„Vládnoucí třída má školy a tisk pod palcem. To umožňuje hýbat pocity davů.“ (Albert Einstein)

Globální terorismus: Od útoků 11. září po celém světě 35 000 odsouzených za teroristické přečiny

Autor: Martha Mendoza | Publikováno: 11.9.2011 | Rubrika: VE SVĚTĚ
Ilustrace

Během dekády po útocích z 11. září ve Spojených státech bylo po celém světě za terorismus odsouzeno nejméně 35 000 lidí. Ale ačkoliv někteří odpalovali bomby v hotelech či vyhazovali do povětří autobusy, jiní jsou vrženi za mříže za mávání politickými transparenty či bloggování o protestech.

V prvním přehledu, který byl kdy udělán o anti-teroristických zatčeních a odsouzeních, zadokumentovala Associated Press příval rozsudků na základě nových či tužších anti-teroristických zákonů, které byly často schváleny na základě naléhání nebo i s financováním Západu. Před 11.9 bylo za terorismus každý rok odsouzeno jen několik set lidí.

Samotný objem rozsudků spolu s téměř 120 000 zatčeními ukazuje, jak hluboce povědomí o terorismu proniklo do mentality společností a jak se válka proti němu přesunula k soudům. Ukazuje to ale také, že tucty zemí využívají boje proti terorismu, aby omezily politický disent.

POZNÁMKA EDITORA: Po útocích 11.9 spustil svět válku proti teroru. Zde v prvním přehledu proti-teroristických žalob, který byl kdy proveden, Associated Press zkoumá, kolik lidí bylo uvrženo za mříže na základě protiteroristických zákonů a kdo jsou. Reportéři AP, aby vyšetřili tuto historii, podávají ve více než 100 zemích požadavek na základě zákonů o svobodě informací, provádí interview a shromažďují data.

AP použili dotazy podle svobodného přístupu k informacím, data o uplatňování zákona a stovky interview, aby zjistili 119 044 zatčení z antiteroristických důvodů a 35 117 rozsudků v 66 zemích představujících 70 procent světové populace. Skutečná čísla jsou nepochybně vyšší, protože některé země odmítly tyto informace podat.

Do toho patří i 2 934 zatčení a 2 568 odsouzení ve Spojených státech, k nimž válka proti teroru vedla – což je osmkrát více než v předchozím desetiletí.

Vyšetřování rovněž ukázalo:

-          Více než polovina rozsudků pochází ze dvou zemí obviněných ze zneužívání anti-teroristických zákonů k potlačení disentu, z Turecka a Číny. Samotné Turecko odpovídá za třetinu všech rozsudků s 12 897 případy.

-          Spektrum lidí ve vězení odráží tucty způsobů, jak různé země terorismu definují. Čína zatkla více než 7 000 lidí na základě definice, která terorismus počítá k jednomu ze Tří Zel spolu se separatismem a extrémismem.

-          Efektivita proti-teroristických žalob je velice proměnlivá. Pákistán zaznamenal nejprudší nárůst proti-teroristických zatčení, ovšem teroristické útoky jsou pořád na vzestupu. Ale ve Španělsku ozbrojená baskická separatistická skupina ETA už dva roky nenaplánovala žádnou smrtící bombu.

-          Anti-teroristické zákony mohou mít nežádoucí účinky. Autoritativní vlády na Středním východě široce anti-teroristických zákonů využívaly pouze, aby teď čelily jejich zpětnému rázu v podobě Arabského jara.

„Po celém světě se uznává, že terorismus opravdu představuje pro společnost větší nebezpečí,“ řekl John Bellinger, bývalý poradce US ministerstva zahraničí. „Také více zemí s autoritářským režimem využívá skutečné hrozby terorismu jako záminku a pro krytí způsobů porušování lidských práv.“

Od 11.9 téměř každá země na světě schválila či revidovala anti-teroristické zákony, počínaje maličkým Tongem a konče gigantickou Čínou.

Turecko, které je dlouhodobě v křížku s kurdskou menšinou, vede nade všemi zeměmi, ve kterých AP mohla dělat průzkum v antiteroristických rozsudcích a v jejich prudkém nárůstu. Za většinu násilností v této 75 milionové zemi odpovídá Kurdská strana pracujících.

Nacieye Tokova, kurdská matka dvou dětí, nesla při loňských protestech transparent: „Buď svobodné vedení a svobodnou identitu nebo odpor a pomstu až do konce.“ Ten transparent si nemohla přečíst, protože číst neumí.

Byla odsouzena na sedm let vězení podle ati-teroristických zákonů.

„Samozřejmě, že nejsem terorista,“ řekla Tokova, která byla na odvolání propuštěna. Byla zdráhavá a na otázky odpovídala stroze po dlouhých odmlkách.

Turecko schválilo novou a přísnější anti-teroristickou legislativu v roce 2006. Rozsudky vyskočily z 273 v roce 2005 na 6 345 v roce 2009, posledním roce, který je k dispozici, podle dat AP, které dostali podle tureckého zákona o svobodném přístupu k informacím.

Turecký premiér Recep Tyyip Erdogan říká, že tato země se ke svým Kurdům chová fér.

„Nikdy jsme nedělali kompromisy ve vyváženosti mezi bezpečností a svobodou,“ říká Erdogan.

Turecko jasně odráží tvrzení, že to, co je pro jednoho terorista, je pro druhého bojovník za svobodu. To, co dělá teroristu, závisí na tom, kde jste a koho se ptáte. V ani v US FBI, CIA, ministerstvo obrany a ministerstvo zahraničí spolu nesouhlasí, co to ten terorismus je.

„Pokud mělo něco světu odhalit podstatu nepřijatelného terorismu, tak to bylo 11.9. Bohužel ani o desetiletí později, to nevypadá, že bychom byli blíže k dosažení dohody,“ řekl profesor práva Kent Roach z University of Toronto.

Čína považuje terorismus za součást vágních obvinění z „ohrožení bezpečnosti státu“ a volá po přísných zákonech, nezbytných k zajištění bezpečnosti. Lidé zatčení podle těchto zákonů pochází převážně z Xinjiangu, známého jako Východní Turkestán z etnických Ujgurů bojujících za nezávislou domovinu.

Před dvěma lety ujgurských překladatel Dilshat Perhat návštěvníky své populární webové stránky v ujgurštině varoval, aby nevystavovali politické komentáře. I přesto někdo uprostřed noci vystavil výzvu k demonstraci.

Perhat tento komentář následující den smazal, a jak se požadovalo, informoval policii. Byl ale i tak zatčen, odsouzen a v jednodenním soudním řízení dostal pět let vězení.

„Chtějí jej použít jako exemplární příklad k zastrašení a ukázce své moci na ujgurským lidem,“ řekl Perhatův bratr Dilmurat, magisterský studen v US. „Uvnitř Číny se jakýkoliv pokojný protest Ujgurů označuje čínskou vládou za akt terorismu.“

Nárůst protiteroristických stíhání po celém světě odráží to, jak moc se to stalo zbraní, ať jakkoliv tupou, proti terorismu, avšak jejich výskyt je ostrůvkovitý.

Ze všech zemí zkoumaných AP měl nejprudší nárůst Pákistán a to za pomoci miliard dolarů pomoci z US. Pákistán upravil svou protiteroristickou legislativu v roce 2004. Zatčení přibylo z 1 552 v roce 2006 na 12 886 v roce 2009, částečně díky čtyřem vojenským operacím tohoto roku.

Terorismus v Pákistánu ovšem pořád roste a pouze Irák překonává Pákistán v úmrtích od teroru. Jedním z důvodů může být pouze 10 procentní podíl odsouzení u případů terorismu, v porovnání s 90 procenty v US .

Podobně jako Pákistán i Španělsko není v terorismu nováček, dosáhlo však v boji s ním určitého úspěchu. Španělsko mělo letos podle dat AP z požadavků o svobodném přístupu k informacím asi 140 odsouzení.

ETA, baskická separatistická skupina, bývala odpovědná za každoměsíční zabíjení. Dnes je hrozně oslabená.

„Teroristické útoky na Světové obchodní centrum před 10 lety a bomby v Madridu pomohly vytvořit proti ETA silný pocit zavržení,“ řekl španělský žurnalista Gorka Landaburu, který je sám Bask a sám oběť bomby ETA z května 2001, která mu utrhla palec a konečky prstů. „Společnost už ztratila trochu ze svého strachu.“

Podle nových přísných anti-teroristických zákonů schválených po 11.9 hrozí usvědčeným teroristům ve Španělsku maximálně 40 let, o 10 let více než za jiné zločiny.

„Každá demokratická země musí sáhnout tím či oním způsobem k vynímečným opatřením, aby se ubránila,“ řekl Roman Citadelo, profesor politických věd na španělské Open University.

Pro Landaburu je tu teror pořád, v jeho potrhaném čele i v těch dvou bodygardech, co s ním chodí. Když gestikuluje svýma rukama, což dělá často, tam, kde býval palec, je pahýl.

Cítí však, že dny ETA jsou sečteny.

„Poměry jsou daleko klidnější,“ říká. „Lidé mohou snadněji dýchat.“

Proti-teroristické zákony se pořád projevují neočekávanými účinky, zvláště na Středním východě, na který se dlouho pohlíželo jako na kuchyň terorismu.

Po 11.9 mnoho zemí Středního východu rychle přijalo proti-teroristické zákony. Sekulární Tunisko použilo své zákony z roku 2003 k potlačení zbožnosti a ochraně proti islamistickým militantům. Podle těchto zákonů odsoudilo podle OSN v roce 2006 62 lidí, 308 v roce 2007 a 633 v roce 2009.

Bývalý vězeň Saber Ragoubi se v roce 2006 zapojil do protivládní skupiny, protože jak říká, chtěl náboženskou svobodu. Tuto skupinu cvičila alžírská skupina, která později vyhlásila připojení k al Kaiídě.

Ragoubi říká, že nikdy neměl ani nechtěl mít zbraň, podporoval ale plány na útoky na policii.

Když ho policie našla, Ragoubi byl odsouzen na doživotí. Jak říká, roky ho kopali a mlátili, jeho ruce a nohy byly přikovány do železných plátů v pozici zvané „slepičí výtrus“. Říká, že byl přicvaknut k železné židli a dostával elektrické šoky a říkali mu, že když nepodepíše přiznání, tak před ním znásilní jeho matku a sestry.

„Dnes už nevím, jak jsem to mučení během té doby přestál,“ říká Ragoubi. Právě mu dali dva nové přední zuby jako náhradu za ty, které mu kdysi z pusy vykopl vězeňský dozorce těžkou botou, říká.

Za bývalého vůdce Zine El Abidine Ben Aliho bylo zadržováno až 2 000 Tunisanů, obviněno či odsouzeno za s terorismem spojená obvinění. OSN říká, že někteří byli mučeni.

Ale pět dnů po lednovém útěku Ben Aliho noví ministři všechny obviněné podle anti-teroristických zákonů propustili, i ty, kteří se opravdu dopustili násilných zločinů.

Role anti-teroristických zákonů účinkujících pro Arabské jaro i proti němu pokračuje.

Bahrajn a Sýrie protestující obvinila podle anti-teroristických zákonů. Saúdská Arábie z odkazem na obavy z al Kaiídy uvažuje o antiteroristickém zákoně s minimální dobou výkonu trestu 10 let za neloajálnost ke králi.

Deset let po 11.9 je tlak na globální útok na terorismus pořád silný. Mike Smith, ředitel Protiteroristické komise OSN prohlašuje stíhání teroristů za „neuvěřitelně důležité“.

Ale téměř všude včetně OSN a US souhlasí, že cenou je určitá eroze lidských práv.

„Původně v tom přístupu bylo daleko více nadšení, čím přísnější proti-teroristické zákony, tím bude na světě lepší bezpečnost. Byla to ale hrubá chyba,“ řekl Martin Sheinin, speciální zpravodaj OSN o lidských právech a boje proti terorismu. „Nyní si lidé uvědomují, že zneužívání a i skutečné užívání proti-teroristických zákonů je pro lidská práva špatné a je to špatné i pro skutečné zastavení terorismu.“

Kmenový dopisovatel AP, který touto zprávou přispěl, zahrnul i příspěvky od: Christopher Torchia z Turecka; Christopher Bodeen z Číny; Paul Schemm z Tuniska; a Ciaran Giles ze Španělska.

MARTHA MENDOZA 09/ 3/11 04:10 PM ET

Zdroj:
http://www.huffingtonpost.com/2011/09/03/terrorism-convictions-since-sept-11_n_947865.html

pro nwoo.org přeložil Miroslav P.

6019 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Aktuálně nejčtenější
Články autora
Průzkum
Žádné aktivní ankety nebyly nalezeny