„Vládnoucí třída má školy a tisk pod palcem. To umožňuje hýbat pocity davů.“ (Albert Einstein)

Paralelní deník čtenáře (43) Židé to vědí. Bude válka

Autor: Čtenář FreeGlobe.cz | Publikováno: 6.9.2011 | Rubrika: NÁZORY ČTENÁŘŮ
Ilustrace

5. září 2011 - Pozoruhodný rozhovor s Jefimem Fištejnem (ptal se Bohumil Pečinka) s názvem "Dusno jako před válkou" se stal tak populárním, že si ho lidé rozesílají mailem. Něco je ve vzduchu, říká Fištejn v rozhovoru, který - pokud už neseženete starý Reflex - můžete najít na stránkách pražské židovské obce.

Podle Fištejna může současná celosvětová atmosféra obav a negativní energie skončit válkou. Novinář to říká hned na několika místech. "Většina historiků se shoduje, že pro vypuknutí první světové války nebyly racionální důvody. Světové hospodářské výstavy ukazovaly na prudký technický a ekonomický pokrok a evropský kontinent tehdy prožíval dobu největší hojnosti. Navíc hlavní panovnické domy byly navzájem spřízněny a nacionalismus a mezietnické třenice nikde nedosahovaly kritického bodu," vysvětluje. Lidé dnes nemají pro co žít, neexistují velké společenské projekty a nadosobní cíle, od nichž byly odvozovány osobní životní plány, a tudíž i osobní a skupinové zájmy. 

"K tomu se přidružují mnohé další negativní jevy, které v souhrnu posilují pocit zbloudilosti. Nejmasívnějším z nich je globalizace," říká Fištejn a poznamenává, že globalizace má nejen pozitiva (planeta se stala dostupnou a z každého bodu přehlednou), ale i negativa ("prostřednictvím ´outsourcingu´ se do jiných končin přestěhovala lidská práce a spolu s ní i centra civilizačního rozvoje." "Navíc daleko za obzorem Evropanům zmizela i rozhodovací centra. Dnes nikdo neví, kde se rozhoduje o jejich osudu. Možná v Bruselu či Washingtonu nebo někde jinde, ale určitě ne v jejich okolí. Sílí pocit, že svým konáním nemohou ovlivnit zhola nic," říká správně Fištejn.

Souhlasit s ním můžeme i tehdy, když připomíná, že dalším demotivujícím faktorem je falešná koncepce přistěhovalectví. "Jsme svědky klasického stěhování národů. Dříve to bylo na základě výbojů, dnes na bázi špatně pochopené lidské solidarity. Uprchlictví v minulosti bylo vždy vnímáno jako právo pronásledovaného a utiskovaného na útočiště, na azyl, posvátné místo, kde mohl štvanec najít ochranu. Dnes si celé národy nárokují právo bydlet na jakémkoli místě na světě."

Pochválit bychom ho mohli i za kritiku udržitelného rozvoje: "Teorie ´udržitelného života´ mění růstový princip v opak: cílem lidského snažení má být postupné snižování výrobní a spotřební aktivity až k jakémusi pomyslnému rovnovážnému stavu. Osekávat jednou vyzkoušené vymoženosti, předělávat lidskou masu nejde bez brutálního donucení a povinné převýchovy. Jinými slovy – taková zářná budoucnost by silně připomínala nedávnou totalitní minulost."

Na jiném místě rozhovoru se ale plně projeví Fištejnův původ: stěžuje si na to, že v případě etnických čistek je uplatňován dvojí, trojí a paterý standard. "Po druhé světové válce ve světě nesčetněkrát docházelo k etnickým čistkám obyvatelstva. Ze svých vlastí byly vyhnány milióny: Němci ze Sudet, Slezska a Východního Pruska, Palestinci z britského mandátního území, Židé skoro ze všech arabských zemí, Řekové ze severního Kypru, Ázerbájdžánci z Náhorního Karabachu, Srbové z Kosova, o Dárfúru nebo jiných afrických regionech nemluvě. Avšak jediná skupina vyhnanců, o něž mezinárodní organizace projevují neutichající zájem, jsou Palestinci."

Opět se pak vrací k myšlence předvečeu války, když říká: "To všechno vytváří podivnou atmosféru, kdy se někam bezmocně suneme, ale nedokážeme tento pohyb zastavit. Podobně jako v roce 1914." A na jiném místě: "Jen varovně říkám, že nálada léta 2011 je hodně podobná té v létě 1914. Ve vzduchu je nakumulovaná elektřina, a když je náboj příliš silný, tak to zpravidla vede k výbojům. Pak tomu říkáme blesk z čistého nebe."

Posléze se ale pouští do konpiračních teorií, které vidí jako důsledek relativizace hodnot: "Jsme uprostřed procesu rozpadu tradic a hodnot a člověk se snaží najít alespoň nějaké jistoty. Mnohem markantnější než útěk ke zlatu je fenomenální zájem lidí o okultismus, esoteriku, hermetismus, astrologii, prostě duchařinu všeho druhu. Je to reakce na relativizované hodnoty a vytracení společenských ideálů, v takové situaci se snažíte najít odpověď v konstelaci planet, ve hře čísel, v předpovědích Nostradama a mayských kalendářích. Anebo v konspiračních teoriích. Kdo dnes nevěří v teorii spiknutí, je pokládán za naivku, který neví, co se venku děje. Když zmizí logika a řád v realitě, hledáme racio v zákulisí. To je typický projev rozpadu racionality. Doba, v níž žijeme, dávno není věkem rozumu."

A zakončuje typickou obavou Žida z napadení Izraele: na otázku reportéra, zda příští bojiště bude Írán, odpovídá neurčitě, přesto nabízí příklad: "Osobně si myslím, že dnes lidstvo spadlo do strašného chaosu a riziko války je příliš velké. Existuje tolik zmražených konfliktů, že je těžké říct, který z nich a z jakých důvodů může každou vteřinou vyhřeznout na povrch. Stačí, aby přeskočila jiskra. Místem nevyhasínajících vášní je Blízký východ. Řada místních režimů po vlně občanských protestů hledá, jak destruktivní společenskou energii dostat z náměstí měst do zákopů, dát jí náhradní vyústění, například ve válce proti společnému nepříteli. Nedivil bych se, kdyby k něčemu takovému došlo v Sýrii, kde by prezident Asad všechny demonstranty mobilizoval do armády, vrhl proti Izraeli a bylo by po protestech."

6384 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Aktuálně nejčtenější
Články autora
Průzkum
Žádné aktivní ankety nebyly nalezeny