniListy.cz

Šok. Sbírka na klinikářku, exekutor jí za „camping“ vyměřil skoro půl milionu. I vy můžete přispětPrvní oběť médií. Když to ČT přepálí... Zbožštění Palacha. Halík skončí v pekle. Reakce politiků i lidu na dnešní tragédii. Jen pro silné žaludky
Články autora
Průzkum
Žádné aktivní ankety nebyly nalezeny