„Vládnoucí třída má školy a tisk pod palcem. To umožňuje hýbat pocity davů.“ (Albert Einstein)

Nová protiteroristická opatření v Británii: Špiclování již mezi batolaty. Konec nejen univerzitních svobod. Převýchova „zpátečníků“

Autor: Michal Semín | Publikováno: 25.1.2015 | Rubrika: VE SVĚTĚ
Ilustrace

Destrukce zbytků občanských svobod, která probíhá v Británii, čeká (pod záminkou bezpečnostních opatření po pařížském atentátu) brzy celý „svobodný“ Západ. Dolní sněmovna právě projednává normu zavádějící další opatření v „boji proti terorismu“ (Counter-Terrorism and Security Bill). Nikdo příliš nepochybuje, že v současné atmosféře zákon oběma komorami parlamentu hladce projde. Co to bude v praxi znamenat?

Extrémistická batolata

Britové v posledních letech postupně pozbyli značnou část ze svých dřívějších občanských svobod, aniž proti tomu příliš protestovali. Tímto legislativním kalašnikovem však vláda a parlament odstřelí i ty poslední zbytky, které jí ještě zůstaly. Z důvodové zprávy k návrhu zákona kromě jiného vyplývá, že Británie se stane společností udavačů. Zdá se, že G. Orwell varoval své spoluobčany marně.

Protože prý je třeba nebezpečí extrémismu nutno čelit již od kolébky, zákon předložený ministerstvem vnitra přikazuje všem vzdělávacím institucím, aby aktivně bránily šíření „extremistických názorů“ mezi žáky a studenty. A když všem, tak všem: výslovně uvádí i jesle a mateřské školy.

Až zákon vstoupí v platnost, změní se učitelky ve státní špicly, monitorující „politicky nekorektní“ výroky již u batolat. Však už se také z řad učitelů ozývají protestní hlasy, že zákon bude klást překážky utváření vztahů mezi učiteli, dětmi a rodiči, které by měly být založené na vzájemné důvěře. 

Konec akademických svobod – a univerzity neprotestují

Zákon přikáže ředitelům, aby zajistili odborné školení učitelů, zaměřené k „rozpoznávání extrémistických názorů mezi dětmi, jež by mohly vést k ospravedlňování terorismu“. Od vysokých škol však požaduje ještě víc. Připomeňme si, že univerzity hodné toho jména vždy důrazně dbaly na to, aby se na jejich půdě smělo svobodně diskutovat. Srovnáme-li disputaci středověkých učenců se současnou jednostrannou propagandou zvláště na katedrách „ideologicky zatížených“ oborů, nelze se vlastně divit, že britské univerzity proti návrhu zákona prozatím veřejně neprotestují.

Důvodů k odporu by přitom měly spoustu. Zákon například přikazuje, aby veškeré semináře, konference a diskuse, jež nejsou součástí oficiálního vzdělávání, byly předloženy k úřednímu schválení minimálně dva týdny před konáním akce. Kdyby ale jen to. Je třeba nahlásit také jména řečníků, jít si schválit hlavní teze jejich příspěvků a obsah případné digitální prezentace.

Požadavek čtrnácti dnů na schvalovací proces plyne ze záměru úřadů mít dostatek času na lustraci účastníků a rozhodnutí, zda akci zakázat, či, jak důvodová zpráva výslovně praví, doplnit řečníky o osoby s odlišnými názory (!). Rovněž je třeba zajistit, aby mezi účastníky akce byly osoby, pověřené jejím monitorováním.

Definice nepřítele

Vzdělávací instituce však nemají jednat pouze restriktivně, mají i aktivně vychovávat. K čemu? K „britským hodnotám“. Důvodová zpráva je vyjmenovává: „Demokracie, právní stát, svoboda jednotlivce, vzájemný respekt a tolerance k osobám s odlišným přesvědčením či vyznáním“. V této části zprávy se konečně setkáváme s definicí záškodníka. Extrémistou je ten, kdo „veřejně projevuje nesouhlas s výše uvedenými hodnotami“.

Pokud si někdo v protiproudu myslí, že na základě této definice mu žádné nebezpečí nehrozí, nechť nyní zpozorní. Pasáž o respektu a toleranci se výslovně odvolává na Zákon o rovnosti z roku 2010, jenž bere v ochranu kdejaké ty takzvané menšiny, zvláště pak ty nejvíce protěžované, tedy „sexuální“. Kdo se tedy domnívá, že aktuální „protiteroristická legislativa“ míří primárně na islámské teroristy, šeredně se mýlí. Svědčí o tom i následující příběh.

Převychovat, nebo zničit

Soudce z lidu Richard Page byl koncem loňského roku „konzervativním“ ministrem spravedlnosti Chrisem Graylingem dočasně zbaven práva soudit poté, co v soukromém rozhovoru se svými kolegy konstatoval, že dítě nemá být adopčním řízením svěřeno mužskému homosexuálnímu páru, ale skutečným manželům. Prostě že je lepší, když dítě vychovává tatínek s maminkou, než dva „tatínci“. Richard Page byl shledán vinným z diskriminace žadatelů pro jejich sexuální orientaci a z „rozhodování na základě svého náboženského přesvědčení“.

A teď pozor: K soudní praxi se může vrátit až poté, co úspěšně absolvuje speciální „kurs rovného zacházení“. Byl též obviněn z porušení soudní přísahy zavazující jednat „v zájmu dítěte“. Vzhledem k tomu, že přísaha, kterou Richard Page skládal, končí slovy „k tomu mi dopomáhej Bůh“, nemůže být rozsudek nad tímto soudcem již o nic absurdnější.

Že se postihem Richarda Page pan ministr sám dopustil útoku na „britské hodnoty“, jmenovitě na „respekt a toleranci k osobám s odlišným přesvědčením či vyznáním“? Ale kdepak! Respekt se přece týká jen některých. Těch „hodných, pokrokových“. Jak se poznají? Raději se neptat. Už tato otázka by mohla být v současné Orwellově Británii označena jako „podvratná“. A brzy jistě nejen tam.

Opět v totalitě – včera, dnes i zítra

Hra na hodné muslimy a zlé islamisty dostala útokem v Paříži nový mohutný impulz. Na jejím pozadí se odehrává zatím poslední díl seriálu boje za „legální“ nastolení nové totality, která má potenci překonat všechny dosavadní – také pod pláštíkem „války proti terorismu“. Nové „bezpečnostní“ zákony, které se nyní budou lavinovitě přijímat v západních státech (případně v Bruselu), nesměřují primárně proti islamistům. Ti si s nimi již dnes hravě poradí.

Policejní stát – v Británii jsou s jeho nastolením momentálně na evropské špici – má ve skutečnosti na mušce své vlastní občany – zvláště takové, jako je třeba soudce Page. Tito lidé s odlišným přesvědčením či vyznáním než je to oficiálně podporované, „pokrokové“, s žádným respektem vládnoucích politických a mediálních elit počítat nemohou.

Pro pamětníky minulého režimu u nás nic nového pod sluncem. Jen je tentokrát „pokrok“ šířen pod jinými barvami a symboly: zelenou, duhovou – ale ostatně i tou rudou, jak ukázali „karetníci“ při demonstracích proti prezidentu Zemanovi. Jen rudé hvězdy se změnily na žluté (na vlajce EU). Podstata je stejná. A nástroje na kontrolu a potlačování „kontrarevoluce“ daleko dokonalejší.

V Británii a řadě dalších západních zemí to ještě na vlastní kůži lidé nezažili. My ano. Již zítra je to tu v novém balení zase. Připravme se na to.

 

Převzato z protiproud.cz

Klíčová slova: Velká Británie  | terorismus  | buzerace
3230 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

FreeGlobe.cz

Íránský útok na tankery? Japonci zpochybňují americkou a saúdskoarabskou propaganduDvě lesby uřízly malému chlapečkovi… A pak… (+ foto)Googlem ke světovládě? Vyhledávač, po němž se blbne, ale správně volíČetba knih způsobuje změny v mozku!Svět se mění. K lepšímu? Pride 1959 vs Pride 2019

ePortal.cz

Naprosto neuvěřitelné vyjádření ministra vnitraRobinson musí zmizet. Je málo pokrokový

euPortal.cz

V devadesátých letech probíhal poměrně ostrý boj mezi dvěma skupinami: a) havlisté chtěli všechno rozdat nadnárodním korporacím, b) klausovci chtěli vytvořit vrstvu domácích podnikatelů a národní kapitalismusPokud by nebyl ministrem vnitra Hamáček, tak standardní ministr vnitra by měl po německé vládě požadovat vysvětlení, proč z Německa vyhoštěný imigrant znásilňoval v ČR

Eurabia.cz

Jak Salvini «obrátil» katolické voliče?Africký uprchlík znásilnil šestnáctiletou Češku u Terezína! Multikulturní obohacení dorazilo ze Západu již i k nám ...

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životSilnější než chemoterapie: Bylinka na rakovinu, která vám roste přímo pod nosem

euServer.cz

Probíhá pokus spodiny o majdanizaci našich politických poměrů. O fašistický převrat, který se pro tupý dav a herce, nemající o politických faktech zbla tušení, zamaskoval do hávu demokracieMůže vůle 1/3 občanů přetlačit vůli 2/3 občanů?

ParlamentniListy.cz

Jan Schneider: Babiš čelí Kubiceho zprávě číslo 2. Byl jsem u toho, viděl jsem ty lži z PrahyMilion chvilek: Pravda o Mikuláši Minářovi
Články autora
Průzkum
Žádné aktivní ankety nebyly nalezeny