„Vládnoucí třída má školy a tisk pod palcem. To umožňuje hýbat pocity davů.“ (Albert Einstein)

Obamova strategická doktrína. Kontinuita imperiálních pohledů a praktik nebyla narušena

Autor: Srdja Trifković | Publikováno: 3.2.2012 | Rubrika: VE SVĚTĚ
Ilustrace

Obamova administrativa 5. ledna tohoto roku zveřejnila programový dokument nazvaný „Udržitelné globální vůdcovství USA: priority pro obranu v 21. století“. Jeho součástí je i pasáž nazvaná „Zásady obranné strategie“, která byla neokonzervativními kruhy přivítána zuřivým vytím. Dle komentátorů Washington Times dokument „vysílá jasnou zprávu nepřátelům USA: jděte do toho“ a zároveň „tento čtyřletý přehled pouze na osmi stránkách přiznává americkou nemohoucnost“.

Není to pravda. Obamovy zásady obsahují všechny špatné strategické předpoklady z Bushovy éry. Obama již při představování tohoto dokumentu na tiskové konferenci v Pentagonu hovořil o „trvajících národních zájmech“ na zachování nepřekonatelné americké vojenské nadřazenosti „připravené na celou škálu nepředvídatelných událostí a hrozeb“ v rámci „komplexní a vzrůstající škály bezpečnostních výzev na celém světě.“

Své tvrzení, že bezpečnostní hrozby pro USA vzrůstají, se však Obama ani nepokusil nijak doložit, stejně jako neuvedl vlastní definici toho, co mají být ty trvající národní zájmy. Pojmy jako „nepředvídatelné události“, „hrozby“ či „bezpečnostní výzvy“ nejsou nehodnotící slova, Obama je použil v rámci panujícího paradigmatu, který vidí ostatní svět pouze jako americkou sféru zájmu. Důsledkem toho bude, že vypuknou nové války stejně tak nesouvisející s opravdovými zájmy této země, jako byly války na Balkáně za prezidenta Clintona či válka v Iráku a v Afghánistánu za prezidenta Bushe.  

Již notně vzdálen od svého dřívějšího ohlašování „masivních škrtů v armádních rozpočtech ve výši 450 miliard dolarů v průběhu příštích deseti let“, prezident oznámil, že „globální odpovědnost vyžaduje naše vůdcovství a rozpočet na obranu zůstané vyšší, než byl na konci Bushovy éry.“ To znamená, že míra růstu amerického hospodářství bude trochu zpomalena, a 45 miliard ročně je jen kapkou v 16 bilionovém dluhu, ale žádné škrty nebudou. Obama dále doplnil, že výdaje na obranu „budou vyšší, než výdaje dalších deseti států s nejvyšším vojenským rozpočtem dohromady.“ Je to méně, než kolik v souhrnu činí výdaje na armádu celého ostatního světa, což je zřejmě vytoužená meta neokonzervativců, ale je to pořád o hodně více, než Amerika potřebuje a než si může dovolit.  

Představené Zásady obranné strategie prohlašují, že v následujících desítkách let bude úkolem Spojených států „čelit a bránit se agresím kdekoliv na světě.“ „I tehdy, když budou americké síly zaangažovány ve větší operaci v jedné oblasti,“ pokračuje dokument, „musí být schopné znemožnit případný útok agresora v jiné části světa.“ Jinými slovy to, co je v souhrnu označováno za americké závazky a zájmy, převýší schopnost Spojených států je reálně bránit.

Prezident, který by přišel s opravdu novou strategií, by musel akceptovat limity americké síly a snažit se vytvořit racionální vztah mezi cíly obrany a prostředky na obranu. Posunul by Ameriku do pozice „normální“ mocnosti mající omezené politické, ekonomické a vojenské zájmy ve světě, kde jsou i jiné mocnosti, které rovněž mají své zájmy. Ale Obama a jeho tým zůstávají zcela tímto směrem uvažovat. Jeho pohled na roli USA ve světě stále přináší strategické projekty a programy pro další ospravedlnění vojenských intervencí na celé světě, intervencí, které nejsou z pohledu amerických zájmů pouze zbytečné, ale dokonce těmto zájmům přímo škodí. Snaha „učinit svět bezpečným místem pro demokracii“ se od roku 1917 (kdy toto motto vyhlásil Woodrow Wilson – pozn. překl.) projevila různě: Učiněním Libye, Sýrie a Bosny bezpečnými pro muslimské radikály nebo učiněním Kosova bezpečným pro UCK. Za Obamy zůstaly tyto metody a zájmy nedotknuty. Kontinuita imperiálních pohledů a praktik nebyla narušena.

Zásady obranné strategie jsou špatným dokumentem. Klíčová otázka cílů a prostředků americké vojenské moci je stále neprozkoumána a takovou i zůstane bez ohledu na to, co se stane v listopadu (kdy se v USA budou konat prezidentské volby – pozn. překl.)

Zdroj: The Chronicles Magazine
(http://www.chroniclesmagazine.org/2012/02/01/obama%E2%80%99s-strategic-doctrine-w-lite/)

Překlad pro freeglobe.cz: J.K.

čtěte také:

Simone Santini: Izrael versus Írán. Je čas vojáků

Klausův Jakl se chytil s Nečasovým Jochem. Kvůli 11. září v USA

Rakety ne, radar ne, tak aspoň ty čidýlka!

Klíčová slova: USA  | imperialismus  | válka  | volby USA
4964 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Aktuálně nejčtenější
Články autora
Průzkum
Žádné aktivní ankety nebyly nalezeny